Ministerstvo strachu 1/3 (1991, 2012)

Přidal: Přemek |

Prosinec 14, 2005

Graham Greene. Napínavý příběh z válečného Londýna. Překlad Jiří Valja. Dramatizace Josef Hlavnička. Použitá hudba Emil Viklický. Kompoziční spolupráce Pavla Schönová. Zvukové efekty Jiří Binek. Dramaturg Jan Kolář a Hynek Pekárek. Asistentka režie Květoslava Straková. Režie Jan Berger.

Osoby a obsazení: Artur Rowe, později Richard Digby (Radoslav Brzobohatý), Anna Hilfeová (Hana Maciuchová), vypravěč (Rudolf Kvíz), Henry Wilcox (Bohuslav Kalva), Henryho matka (Věra Kubánková), Fullow (Ferdinand Krůta), Johns (Jan Novotný), doktor Forrester (Jiří Adamíra), Poole / Neznámý (Boris Rösner), major Stone (Ilja Racek), recepční Davis (Petr Nárožný), poslíček (Jiří Hromada), Purvisova (Antonie Hegerlíková), Bellairsová (Nelly Gaierová), Willi Hilfe (Lukáš Hlavica), asistent Jones (Marcel Vašinka), Rennit (Ilja Prachař), úředník (Milan Mach), pokladník (Jiří Plachý), duchovní (Rudolf Pellar), matka (Zora Jiráková), Cost (Svatopluk Beneš), sekretářka (Luďa Marešová), společnice (Daniela Bartáková). 1. dáma (Drahomíra Fialková), 2. dáma (Daniela Bakerová), nocležník (Artur Šviha), ženské hlasy (Zdenička Tichá a Jaroslava Drmlová), mužské hlasy (Jan Šváb a Oldřich Panovský), policejní inspektor Prentice (Petr Haničinec), policejní asistent (Pavel Soukup), policejní inspektor (Soběslav Sejk), policista (Rudolf Jelínek) a další.

Natočeno 23. 9. – 31. 10. 1991. Premiéra 22. 5., 29. 5. a 5. 6. 1991 (Praha, 22.45 – 23.40 h.; 54 + 61 + 64 min.). Reprízy 7., 14. a 21. 11. 2004 (ČRo 3 Vltava), 10., 17. a 24. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Vydal Radioservis v roce 2012 (1 CD).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Novinka – Graham Greene: Ministerstvo strachu. In Facebook, 25. 9. 2012 (booklet). – Cit.: Měl to být příjemný den uprostřed charitativní akce uprostřed válečných let. Arthur Rowe měl alespoň taková odpoledne s tombolami, houpačkami a věštkyněmi spojena s příjemnými vzpomínkami. Tentokrát se však všechno odehrálo jinak. Stačí jedna nezáměrně vyřčená věta, jedna návštěva u tajemné kartářky, jeden vynikající nenáhražkový dort – a život nenápadného muže se mění od základů: oslovují jej neznámí muži s neodbytnou touhou získat jeho dort, záhadná návštěva se jej pokusí otrávit a po velkém náletu na Londýn dokonce Rowe ztratí paměť…

Graham Greene (1904–1991) založil svůj příběh Ministerstvo strachu (Ministry Of Fear) na dokonale propracovaném systému vrstvení událostí současných i minulých tak, aby před čtenářem (a v případě našeho vydání též před posluchačem) vyvstával postupně obraz těžko prostupné sítě špionážní mašinerie, kterou teprve s nasazením veškeré energie a odvahy hlavní hrdina překoná a dostane se k jádru veškerých záhad, které ho jednoho odpoledne obklopily. Roweovo pátrání je navíc komplikováno jeho dávným proviněním – zabil svou milovanou ženu. Byly však shledány natolik polehčující okolnosti, že místo tvrdého trestu absolvoval pouze pobyt v psychiatrické léčebně; i ten jej však poznamenal – armáda o něj v době nejvyššího ohrožení vlasti nemá zájem. Právě podivná historka s dortem, vyhraným v ještě podivnější tombole, však pomůže nesmírně osamocenému Arthurovi získat naději na plnohodnotný život a snad i štěstí.

Greene svůj příběh, vydaný roku 1943, vystavěl na dokonalé znalosti státní mašinerie (pracoval několik let na ministerstvu zahraničí), zároveň popustil uzdu fantazii a vybavil německé špiony arzenálem spíše filmovým než reálným. Román zaujal natolik, že již v roce 1944 vznikla jeho filmová adaptace pod režijním vedením německého emigranta Fritze Langa v hlavní roli s Rayem Millandem.

