Podzim s Járou Cimrmanem 1/13 (2007, 2010)
Vladimír Kroc. Hovoří Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka a další.
Připravil ČRo 1 Radiožurnál v roce 2007. Premiéra 6. 10. – 22. 12. 2007 (ČRo 1, 12:10 h.). Vydal Radioservis pod názvem Divadlo Járy Cimrmana – Zvuková kronika, duben 2010 (1 CD mp3).
Lit.: Kolář, Jan: Kronika, z níž se dozvíme jen málo. In Divadelní noviny 11/2010 (31. 5. 2010) (recenze). – Cit.: Co se dělo u Cimrmanů během uplynulé čtyřicítky, chronologicky a pěkně po pořádku, mapuje třináctidílný seriál Podzim s Járou, který Radiožurnál vysílal před třemi lety k jubileu divadla. Nyní je k mání ve formátu mp3, v tlumeně dohněda vybarveném albu s mnoha fotografiemi, obohacený navíc povídáním o Českém nebi, které s největší pravděpodobností „pátrání“ po cimrmanovské legendě definitivně uzavírá.
Ten, kdo Divadlo Járy Cimrmana navštěvoval jen letmo, kdo o něm nepřečetl žádnou studii nebo alespoň konfesní článek či interview s Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem, určitou představu o poetice možná nejoriginálnější české scény a jejích klikatých „dějinách“ z této Zvukové kroniky získá. Ukázky ze čtrnácti her – od Aktu po České nebe – jsou voleny šťastně a ozřejmují podstatu cimrmanovské divadelní metody i humoru. My ostatní, „znalci“ se však musíme spokojit s pouhými drobky. Já vím, že historie každého divadla je jenom jedna, jenomže slyšet totéž, co bylo jinde formulováno lépe a přesněji, je únavné a vlastně k ničemu.
Autor seriálu Vladimír Kroc je typický rozhlasový reportér. O divadle (i o Divadle Járy Cimrmana) ví málo a Ladislavu Smoljakovi a Zdeňku Svěrákovi pokládá podobné (tzv. informativní) otázky, jaké při jiné příležitosti klade politikům, ekonomům, sportovcům atd. Občas jsou to pouhé floskule a fráze: Tady se nám to začíná pěkně řetězit – začíná jedna z nich. Kroc si byl vědom, že i publicistický seriálek musí mít nějakou formu. Rozhodl se, že každé klíčové datum, v němž se zrodila cimrmanovská hra či se v něm odehrálo něco důležitého pro existenci divadla, uvede malou encyklopedií z faktů podle něho podstatných pro ten či onen rok. To nebyl špatný nápad, sjednat kontext je vždycky smysluplnější než pokusit se sjednat „jasno“. Problematický je ovšem výběr těchto skutečností. Tak se např. dozvídáme, že v roce 1967 se narodila Leona Machálková. O tom, že v tomtéž roce se konal IV. sjezd čs. spisovatelů, však autor seriálu nemá ani ponětí. Odpověď na otázku, jestli pro následující Pražské jaro měla větší význam vzpoura spisovatelů anebo narození budoucí pop hvězdičky, ponechávám na úvaze čtenářů tohoto článku. Připomínání životních dat popmuzikálních a sportovních celebrit ostatně provází každý rok krocovské encyklopedie – je to jen další důkaz stále se prohlubující bulvarizace našich veřejnoprávních médií.
Jisté zklamání pociťuji i z „telefonátů“ osobnostem, které se nějakým způsobem na úsilí našich cimrmanologů podílely. Nu ano, předseda, nebo snad prezident Cimrmanologické společnosti Josef Škvorecký v šedesátých letech pregnatně formuluje, proč humor Cimrmanů považuje za absurdní – ale už několikrát jsme to četli (a slyšeli) jinde. Od Jiřího Menzela, cimrmanského herce dvou tří sezon, se dozvídáme jen obecnosti. Hodný pozornosti je pouze příspěvek Jana Klusáka, skladatele „hloupé hudby“ pro operu Úspěch českého inženýra v Indii. Jeho líčení rozchodu s Divadlem Járy Cimrmana je vůči jeho tvůrcům morálně obviňující. Ale proč potom po nich reportér nepožaduje jejich verzi?
Co tedy z poslechu tohoto alba zbude nám, „znalcům“? Především úryvky z deníku Zdeňka Svěráka. Byly psány „pro domo“, absolutně nestylizovaně, autenticky. A jsou to záznamy pro historii DJC cenné. Je v nich kupř. zachycena návštěva Jana Wericha na jednom cimrmanském představení. Tehdy Smoljakovi a Svěrákovi řekl, že každá divadelní hra má mít několik dlaždic, po kterých i ten blbej za představením dokulhá. Svěrák nesouhlasil, podle něho se divadlo má dělat za každých okolností pro chytré. Třeba i díky tomuto přesvědčení existuje Divadlo Járy Cimrmana už čtyřicet tři let. Třeba i proto by se Osvobození (velcí vzorové Smoljaka a Svěráka) tak dlouhé existence nedočkali, i kdyby k nim společenská situace byla příznivější, než byla.
