Otakar Brousek (1924-2014)

Přidal: Přemek |

Březen 14, 2014

Zemřel jeden z posledních velkých hlasů, které tvořily ještě v padesátých a šedesátých letech. Osiřel doktor John Watson a Sherlock Holmes. A s Karlem Högerem již probíhá Dialog v předvečer soudu..

Jak píší Lidové noviny, „Otakar Brousek začínal jako ochotnický herec bez divadelního vzdělání. Po druhé světové válce působil jako herec a inspicient v divadle na Kladně. Odtud v roce 1946 přešel do Národního divadla k divadelnímu režisérovi Jindřichu Honzlovi.

Působil také v Armádním souboru. Během své kariéry hrál ve smíchovském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, šest let byl v Divadle E. F. Buriana. Mezi lety 1959 a 1990 působil ve Vinohradském divadle.“

„Krásný, ušlechtilý, urostlý, vnitřně ukázněný, vzdělaný – uměl několik jazyků – a hlavně osobnost po lidské stránce. Patřil k mým životním vzorům,“ řekl o něm režisér Viktor Polesný. „Při natáčení byl vždy dokonale připravený a vstřícný, jako celá jeho herecká generace ze staré školy. Ale jeho vrcholem nebyl film ani televize, nýbrž rozhlas. Měl nádherný hlas, s nímž uměl dokonale pracovat.“

V rozhlase vytvořil velké množství rolí, například ve skvělém dialogu s Karlem Högrem ve hře Dialog v předvečer soudu (Oldřich Daněk, 1967), v Hurníkových Apokryfech (1964). Zahrál si zoufalého homosexuálního kritika Eduarda Sanelliho v Llosově hře Krásné oči, ohyzdné obrazy (1994), dále v inscenacích Vaše jméno je uvedeno v protokolu (Rolf Defrank, 1990), Obecní museum (Tomáš Zmeškal, 2011), Spravedlnost podle Selba (Schlink – Popp, 2011), Kdež jest Ábel, bratr tvůj? (Juli Edlis, 1965), Obyčejná sobota (Václav Cibula, 1964), Oblomov (Ivan Alexandrovič Gončarov, 1966), Ten, který přichází (Milan Uhde, 1967), Hrabě Monte Christo (Alexandre Dumas, 1967) a desítky dalších. Nejvíce jej v rozhlasovém prostředí proslavily postavy Sherlocka Holmese (toho hrál v legendární inscenaci Červinkově z roku 1962) a doktora Johna Watsona (inscenace z 90. a pozdějších let, s Viktorem Preissem).

Autoři, režiséři, interpreti