Citová angažmá (2008)

Přidal: Přemek |

Září 23, 2008

Petr Fiala. Tři dramatizované povídky ze stejnojmenného souboru povídek (1. Hana odjela, 2. Dlužníci a věřitelé, 3. Kde jsou ty prachy….). Pro rozhlas vybral Petr Hanuška. Redakce Jan Sulovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuk, záznam a střih Zdeněk Prchlík. Režie Michal Bureš.

Účinkují Viktor Dvořák, Tereza Mikšíková, Dušan Urban a další.

Natočilo studio Olomouc ČRo v roce 2003. Premiéra (?) 20. 7. 2008 (ČRo Olomouc, 20:30 h.; 28 min.).

Pozn.: Úvodní slovo Petra Hanušky: 1. Petr Fiala je bývalý vědecký pracovník na katedře sociologie Masarykovy university a v současnosti právník, tedy člověk, jehož odborným zájmem je sledování podob mezilidské komunikace, resp. náležité řešení vztahů a problémů mezi lidmi. Tudíž není snad ani přirozeně možné, aby v případě, že se pustí do psaní próz, jeho profese nezasáhla do vidění a vnímání světa jeho fiktivních hrdinů.
Citová angažmá jsou tak souborem povídek a mikropříběhů, jež mapují pohnutky k činům, kterými hrdinové mnohdy překvapí nejen své okolí, ale i sami sebe. A jak název napovídá, častým Fialovým tématem jsou i erotické vztahy, ovšem nikterak viděné jako „banální avantýry, ale jako rafinované pitoreskní hry na pomezí skutečnosti a představ“, jak výstižně upozorňuje autor poznámky na obálce Miroslav Balaštík.
My vám nabídneme dramatizace tří Fialových povídek. První je monologem muže, který se vrací domů a zjišťuje, že Hana odjela.

2. V druhé se dozvíme, že muž je archetypálně ve vztahu k ženě vnímán jako citový lovec, víceméně úspěšný citový lovec. Říkám více než méně, ale někdy je to prostě méně. Tehdy se z lovce stává štvaná oběť marně kličkující před zbraní svého pronásledovatele, tedy pronásledovatelky. A někdy jindy si myslí, že je lovec, ale zbraň je dávno obrácena proti němu, aniž by o tom věděl. Pak padá první dobře mířenou ranou. Tak jako v povídce Dlužníci a věřitelé.
3. Co je realita a co je sen? Řeknete si, co je na tomto dilematu složitého? Když spím, tak spím. Když bdím, tak bdím. Ale znáte někdy ten stav, kdy si říkáte: Tak spím, nebo bdím? Situaci, kdy se vám před očima odvíjí děj, který evidentně nemůže mít s realitou nic společného, a přesto realitou je. Anebo je to skutečně tak dokonale autentický sen, že je reálnější než realita sama? Více prozradí povídka Kde jsou ty prachy.. (anotace)