Lit.: anonym: Podzim s Járou Cimrmanem ve vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu. In web RadioTV, 4. 10. 2007 (tisková zpráva). – Cit.: Dnes je tomu již čtyřicet let, kdy měla premiéru hra Akt, kterou se přihlásilo na svět Divadlo Járy Cimrmana. K čtyřicátému výročí divadla osobitého humoru, který dodnes baví několik generací, připravil Český rozhlas 1 – Radiožurnál do svého vysílání speciální projekt.
“Podzim s Járou Cimrmanem“, tak se jmenuje třináctidílný víkendový seriál, ČRo 1 – Radiožurnálu, který mapuje čtyřicet let existence Divadla Járy Cimrmana. „V rozhovorech s hlavními aktéry Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem i ostatními členy souboru připomeneme v jednotlivých dílech hlavní milníky dlouhé historie divadla. Chybět nebudou ukázky ze všech čtrnácti her včetně té, která existenci divadla před čtyřiceti lety zahájila – hry Akt, a samozřejmě zajímavosti ze zákulisí, “ říká autor a moderátor projektu Vladimír Kroc. A tak se posluchači dozvědí, že u zrodu Divadla Járy Cimrmana stála žena, že krátce byl členem souboru také Jiří Menzel a další zajímavosti.
Lit: -ob- (= Bezr, Ondřej): Zvuková kronika Divadla Járy Cimrmana přináší čtyři hodiny vzpomínek. In web IDnes, 27. 4. 2010 (článek). – Cit.: Další „povinnou položku“ do audiotéky fanoušků Divadla Járy Cimrmana právě vydal Radioservis. Čtyřhodinový mp3 disk obsahuje čtrnáct dílů rozhlasového seriálu Zvuková kronika, kterou ke 40. výročí divadla připravil v roce 2007 Vladimír Kroc.
Jedná se o další nosič, který pomáhá skalním fanouškům Járy Cimrmana zaplnit leckterá „bílá místa“ v historii jejich oblíbeného hrdiny. S podobně raritním projektem totéž vydavatelství přišlo vloni v prosinci, když zpřístupnilo vůbec první rozhlasové nahrávky zakladatelů divadla na albu Vinárna U pavouka (více zde).
„Znamenalo to krásné týdny a měsíce hledání v archívech, poslechu čtrnácti her, opakované setkávání se s autory a s bývalými i současnými členy unikátního divadelního souboru, ´pracovní´ návštěvy hlediště, zákulisí i šaten divadla na Žižkově i jinde. Výsledkem byla třináctidílná série, která se vysílala na Radiožurnálu pod názvem Podzim s Járou,“ uvádí Vladimír Kroc.
Protože původní seriál vznikl v roce 2007, tedy ještě před premiérou zatím poslední „cimrmanologické“ hry České nebe (více zde), výhradně pro tuto CD edici Kroc pořídil ještě díl čtrnáctý, nejaktuálnější.
V jednotlivých částech o stopáži přibližně 13 až 20 minut, vyprávějí především protagonisté divadla Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, stejně jako další členové divadla i ti, kteří s ním jsou spojeni v povědomí publika jen volnějším svazkem, například skladatel Jaroslav Uhlíř.
Kromě jejich promluv slyšíme fragmenty ze známých her a další zvukové dokumenty, vše pospojované komentářem autora seriálu. Zejména vyprávění o historicky nejdávnějším období divadla přináší mnoho neznámých, pozapomenutých nebo jen tušených informací, a to z těch nejpovolanějších úst.
„Ve čtyřech hodinách není možno důkladně zmapovat víc než čtyřicetiletou historii fenoménu Cimrman, ale pro posluchače může být zajímavé zasazení jednotlivých her do kontextu doby, úvahy autorů nad vlastní tvorbou, vyprávění historek, které za léta nasbírali, o konfliktech, jež se jim nevyhnuly, peripetiích věčného nedobrovolného stěhování jejich divadla kvůli nepřízni socialistického režimu a balancování na hraně úředního zákazu. A nikdy je humor nepřešel, o čemž svědčí mimo jiné autentické deníkové zápisky Zdeňka Svěráka,“ říká Vladimír Kroc.
Jednotlivé části:
1. díl Akt Zrod Járy Cimrmana a jeho divadla
2. díl Vyšetřování ztráty třídní knihy – Druhá hra divadla Járy Cimrmana Vyšetřování ztráty třídní knihy a hledání předobrazu génia
3. díl Hospoda na mýtince a Domácí zabijačka – Největšího počtu repríz v Divadle Járy Cimrmana, tedy 1028, se dočkala hra z roku 1969 Hospoda na mýtince
4. díl Vražda v salónním coupé – V roce 1970 přišli do souboru Divadla Járy Cimrmana Jaroslav Weigel, Petr Brukner a František Petiška. V květnu měla premiéru detektivka Vražda v salónním coupé
5. díl Němý Bobeš – Němý Bobeš je seminář s ukázkami dramatu Járy Cimrmana zničeného v roce 1911 Josefem Padevětem a obnoveného po 60 letech Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem. V pořadí šestá hra Divadla Járy Cimrmana měla premiéru 24. listopadu 1971
6. díl Cimrman v říši hudby – V listopadu 1973 měl v Divadle Járy Cimrmana obnovenou premiéru Akt. Novinkou byl úspěšný osvětový večer Cimrman v říši hudby, třetí nejuváděnější představení v historii divadla.