Československý rozhlas nastudoval Ministerstvo strachu celkem dvakrát. První inscenace vznikla v roce 1968 (režie Jan Berger) a roli Arthura Rowea hrál tehdy Ilja Racek. My vám však přinášíme novější, třídílnou realizaci, kterou v roce 1991 natočil tentýž režisér, ovšem v hlavní roli s Radoslavem Brzobohatým (Ilja Racek tentokrát hraje postavu majora Stonea).

Nezbývá než vám popřát příjemně napínavý poslech – a předat slovo Jiřímu Valjovi, jehož překladu byl použit v obou rozhlasových adaptacích: „Greenův hrdina tak často bolestně a poraněně tíhne k samotě, a přece cítí, že nemůže zůstat sám, nemůže se zříci podílnictví a odpovědnosti na dějinách světa a musí vylézt ze svého doupěte… Arthur Rowe zapomněl při výbuchu pumy na polovinu svého života, ale právě to ho vyprovokuje k nástupu do dalšího boje přímo z odrazového můstku té první a lepší poloviny, dychtivého a nenahlodaného jinošství, nezdeptaného žádnou tragédií ani zklamáním, neochočeného kompromisnictvím dospělého člověka. Jaké úžasné podobenství nejen pro válečné Londýňany, ale i pro všechny nové a činorodé lidské rozběhy.“

Lit.: -ob- (= Bezr, Ondřej): Na třech CD si můžete připomenout rozhlasové umění Radoslava Brzobohatého. In web IDnes, 24. 9. 2012 (článek). – Cit.: V roce 1991 natočil Radoslav Brzobohatý v Českém rozhlase hlavní roli v dramatizaci slavného románu Grahama Greena Ministerstvo strachu. Záznam nyní vychází na kompletu tří CD.

„Titul, chystaný k 80. narozeninám Radoslava Brzobohatého, vyšel smutnou shodou událostí v den jeho úmrtí,“ uvedla za vydavatelství Radioservis Markéta Konopová. V bezmála tříhodinové nahrávce slyšíme kromě Radoslava Brzobohatého také hlasy dalších známých herců, např. Hany Maciuchové, Jiřího Adamíry, Borise Rösnera, Svatopluka Beneše, Ilji Racka nebo Petra Haničince.

Autorem scénáře, vycházejícího z českého překladu Jiřího Valji, byl Josef Hlavnička, režie se ujal Jan Berger. Ten nastudoval Ministerstvo strachu celkem dvakrát. Poprvé v roce 1968, kdy hlavní roli Arthura Rowea hrál Ilja Racek. V roce 1991 byla role svěřena právě Radoslavu Brzobohatému, zatímco Ilja Racek si zahrál postavu majora Stonea.

Graham Greene

Graham Greene (1904–1991) založil román Ministerstvo strachu (Ministry Of Fear) na dokonale propracovaném systému vrstvení událostí současných i minulých tak, aby před čtenářem vyvstával postupně obraz těžko prostupné sítě špionážní mašinerie, kterou teprve s nasazením veškeré energie a odvahy hlavní hrdina překoná a dostane se k jádru veškerých záhad, které ho jednoho odpoledne obklopily.

Svůj příběh, vydaný roku 1943, autor vystavěl na dokonalé znalosti státní mašinerie (pracoval několik let na ministerstvu zahraničí), zároveň popustil uzdu fantazii a vybavil německé špiony arzenálem spíše filmovým než reálným. Román zaujal natolik, že již v roce 1944 vznikla jeho filmová adaptace pod režijním vedením německého emigranta Fritze Langa v hlavní roli s Rayem Millandem.

Lit.: Prohaska, Jerry: Radioservis k památce Radoslava Brzobohatého vydává Ministerstvo strachu. In web RadioTV, 11. 10. 2012 (recenze). – Cit.: „Měl to být příjemný den uprostřed charitativní akce uprostřed válečných let. Arthur Rowe měl alespoň taková odpoledne s tombolami, houpačkami a věštkyněmi spojena s příjemnými vzpomínkami. Tentokrát se však všechno odehrálo jinak,” začíná Přemysl Hnilička popis rozhlasové hry Ministerstvo strachu. Stačila však jedna nezáměrně vyřčená věta a život se změní od základů.

Rozhlasová hra Ministerstvo strachu měla být chystaným dárkem pro Radoslava Brzhobohatého k jeho osmdesátým narozeninám. Bohužel smutnou shodou událostí vyšla hra v den jeho úmrtí. Vydavatelství Radioservis uvádí na třech CD dílo autora Grahama Greena, premiéru v Československém rozhlase měla roku 1991. O dramaturgii se postarali Hynek Pekárek Jan Kolář.
Brilantní vrstvení událostí

Autor díla Graham Green dokázal propracovat systém vrstvení událostí minulých i současných tak, aby obraz sítě mašinerie vyvstával postupně. Hlavní hrdina, Arthur Rowe, se dostane k jádru záhad až na samotném konci. Již tak komplikované pátrání ještě ztěžuje téměř zapomenuté provinění, z lítosti totiž zabil vlastní milovanou manželku (přesto byl poté omilostněn).

