Evangelium Pána našeho Ježíše Krista podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana (1969, 2006)

Přidal: Přemek |

Listopad 28, 2008

Sedmihodinový komponovaný pořad. Scénář P. Jaroslav Kadlec, Dr. Karel Šprunk, Karel Sklenička. Hudba Karel Sklenička, hrají Pražští madrigalisté a členové Symfonického orchestru Čs. rozhlasu.

Čte Václav Voska.

Natočeno 1969. Vydal Jakub Sklenička (c) cvtv v roce 2006 (6 CD z dochovaných kotoučových magnetofonových záznamů).

Pozn.: Tento pořad vznikl nezávisle a vlastně dříve než představení v pražské Viole a Čtení z Bible na deskách Supraphonu (v roce 1969, pozn. red.). Na rozdíl od nich bylo použito pouze textů evangelií v montáži, obsahující prolog, 13 tématických kapitol a epilog.
Autoři scénáře vycházeli převážně z Collova překladu Nového Zákona z r. 1947, ale i z dalších. V okrajových dějových kapitolách, pojednávajících o dětství Ježíšově, o jeho umučení a oslavení bylo částečně použito komentovaného textu Jaroslava Durycha z knihy „Z růže kvítek vykvet nám“. To mělo svůj důvod v tom, že tyto kapitoly, určené především dětem, vyžadovaly logické skloubení příběhů, které poněkud roztříštěně podávají jednotliví evangelisté. I tak zde byla snaha po maximální věrnosti původním textům. K některým drobným úpravám došlo z důvodů zvukových na přání Václava Vosky. (anotace)

Sleeve-note:
Vážený posluchači!
Držíte v rukou vydání nejen v nezkrácené podobě, ale rozšířené o podrobný obsah s odkazy na texty evangelia a o komentář pro vysílání ve Svobodné Evropě. Dosud se podařilo dílo vydat jen na starých klasických kotoučích a na začátku sedmdesátých let i na několika kazetách. Původní záznamy jsou dnes bez úpravy, vzhledem k jejich stáří, téměř nepoužitelné. Na přelomu 60. a 70. let bylo možné namnožit jen několik kopií, neboť se jednalo o poloilegální domácí výrobu. Navíc bylo tehdy nemyslitelné doprovodit zvukový záznam kvalitní textovou přílohou. Kdo si vzpomene na cyklostyl? Kdo si umí představit, co držel v ruce majitel tehdejší nahrávky?
Album, které držíte v ruce dnes, nevychází v profesionálním hudebním vydavatelství. Rodilo se od roku 2003 do roku 2006. Práce na albu proběhly pouze ve volném čase. Hodiny (strávené nad obsahem, latinskými texty chorálových zpěvů s českým překladem, nad rekonstrukcí starého magnetického záznamu a všemi korekturami) jsme nepočítali. Od samého počátku nám bylo zřejmé, že se jedná o ekonomicky nenávratný počin. Přišlo nám však líto, aby tato nahrávka nedostala zasluhující digitální podobu nepodléhající zubu času.
Původní originál nahrávky skončil v americkém archivu, a tak jsme byli nuceni zvukový záznam rekonstruovat z kopií určených k rozmnožování. Nevytkli jsme si za cíl, aby současný zvukový výsledek byl dokonalou digitálně vyčištěnou nahrávkou, protože původní záznam, i na originále, je doprovázen přirozeným šumem magnetického záznamu. Domníváme se, že jeho precizním vyčištěním by došlo k nepřirozené deformaci.
Děkujeme každému z vás, kdo jste si koupil legální kopii těchto šesti kompaktních disků.
Helena a Jakub Skleničkovi – vydavatelé

