Památka padlých a oslava okupantů jsou dvě věci (2014)

Přidal: Přemek |

Březen 20, 2014

Ondřej Konrád. Fejeton.

Natočeno 2014. Premiéra 20. 3.2014 (ČRo Plus).

Text fejetonu: „Pod pojmem internacionalista se v Rusku rozumí voják, který poskytoval internacionální bratrskou pomoc v Československu v roce 1968, v Afghánistánu v 80. letech nebo nyní na Krymu.“ Tak vysvětluje předseda vládní rady pro národnostní menšinu Igor Zolotarev označení, které se před časem v tichosti objevilo na památníku v objektu pražských Olšanských hřibitovů. Ruské středisko vědy a kultury uvádí, že byl Památník odhalen k 25. výročí odchodu tehdejší Rudé armády z Afghánistánu. A dodejme, sousloví „internacionální pomoc“ znají velmi dobře Čechoslováci starších ročníků , neboť šlo o oficiální označení okupace ze srpna 1968. Nápis ve znění „Na věčnou slávu a památku padlým vojínům internacionalistům a mírotvorcům“, nadto v blízkosti pohřebiště ruských vojáků, kteří zemřeli v květnu 1945, je tedy přinejmenším netaktní. Přesto jej kdosi nechal vytesat. Když na památník počátkem týdne upozornil nový internetový deník ECHO 24, vyvolalo to řadu negativních ohlasů. Včetně slov předsedy Poslanecké sněmovny, sociálního demokrata Jana Hamáčka, který hovořil o nepřístojnosti a pozastavoval se nad tím, že při odhalení asistoval senátor za sdružení Severočeši Jaroslav Doubrava. Přítomen byl mimochodem také Zdeněk Zbytek, bývalý vysoký důstojník armády ČSSR a ještě před nedávnem poradce Miloše Zemana. I šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik řekl, že by se sporného slavnostního aktu neúčastnil.

Už ve čtvrtek ale zjistil ředitel správy hřbitovů, že tabulky s nápisy v azbuce i češtině z pomníku zmizely a jakýsi neznámý pán mu prý řekl, že nebylo cílem vyvolat odpor a zváží jinou verzi textu, kterou by správa hřbitovů nejprve konzultovala. Někteří čeští historici ale požadují, aby byl památník, od něhož se distancuje ministerstvo obrany, vůbec zrušen, protože je výsměchem a zneuctěním ruských porevolučních emigrantů a obětí stalinské hrůzovlády, které připomíná nedaleké pohřebiště.

Patrně ne všichni sovětští vojáci padlí v Afghanistánu byli nadšeni z nasazení v cizí zemi a pokud nejen na ně chce vzpomínat ruská komunita u nás, jistě může. A hovořit o nich, a nadto pak o vojácích, kteří při nehodách přišli o život v Československu po 21. srpnu (ruské úřady tvrdí, že někteří z nich zahynuli rukou nenávistných Čechoslováků, to ale nikdy nebylo doloženo), coby o mírotvorných internacionalistech je v našich očích zcela nepřijatelné. Ex-ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg šel ještě dál: označil to za drzost. A je předem jasné, jak by se tuzemská veřejnost postavila k podobným slovům na některém místě, kde leží příslušníci hitlerovského wermachtu.

A jelikož byl nyní vzkříšen termín „internacionální pomoc“ ruským postupem na Krymu, přičemž není vůbec jisté kde se zastaví, je na prvý pohled nevýznamná epizoda na Olšanech hodna zvýšené pozornosti. Stejně jako třeba slova předsedy přípravného výboru sdružení Přátel Ruska Jiřího Vyvadila, druhdy poslance, pak senátora i soudce Nejvyššího správního soudu, a snad stále člena ČSSD, podle něhož bude (cituji): „připojením Krymu k Rusku nastolena žádoucí rovnováha sil.“ To komentovat netřeba.

Eseje, fejetony, přednášky