Stín viny 1/5 (2001, 2016)

Za pseudonymem spisovatele Patricka Quentina se ve skutečnosti skrývá hned několik autorů, kteří v rozmezí let 1936-1965 psali nejdříve klasické detektivky a později volněji pojaté napínavé romány ze společnosti. Na většině z nich se podíleli zejména Richard Webb a Hugh Callingham Wheeler, přičemž v posledních letech se po Webbových zdravotních komplikacích ujal psaní pouze Wheeler. Román Stín viny z roku 1959 pak spadá právě do tohoto období.

Milovníci rozhlasových detektivek se mohli seznámit ještě s jedním příběhem Patricka Quentina, který v roce 1936 ještě pod taktovkou obou autorů vyšel v knižním originále pod názvem A Puzzle for Fools. Jako třídílnou rozhlasovou dramatizaci Záhada pro blázny jej v roce 1997 nastudoval režisér Vlado Rusko. Rozhlasová adaptace knihy Stín viny, natočená roku 2001, je však modernější a dotaženější nejen po stránce literární ale i výsledným nastudováním, takže volba Radioservisu padla právě na ni. Co může původně pětidílná rozhlasová detektivka nabídnout po patnácti letech jako audiokniha?

Stín viny se především chlubí silným hereckým obsazením. Režisérka Markéta Jahodová měla k dispozici velmi zajímavý soubor interpretů. V roli dvou rodičovských párů se jako Hadleyovi objevují Veronika Gajerová a Oldřich Vízner, Petr Štěpánek s Taťjanou Medveckou pak představují pár Rysonových. Díky zamotané rodinné historii se Hadleyovi starají o svou neteř v podání Andrey Elsnerové, zatímco syna Malcoma Rysona z prvního manželství ztvárnil Martin Preiss. Miroslavu Etzlerovi byla svěřena klíčová úloha svůdníka Dona Saxbyho, zatímco postavy vyšetřovatele Tranta se zhostil Otakar Brousek mladší. Z dalších jmen lze pak zmínit třeba Simonu Postlerovou nebo Jaromíra Medunu. Na tomto sevřeném poli postav se před posluchačem postupně rozplétá klubko rodinných a pracovních vztahů, které nezřídka vypadají navenek jinak, než je tomu ve skutečnosti. Naštěstí se díky výrazným hlasům a podrobnému vysvětlení posluchač v příběhu neztratí a může se tak směle pokusit vyřešit záhadu vraždy sám.

Protože rozhlasová dramatizace stojí především na výkonech herců, rozhodli se tvůrci kromě nezbytných hudebních motivů a několika zvukových efektů nechat většinu děje zvukově nepodbarvenou a umožnili tím plně vyznít hlasům interpretů. Postavy spolu živě konverzují, přirozeně střídají různé polohy a rozpoložení, od strachu přes naději až po pocity viny a zoufalství. Tahounem příběhu je postava hlavy rodiny Hadleyových George v podání Oldřicha Víznera, který se ukázal být i přes jistou dramatičnost projevu skvělou volbou. Zdatně mu však sekundují i ostatní, potěší například mladý Martin Preiss a nepříliš často obsazovaná, přesto vynikající Veronika Gajerová. Na rozdíl od některých současných dramatizací lze kompaktní a svým způsobem komorní nahrávce těžko co vytknout. Postavy hrají nejen slovy ale i povzdechy či hlubokými výdechy, čímž po celou dobu navozují lehké napětí dané scény i bez berliček v podobě hudebního podkresu. Patřičný dramatický efekt však mají konce jednotlivých kapitol – melodie posluchače přenesou do jazzem prodchnuté atmosféry New Yorku.

Stín viny se řadí k příjemným detektivkám vhodným pro ukrácení dlouhých večerů. Temné drama ve stylu severských detektivek nečekejte, stejně jako americkou gangsterku. Naopak psychologii postav a kladení stop tak trochu ve stylu Agathy Christie si u této dramatizace užijete do sytosti. Shodou okolností vznikl roku 2003 podle románu i stejnojmenný český televizní film, ve kterém dokonce stejnou roli jako v o dva roky starší rozhlasové verzi ztvárnil Petr Štěpánek. Zvuková verze Stínu viny však svého televizního sourozence poráží nejen gradací napětí, ale i samotnými hereckými výkony interpretů. Pokud vás tedy zajímá, jak se zločin odehrál a kdo jej spáchal, sáhněte nejprve po aktuální novince z vydavatelství Radioservis.