Jak uvádí Přemysl Hnilička, Graham Greene působil několik let na ministerstvu zahraničí, použít tak mohl znalosti státní mašinerie. „Zároveň popustil uzdu fantazii a vybavil německé špiony arzenálem spíše filmovým než reálným. Román zaujal natolik, že již v roce 1944 vznikla jeho filmová adaptace pod režijním vedením německého emigranta Fritze Langa v hlavní roli s Rayem Millandem.”

Ministerstvo strachu se dočkalo prvního zpracování Československým rozhlasem už v roce 1968 za režijního dohledu Jana Bergera, hlavní roli ztvárnil Ilja Racek. Novější adaptace vznikla v roce 1991. Režijní aktovky se ujal týž Jan Berger, Arthura Rowe ovšem promlouvá hlasem Radoslava Brzobohatého. Neztratil se ale ani Ilja Racek, toho uslyšíme jako majora Stonea.

Téměř tři hodiny v napětí

„Greenův hrdina tak často bolestně a poraněně tíhne k samotě, a přece cítí, že nemůže zůstat sám, nemůže se zříci podílnictví a odpovědnosti na dějinách světa a musí vylézt ze svého doupěte… Arthur Rowe zapomněl při výbuchu pumy na polovinu svého života, ale právě to ho vyprovokuje k nástupu do dalšího boje přímo z odrazového můstku té první a lepší poloviny, dychtivého a nenahlodaného jinošství, nezdeptaného žádnou tragédií ani zklamáním, neochočeného kompromisnictvím dospělého člověka. Jaké úžasné podobenství nejen pro válečné Londýňany, ale i pro všechny nové a činorodé lidské rozběhy,” říká Jiří Valja, který se postaral o překlad díla Ministerstvo strachu.

Bez deseti minut vás na třech CD čekají rovné tři hodiny napínavého dobrodružství odehrávajícím se za druhé světové války v Anglii. O mistrovském umění Radoslava Brzobohatého není třeba snad ani nic psát. Volba padla na toho pravého. Bez pochyby správným bylo obsazení Hany Macuichové do role Anny Hilfové, rakouská emigrantka sehraje důležitou úlohu v dalším bytí Arthura Rowa. Hvězdná jména ale nabízí i další role – Lukáš Hlavice, Jiří Adamíra, Boris Rösner, Svatopluk Beneš, Nelly Gaierová, Petr Haničinec a řada jiných. Dramatizace Josefa Hlavničky předurčuje nezapomenutelný poslech. Každé CD má stopáž přes 50 minut.

Po skončení jednotlivých CD budete napnuti a s velkou pravděpodobností budete chtít poslouchat i další disk. Když se mi do rukou dostalo CD Ministerstvo strachu, nevěděl jsem, že budu mít velké problémy dostat se k jeho poslechu (samozřejmě berte tato slova s mírnou nadsázkou). Ostatní členové rodiny si totiž disk chtěli též poslechnout :). Už samotná synopse slibovala mimořádně silný příběh. Slíbit v tuto chvíli můžeme uzavřený děj. Zda vše dopadne dobře či špatně ovšem v tuto chvíli prozradit nemůžeme. Jisté je, že Ministerstvo strachu je skvělým počinem, jenž by neměl zůstat bez povšimnutí. Jedná se o důstojnou památku na mistra Radoslava Brzobohatého.