Komentář Karla Skleničky pro Svobodnou Evropu
(Sepsáno k vysílání na vlnách Svobodné Evropy o velikonocích v prvé polovině 90. let. Pozn. redakce)
Počátky díla jsou dány náhlou neexistencí cenzury v době Pražského jara 1968. Tehdy se na mne obrátil otec Pavel Kuneš. Přinesl německou nahrávku biblických příběhů s tehdy módní hudbou a chtěl ji nějak zčeštit. Mně se to vůbec nelíbilo a navrhl jsem mu svůj mnohem vážněji pojatý projekt. Otec Kuneš mne seznámil s mladým sportovním redaktorem českého rozhlasu Pavlem Pecháčkem, absolventem divadelní režie na DAMU, který se v rozhlase přátelil se všemi tehdejšími špičkovými komentátory a dále, jeho otec byl tehdejším ředitelem Svobodné Evropy. Moje pojetí biblického textu se mu líbilo. Při hovorech o tom a při sdělování si posledních politických, církevních i osobních drbů, vzniklo naše přátelství, které trvá dosud. Pavel našel v rozhlase písařku, která ke mně docházela, nadšeně pracovala skoro zadarmo – budiž jí za to dík! – a tak byl scénář do prázdnin ’68 hotov.
Pak přijely tanky. Pavel se rozloučil a emigroval. V říjnu jsem s ním ještě strávil týden v Mnichově, kde mně sdělil, že upozornil na náš záměr šéfa pražské Violy dr. Vladimíra Justla, který po úspěchu starozákonního představení se Zdeňkem Stěpánkem chystal pořad novozákonní s Václavem Voskou. Dr. Justlovi, s kterým jsem se znal, se náš scénář sice nehodil, ale moje pojetí hudby přijal. A tak ještě na podzim jsem mu napsal hudbu k jeho pořadu. V zimě roku 1969 došlo k premiéře ve Viole, kde jsem si poprvé potřásl rukou s Václavem Voskou. Ten do té doby znal jen moje jméno z hudby k filmům, ve kterých sám hrál.
Dr. Justl plánoval obě svá biblická představení pod názvem „Čtení z bible“ pro Supraphon. Na jedné desce ukázky z Genese v kralickém překladu s panem Stěpánkem a Bachovou hudbou, na druhých dvou deskách průřez celým Novým zákonem v Merellově překladu s panem Voskou a mojí hudbou. V roce 1971 natočil pan Voska v Divadle hudby v přímém rozhlasovém přenosu a za účasti obecenstva svůj text a tím byl titul připraven k vydání. Ještě v tomto roce mělo „Čtení z bible“ vyjít v Gramofonovém klubu. Politické poměry u nás rychle tuhly, takže k vydání nedošlo a kolem půl milionu nových zájemců se jej nikdy nedočkalo. Veliký náklad vylisovaných desek byl sešrotován a Supraphon musel vydat jiné tituly pro předplatitele jako prémii. Titul vyšel (v Supraphonu, pozn. red.) na deskách a na kazetách až v roce 1990 při papežově návštěvě Československa.
Náš sedmihodinový nekomerční pořad vznikl nezávisle a dříve než představení ve Viole i Čteni z bible v Supraphonu. Týkal se pouze Nového Zákona, a to pouze evangelií. Měli jsme tedy jiný záměr, jiný scénář i jiný překlad. Společné bylo moje hudební autorství a účast pana Vosky.
Ještě na jaře 1969 jsem se totiž s Václavem Voskou sešel, předal mu náš scénář a požádal jej o honorovanou interpretaci. On po krátkém čase souhlasil, ale o honoráři nechtěl ani slyšet. Něco jsme amatérsky natočili ještě do prázdnin 1969, ale bylo to nepoužitelné. Pak jsem se seznámil s mladým televizním zvukařem Michalem Fričem, který nám nabídl možnost natáčení v profi podmínkách. Na jaře 1970 bylo vše dokončeno. Pokládali jsme to za zázrak!
Scénář pořadu jsme vymýšleli již delší dobu před Pražským jarem. Nejdůležitějším autorem byl otec Jaroslav Kadlec, duchovní správce kostela u Alžbětinek, který kromě celkové koncepce napsal i nádherný Prolog a Epilog ke třinácti tématickým kapitolám. Otec Jaroslav byl v létě 1990 bestiálně zavražděn dosud neodhalenými pachateli. Na scénáři se podílel i náš důvěrný přítel dr. Karel Šprunk, který velice napomohl k logickému provázání evangelijních příběhů. Dnes přednáší filosofii na pražské teologické fakultě. Můj přínos snad záležel v dohlédnutí na vyrovnanost jazyka, časové trvání a v celkové produkci všech složek díla. Pokus uspořádat evangelia tématicky byl tehdy nový a skalní biblisty trochu pohoršovalo, že jednotliví evangelisté nejsou znovu jmenováni. Nám se zdálo, že čtyři autoři evangelií napsali každý svůj příběh o Ježíši Nazaretském a že se nesluší rušit posluchače neustálými citacemi jejich jmen. Chtěli jsme tam mít nejúplnější či nejplastičtější text. Český ekumenický překlad ještě neexistoval a dali jsme přednost překladu Collovu, který nám byl tehdy nejbližší. Tvořili jsme nikoliv příspěvek do exegetické diskuse, ale umělecké dílo.
Představu o hudbě jsem viděl jedinou: zpřítomnit lidem naší doby gregoriánský chorál současnými kompozičními nápady. Vynikající byla spolupráce s Františkem Vajnarem a členy tehdejšího Symfonického orchestru čs. rozhlasu a také s pražskými choralisty. Ti přijali myšlenku pochopit chorál nejen historicky, ale i neromanticky. Profesor Venhoda vyškolil své choralisty do čtyřiceti let obecné negramotnosti vskutku znamenitě. Mohu z nich snad alespoň jmenovat Zdeňka Režného, Jaroslava Orla a Evžena Kindlera. Dvacet minut hudby použité ve Viole jsem se svolením dr. Justla musel natočit znovu a k tomu dalších čtyřicet minut, které náš sedmihodinový komplet potřeboval. Za poskytnutí studia v Divadle Spejbla a Hurvínka děkuji panu Miloši Kirschnerovi a znamenitému zvukaři panu Miroslavu Černému.
Až do představení ve Viole nás nenapadal žádný interpret textu. Pak jím byl jenom Václav Voska. Lze těžko říci, čím byl jinak. Vím jenom, že věděl, jaké svědectví vydává a pracoval na tom bez honoráře více než rok. Při natáčení docházelo k permanentní exegesi. Domáhal se neúnavně znalostí biblických reálií i teologických souvislostí. Znovu se dožadoval svých vlastních oprav, protože smysl textu v něm stále dozrával. Nechtěl zanic vypovídat o něčem, čemu nerozumí. S odstupem let mohu říci, že co do inteligence, civilnosti i pokory nemá patrně důstojného nástupce. Sám napsal v tištěné příloze: ,,Jsem hluboce přesvědčen, že v této knize je summa moudrosti a všeho poznání. S tímto vědomím jsem také k četbě přistupoval s láskou, upřímnou pokorou a s obavami. Jestli jsem svou skromnou pomocí přispěl k pochopení, jsem šťastný.“
Ještě v roce 1970 jsme začali pracovat na distribuci. Michal Frič vymyslel důmyslné rozmnožovací zařízení a rozhlasový originál jsme přetáčeli na čtyři a půl kotouče mg pásku, rychlost 9. Kazety tehdy ještě nebyly. Pásky bylo nutno zakoupit v maloobchodě. Jeden přítel, řidič náklaďáku, objížděl prodejny, kde byl ke koupení tehdy nejkvalitnější americký pásek Scotch. Na ten byl komplet přetáčen a rozesílán na dobírku. Na tiskovou inzerci se přihlásilo ihned 3 000 zájemců. Vyžadovali jsme pouze režijní cenu. Další zájemci se přihlásili později či kopírovali si náš komplet po celá další léta.
Zbývá otázka. Jak se tato akce financovala? Základní investice stála asi 25 tisíc Kčs – a ta byla darována. Peníze na zakoupení pásků (tj. více než 150 tisíc Kčs) zapůjčilo tehdy ještě nenapadnutelné pražské arcibiskupství, kde našemu projektu fandili i švejkovali otec Jaroslav Kadlec, ceremoniář a pozdější kanovník otec Miroslav Vlček a otec Antonín Bradna, a to vše zaštiťoval podpis biskupa Františka Tomáška, tehdy pouhého apoštolského administrátora.
Závěrem snad pokus o nahlédnutí nám lidem, žijícím životem velice kratičkým. K naší ideji, pak záměru i realizaci došlo kdysi nějak i ze Svobodné Evropy (Pavel Pecháček ještě v té době neměl nic společného se Svobodnou Evropou, vše se odehrávalo ještě před jeho emigrací a dávno před jeho inaugurací do Radio Free Europe. pozn. redakce). Jestliže se dnes kruh navrací tam, odkud vycházel, neptejme se proč. Je tomu tak…
Karel Sklenička, 1990

