Chalupa č. 17 (Monology mrtvých i živých) (1972)

Přidal: Přemek |

Červenec 18, 2008

Donát Šajner. Režie Jiří Roll.

Osoby a obsazení: hlas (Felix le Breux), otec (Bohuš Záhorský), Josef (Josef Patočka), Francek (Otakar Brousek I.), Marie (Drahomíra Fialková), muž (Jaromír Spal), Jeníkova teta (Libuše Havelková), Jan (Ladislav Županič).

Natočeno 1972. Premiéra 20. 9. 1972 (Praha, 19:15 – 20:15 h.).

Lit.: -MS-: Chalupa č. 17. In Československý rozhlas 39/1972, s. 9 (anotace). – Cit.: „Chalupa č. 17 je dramatickým zápisem osudů a charakterů obyvatel jedné vesnické usedlosti, jejíž majítelé se měnili. Autor tu těží ze společenského vývoje českého venkova v posledních desetiletích. Počátek hry je vložen do třicátých let, kdy české zemědělství bylo určeno kapitalistickými výrobními vztahy, ovlivňujícími charakterové rysy vesničanů i jejich každodenní vzájemný styk. V literárně vystupňované podobě zde Šajner s naturalistickou drsností přibližuje charakter starého rolníka a jeho dvou dospělých synů, jejichž sobeckost a vzájemná nenávist dosáhla zrůdných rozměrů. Novým obyvatelům chalupy přináší odlišné osudy druhá světová válka, jejich nástupcům pak přináší zcela nový životní běh doba poválečná s kolektivizací české vesnice. Autor tu v malé galerii postav jihočeských zemědělců postihl proměnu psychiky našeho venkovana od individuálního sobectví k družné velkorysosti moderně myslícího socialistického občana.
Hra má zvláštní formu. Šajner pro ni zvolil sled dramatických monologů, izolovaných promluv jednotlivých postav hry. Teprve v závěru se monology mění v dialog. I tímhle výrazovým prostředkem podtrhuje autor vystoupení vesnického člověka z jeho někdejšího ostražitého a nedůvěřivého samotářství, na jehož místo v současné době nastoupila socialistická komunikace.“

Rozhlasové hry