Poslední Klémova uklízečka (2008)

Přidal: Přemek |

Listopad 14, 2008

Hana Frejková. Monolog o posmrtném životě velkého předáka v interpretaci autorky. Z rukopisu Hany Frejkové připravila Alena Zemančíková. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2008. Premiéra 20. 11. 2008. Repríza 16. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 30 min.) v cyklu Moderní povídka.

Lit.: Švihálek, Milan: Podzemní prameny Hany Frejkové. In Týdeník Rozhlas 8/2015, s. 16-17 (dostupné také z webu Hany Frejkové).

Lit.: Vlčková, Kateřina: „Dobře vykolorovaná“ povídka. In Týdeník Rozhlas 1/2009 (recenze, dostupné také z webu Hany Frejkové). – Cit.: V cyklu Moderní povídka interpretovala Hana Frejková 20. listopadu na Vltavě v dramaturgii Aleny Zemančíkové a režii Petra Mančala vlastní text Poslední Klémova uklízečka. Známá herečka a zpěvačka (letos v únoru jsme v Osudech mohli poslouchat její vzpomínky Divný kořeny) nás zavádí do mauzolea na pražský Vítkov, kde bylo v padesátých letech uchováváno mu-mifikované tělo našeho „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda.

V ich formě vyprávějící titulní postava o něm familiárně mluví jako o Klémovi. Pokud jde o čistotu, je v jejích rukách v té nejlepší péči;… Maruška, říkají o ní soudruzi, … vycídí i nevycíditelné. A tak šůruje a šůruje, „protože čistota, ta musí bejt…. Mauzoleum se nám postupně otevírá, … Děj se skládá z malých střípků, které dohromady vytvářejí zprávu o opakovaném balzamování, podávanou laickým svědkem, řadovou ženou své doby, navíc spolehlivou soudružkou. Vstup na rozhlasové jeviště dal ovšem její postavě punc jedinečnosti.

Devadesát osm zaměstnanců iracionálně pečovalo o jedinou mrtvolu. …Kdybychom nevěděli, že pisatelka vychází z historických faktů, budeme se nevěřícně smát. Samozřejmá satiričnost jen lehce cinká do posluchačových uší, aniž by rušila něžný a sametový hlas Hany Frejkové. … Po pár prvních větách už před námi stojí v jasných obrysech drobná, vrásčitá žena kolem padesátky, velmi poctěná jedinečnou, životně důležitou úlohou. Osoba, které symbol komunistického režimu velmi chybí, která k jeho ostatkům vzhlíží jako k svátosti. Už jenom to jeho čelo – symbol velké moudrosti, která plodila úžasné myšlenky. Jaká rána, že zemřel!

Rozhlasová nahrávka je zářným příkladem brilantní práce s hlasem. Autorka bez problémů přechází ostrými střihy z vypravěčky do postavy uklízečky a zpět. Když zjistí, že prezidentovo tělo postrádá ruku, nohu a trup, je z toho tak nešastná, že posluchač slanost jejích zaslzených očí přímo cítí.

Jako podkres jsou použity odpovídající skladby – sborová Internacionála/ minulým režimem „provařený“ Pochod padlých revolucionářů, parádemarš Hradní stráže -, které dokreslují dobový kontext.

Poslední Klémova uklízečka umožnila posluchačům nejenom pokochat se krásou mluveného slova, vybroušeným textem a skvostným provedením, ale také připomněla, jak agresivní ideologie dokáže indoktrinovat mozek obyčejného člověka.

Povídky