Obsah:
Prolog – začátek evangelia sv. Jana, stručné dějiny Starého Zákona, historický úvod, dokončení začátku evangelia sv. Jana
1.kapitola: Anděl Páně
Zachariáš v chrámě, zvěstování Panně Marii, navštívení Panny Marie, narození Jana Křtitele, Josefovy pochyby
2.kapitola: Sláva na výsostech Bohu
narození Ježíšovo, obřezání, obětování v chrámě, tři mudrci, vražda betlémských dětí, dvanáctiletý Ježíš v chrámě
3.kapitola: Hlas volajícího na poušti
vystoupení Jana Křtitele na poušti, poselství židů k Janovi, křest Páně, pokušení Páně, povolání prvních učedníků, svatba v Káni, Ježíšovo vystoupení v Nazaretě, Janovi učedníci u Ježíše, Ježíšovo kázání o Janovi, smrt Jana Křtitele
4.kapitola: Víra tvá tě uzdravila
Ježíšovy zázraky
5.kapitola: Nový Zákon
horské kázání, blahoslavenství
6.kapitola: Rybáři
příběhy apoštolů, eucharistická řeč, vyvolení Petrovo
7.kapitola: A mluvil k nim v podobenstvích
nejdůležitější podobenství
8.kapitola: Nenarodí-li se kdo znovu
setkání Nikodéma, Matouše, Magdalény a jiných s Kristem
9.kapitola: Obílené hroby
Ježíš a farizeové
10.kapitola: Znamení Syna člověka
vzkříšení Lazara, pomazání k pohřbu, vjezd do Jeruzaléma, vyhnání penězoměnců, o konci světa
11.kapitola: Krvavý pot
Jidáš se chystá zradit, mytí nohou, poslední večeře, řeč na rozloučenou, Getsemany, Ježíš před Annášem a Kaifášem, zapření Petrovo, Jidášův konec
12.kapitola: Ukřižuj ho!
Ježíš před Pilátem, bičování a korunování trním, odsouzení k smrti, křížová cesta, dva lotři, Marie a Jan pod křížem, dokonáno jest, pohřeb Páně
13. kapitola: Oslavení
vzkříšení, Marie Magdaléna u hrobu, Emausy, mezi učedníky, nevěřící Tomáš, u Galilejského jezera, nanebevstoupení Páně, letnice
Epilog
od letnic k apokalypse