Figarův rozvod (1992)

Přidal: beatman |

Listopad 14, 2005

Ödön von Horváth. Komedie z doby po měšťanské revoluci. Přeložila Jarmila Hrubešová. Hudba Jiří Váchal, řídí autor. Dramaturg Oldřich Knitl. Režie Michal Pavlík.

Osoby a obsazení: hrabě Almaviva (Jiří Adamíra), hraběnka, jeho žena (Jana Štěpánková), Figaro (Boris Rösner), Zuzana, jeho žena (Jana Paulová), lesní adjunkt (Pavel Trávníček), porodní bába (Nina Divíšková), řídící učitel + průvodce (Radim Vašinka), Antonio (Soběslav Sejk), Fanchetta, jeho dcera (Taťjana Medvecká), Pedrillo (Michal Pavlata), strážmistr (Miroslav Středa), komisař (Jiří Hálek), Cherubín (Pavel Soukup), host (Miroslav Moravec), důstojník (Bořivoj Navrátil), 1. voják (Václav Knop), 2. voják (Jiří Knot), 3. voják (Jiří Kodeš), 4. voják (Dan Krameš), služebná (Antonie Blažejová), 1. výrostek (Jan Převrátil) a 2. výrostek (Zdeněk Bartoš).

Natočeno v roce 1992 (72 min). Repríza 31. 5. 2008 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h); 20. 8. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 12. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 5. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: anonym: Ödön von Horváth: Figarův rozvod. In web ČRo 3 Vltava, 20. srpen 2011 (článek). – Cit.: Rakouský dramatik Ödön von Horváth ve své hře Figarův rozvod z roku 1936 domýšlí a rozehrává osudy hrdinů Beaumarchaisovy Figarovy svatby – zasazuje je ovšem do své současnosti – stejně bouřlivé jako předrevoluční Francie, avšak poněkud krutější a syrovější. Rozhlasovou inscenaci Figarova rozvodu ozdobenou vynikajícími hereckými výkony (B. Rösner, J. Adamíra a další) natočil režisér Michal Pavlík a Český rozhlas 3 -Vltava její reprízu vysílá na závěr letního cyklu německy psaných komedií.

1. července 1938 prolétla podvečerní Paříží krátká, ale prudká vichřice, která porazila stoletý kaštan na rohu Champs-Elysées. Pod jeho větvemi na místě zemřel šestatřicetiletý rakouský prozaik a dramatik Ödön von Horváth. Paradoxní smrt, skoro jako z některé z Horváthových her. Větve padajícího stromu totiž nadlouho pohřbily i Horváthovo dílo, které zažilo renesanci až začátkem šedesátých let minulého století. Z nedlouhého Horváthova života patří dramatické tvorbě jedno desetiletí, léta 1926 až 1936.

„Nepíši proti, ukazuji jenom…Nepíši však také nikdy pro, takže se může stát, že to vypadá jako proti. Existují jenom dvě věci, proti kterým píši, a to je hloupost a lež. A dvě, za něž se stavím, a to je rozum a upřímnost,“ řekl o své tvorbě Ödön von Horváth, světoběžník a svou podstatou „Evropan“, který, jak sám řekl: „vlast nikdy žádnou neměl a nijak tím netrpěl.“

Ve své hře Figarův rozvod (1936) Ödön von Horváth (eden fon horvát) domýšlí a rozehrává osudy hrdinů Beaumarchaisovy Figarovy svatby – zasazuje je ovšem do své současnosti –stejně bouřlivé jako předrevoluční Francie, avšak poněkud krutější a syrovější. Rozhlasovou inscenaci Figarova rozvodu ozdobenou vynikajícími hereckými výkony (B. Rösner, J. Adamíra a další) natočil režisér Michal Pavlík a Český rozhlas 3 – Vltava její reprízu vysílá na závěr letního cyklu německy psaných komedií. Poslouchejte v sobotu 20. srpna od 14 hodin v rámci Rozhlasového jeviště.

Rozhlasové hry