7. díl Dlouhý, široký a krátkozraký – Po zásahu úřadů se v roce 1975 ocitlo Divadlo Járy Cimrmana bez scény. Protloukalo se po studentských klubech a alternativních scénách, až našlo útočiště v Braníku. Premiéru měla pohádka, která „u dětí propadla“ Dlouhý, široký a krátkozraký
8. díl Posel z Liptákova – V roce 1977 rozšířil soubor Divadla Járy Cimrmana režisér Jiří Menzel a také hudební skladatel Jaroslav Uhlíř. Premiéru měla hra Posel z Liptákova.
9. díl Lijavec – Proč se Lijavec nesměl jmenovat Herberk a proč komunisté zakázali v roce 1980 hrát hru Akt?
10. díl Dobytí severního pólu – Jak vznikalo severské drama „Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909“ a jak chtěla herečka Ivana Andrlová pomoci kolegům a málem stanula nahá coby socha banky Slavie uprostřed živého obrazu.
11. díl Blaník – Jevištní podobu českého mýtu Blaník zpracovali cimrmanologové Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak v roce 1989, hra měla ale premiéru až po pádu totality.
12. díl Švestka, Záskok – V roce 1997 měl premiéru jevištní sklerotikon „Švestka“, „Záskok“, který byl první premiérou v Žižkovském divadle TGM, kde Divadlo Járy Cimrmana působí dodnes je ověnčený Cenou Alfreda Radoka
13. díl Afrika – Přesně 11062 představení odehrálo k dnešnímu dni Divadlo Járy Cimrmana. Nejvíc repríz se dočkala hra Hospoda na mýtince – 1031. V závěrečný díl patří zatím poslední hře autorů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka – Afrika aneb Češi mezi lidožravci.
CD bonus – O Cimrmanově dramatickém kšaftu České nebe.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
1. díl Akt
Zrod Járy Cimrmana a jeho divadla
2. díl
Vyšetřování ztráty třídní knihy – Druhá hra divadla Járy Cimrmana Vyšetřování ztráty třídní knihy a hledání předobrazu génia
3. díl
Hospoda na mýtince a Domácí zabijačka – Největšího počtu repríz v Divadle Járy Cimrmana, tedy 1028, se dočkala hra z roku 1969 Hospoda na mýtince
4. díl
Vražda v salónním coupé – V roce 1970 přišli do souboru Divadla Járy Cimrmana Jaroslav Weigel, Petr Brukner a František Petiška. V květnu měla premiéru detektivka Vražda v salónním coupé
5. díl
Němý Bobeš – Němý Bobeš je seminář s ukázkami dramatu Járy Cimrmana zničeného v roce 1911 Josefem Padevětem a obnoveného po 60 letech Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem. V pořadí šestá hra Divadla Járy Cimrmana měla premiéru 24. listopadu 1971
6. díl
Cimrman v říši hudby – V listopadu 1973 měl v Divadle Járy Cimrmana obnovenou premiéru Akt. Novinkou byl úspěšný osvětový večer Cimrman v říši hudby, třetí nejuváděnější představení v historii divadla.
7. díl
Dlouhý, široký a krátkozraký – Po zásahu úřadů se v roce 1975 ocitlo Divadlo Járy Cimrmana bez scény. Protloukalo se po studentských klubech a alternativních scénách, až našlo útočiště v Braníku. Premiéru měla pohádka, která „u dětí propadla“ Dlouhý, široký a krátkozraký
8. díl
Posel z Liptákova – V roce 1977 rozšířil soubor Divadla Járy Cimrmana režisér Jiří Menzel a také hudební skladatel Jaroslav Uhlíř. Premiéru měla hra Posel z Liptákova.
9. díl
Lijavec – Proč se Lijavec nesměl jmenovat Herberk a proč komunisté zakázali v roce 1980 hrát hru Akt?
10. díl
Dobytí severního pólu – Jak vznikalo severské drama „Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909″ a jak chtěla herečka Ivana Andrlová pomoci kolegům a málem stanula nahá coby socha banky Slavie uprostřed živého obrazu.
11. díl
Blaník – Jevištní podobu českého mýtu Blaník zpracovali cimrmanologové Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak v roce 1989, hra měla ale premiéru až po pádu totality.
12. díl
Švestka, Záskok – V roce 1997 měl premiéru jevištní sklerotikon „Švestka“, „Záskok“, který byl první premiérou v Žižkovském divadle TGM, kde Divadlo Járy Cimrmana působí dodnes je ověnčený Cenou Alfreda Radoka
13. díl
Afrika – Přesně 11062 představení odehrálo k dnešnímu dni Divadlo Járy Cimrmana. Nejvíc repríz se dočkala hra Hospoda na mýtince – 1031. V závěrečný díl patří zatím poslední hře autorů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka – Afrika aneb Češi mezi lidožravci.