Dějiny sebevědomí aneb Neznámí diplomaté bez pasu 1/100 (2005)

Přidal: Přemek |

Prosinec 7, 2005

Dokumentární cyklus portrétu Čechů a Slováků, kteří byli nuceni odejít z vlasti do mnoha míst světa a kteří se ve světě prosadili svými schopnostmi. Lubomír Kaválek. Připravil Karel Tejkal a Antonín Matzner. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Jitka Sedláčková a Rudolf Kvíz, Kateřina Fixová a Petr Štěpánek.

Natočeno 2005.

Obsah: Jan Křesadlo. Premiéra 10. 12. 2005 (ČRo 2 Praha, 12:05 h.; 10 min). – Kardinál Tomáš Špidlík. Premiéra 23. 12. 2005 (ČRo 2 Praha, 12:05 h.) – Milena Kladrubská. Premiéra 24. 12. 2005 (ČRo 2 Praha, 12:05 h.; 10 min.) – Lubomír Kaválek. Premiéra 13. 5. 2006 (ČRo 2 Praha, 12:05 – 12:15 h.).

Malíř Otakar Slavík. Repríza 1. 9. 2007 (ČRo 2 Praha). – Karel Husa. Repríza 17. 3. 2007 (ČRo 2 Praha, 12:05 h.).

Lit.: ja (= Adámek, Jiří): Tipy #11/2007. Co Čech, to muzikant, zvláště když prchne. In web Alarm 11/2007 (upoutávka). – Cit.: Vraťme se k českým emigrantům. V pořadu výstižně nazvaném Dějiny sebevědomí aneb Neznámí diplomaté bez pasu se stanice Praha pravidelně věnuje Čechům, kteří byli politickými okolnostmi donuceni opustit naši zemi, ale ve světě se jim naštěstí dařilo. Muzikolog Antonín Matzner se tentokrát zabývá osudy hudebníka Karla Husy, který odešel z Prahy v roce 1954 jako třiadvacetiletý a posléze strávil téměř čtyřicet let ve Spojených státech jako profesor skladby. Mezi hudebními ukázkami se bezpochyby objeví alespoň část Husovy nejslavnější skladby – patetické Hudby pro Prahu 1968, jež dosáhla neuvěřitelných 10 000 repríz po celém světě! U nás ovšem zazněla až po sametové revoluci. Karel Husa obdržel řadu ocenění doma i v zahraničí, mimo jiné také české státní ocenění jako první hudební skladatel v historii.

Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 17. 3. ve 12.05.

Lit.: anonym: O pořadu Dějiny sebevědomí aneb Neznámí diplomaté bez pasu. In web ČRo, b. d. (článek). – Cit.: Dokumentární cyklus, ve kterém představujeme Čechy a Slováky, kteří se v posledních 70 letech vystěhovali z vlasti, kde jejich životní osudy a poslání ohrozily totalitní režimy. Ocitli se v různých místech světa a v různých existenčních podmínkách. Jedno však mají společné – dokázali se prosadit.

Dějiny česko-slovenského sebevědomí (zajímá nás prostor dnes samostatných republik – Česka a Slovenska) jsou, podle názoru autorů, utvářeny především osobnostmi, které ke svému profesionálnímu úspěchu politiku ani její představitele vůbec nepotřebovali nebo na pomyslnou metu vítězů dosáhli dokonce proti její vůli – „diplomaty bez pasů“. Možná vás překvapí, kolik jich bylo nebo i to, jak málo o většině těch minulých víme, ačkoli každý z nich by patřil na evropskou Walhallu, kdyby taková existovala.

Vydejme se na pouť vlastními dějinami. Průvodci nám budou ti, kteří počínaje sv. Vojtěchem měnili „slovy“ svět, putovali za poznáním i dobrodružstvím, ctí i slávou, vynikli v evropském i světovém umění, opakovaně stoupali na stupně vítězů, dokázali povýšit vlastní řemeslo na prosperující podnikání i za těmi, kteří se stali slavnější než jejich tvůrci. V každém z nich byly geny českého či slovenského evropského prostoru a ke svému úspěchu potřebovali vesměs málo: kromě potřebného nadání jen své vlastní odhodlání a víru k úspěchu.

Vysíláme v rámci Studia Noc vždy v sobotu v 19:30 hodin.

(10min.)

Radiodokument