Lit.: Petříčková, Renata: Ministerstvo strachu jako audiokniha. In web Sůvička, 11. 10. 2012 (recenze CD). – Cit.: Dostalo se mi té cti, že jsem nikdy nečetla Ministerstvo strachu od Grahama Greena. Umožnilo mi to plně si vychutnat rozhlasovou verzi, kde hlavní roli hrál Radoslav Brzobohatý.
Paradoxní audiokniha. Snad až trochu tragicky osudová, stejně jako příběh sám.
V roce 1991 byla tato hra natočena Československým rozhlasem a umírá Graham Greene.
V roce 2012 byla tato hra vydána v audioverzi a umírá Radoslav Brzobohatý. Navíc přímo v den, kdy toto cédéčko spatřilo světlo světa.
Zvláštní souvislosti, protože i sám příběh je vlastně tragicky osudový. Přitom vás neuvrhne do beznadějné deprese, nevezme vám chuť žít ani iluze o dobru světa. Může za to snad ohraničený svět kulis druhé světové války, ječící sirény nebo temný strach lidí, kdy ze slov a neviditelných gest přímo hmatatelně cítíte, jak se lidé po každém svém slově potajmu otáčí, aby je někdo neslyšel. A přitom nevěří ani tomu, komu svá slova říkají.
To je Ministerstvo strachu: dokonale propracovaný pavouk psychologických nitek, jež vás udrží v tomto napětí, které je tak neskutečné, jako pro dnešní mladou generaci odraz druhé světové války. Příběh je mistrně rozepsaný, rozvíjený a opět zavíjený v nečekané konce. Tady nelze vůbec nic vytknout a zápletka vás udrží v napětí každičkou minutu těch tří hodin poslechu.
Nedá se u toho dělat nic jiného, nic, nač byste se museli soustředit – musíte prostě JEN poslouchat. Nádhernou hru s hlasem tu kromě pana Brzobohatého, předvádí také Hana Maciuchová, Antonie Hegerlíková, Petr Nárožný nebo Petr Haničinec.
A tady musím opravdu smeknout také před výkonem Hany Maciuchové, která tu svou hlavní ženskou roli zvládla lépe, než bravurně. Nezapomutelná naléhavost jejího hlasu je jedním z mistrovství herectví. A do bojácného válečného období je jako dělaná.
„Greenův hrdina tak často bolestně a poraněn tíhne k samotě, a přece cítí, že nemůže zůstat sám,nemůže se zříci podílnictví a odpovědnosti na dějinách světa a musí vylézt ze svého doupěte,“ píše se v anotaci. Ano – a já jsem opravdu ráda, že jsem knížku nečetla – zatím. Jestli je jen zpoloviny tak dobrá a umí vykreslit atmosféru a emoce, tak bych se připravila o nádherný posluchačský zážitek.

Milovníci psychologických extrémů a dějových zamotanců si tady přijdou na své a to nejen díky druhému cédéčku v pořadí této třídílné série, se kterou se ocitnete v sanatoriu pro choromyslné.
Lit.: Korytářová, Eva: Osudový okamžik. In web Klub knihomolů, 1. 11. 2012 (recenze). – Cit.: Původně měla být audioverze rozhlasové hry Ministerstvo strachu dárkem pro Radoslava Brzobohatého k osmdesátým narozeninám, nečekanou shodou okolností však vyšla v den jeho úmrtí. Smrt známého herce není jedinou smutnou událostí, jež se k této hře pojí. Autor knižní předlohy Graham Greene zemřel roku 1991, ve stejném roce, kdy mělo Ministerstvo strachu v Československém rozhlase premiéru. Vydavatelství Radioservis vydává rozhlasovou adaptaci Greeneova románu na třech CD.

I samotný příběh klade důraz na osud a poukazuje na to, že i rozhodnutí, jemuž nepřikládáte větší váhu, může odstartovat řadu nečekaných, někdy až dramatických událostí. Společně s hlavním hrdinou Arthurem Rowem, bývalým novinářem, se ocitnete v Anglii během druhé světové války. Tuto skutečnost vám občas připomenou hlasité sirény nebo bombardování. Arthur se stále ještě nevyrovnal s tím, že zabil svou těžce nemocnou manželku. Přestože ho soud osvobodil a označil jeho čin za vraždu ze soucitu, Rowe se stále utápí ve výčitkách a sám sobě odpustit nedokáže.

Náhoda ho zavede na dobročinnou slavnost, kde je nabádán, aby si zkusil tipnout váhu soutěžního dortu z pravých vajec a másla. Získat takový dort není ve válce zrovna lehké, a tak se Rowe soutěže zúčastní. Zaujme ho také stánek jasnovidky, u které si chce nechat hádat budoucnost. V tu chvíli však nevědomky odstartuje velmi nebezpečnou hru, jež pro něj může mít nedozírné následky…

Audiokniha Ministerstvo strachu vás pohltí od začátku až do konce. Rozmanité zvuky a hudba skvěle dokreslují dramatickou atmosféru příběhu a ještě umocňují již tak dost napjatý děj. Vývoj situace je nepředvídatelný, a tak se občas nestačíte divit. Graham Greene znamenitě popisuje složitost lidské psychiky, aniž by působila nepřirozeně nebo podivně. Spíše naopak. Občas se možná sami sebe zeptáte, zda byste se v situaci, ve které se hrdina ocitl, nezachovali úplně stejně.

Přestože je příběh Arthura Rowa starý téměř sedmdesát let, stále se dotýká témat, jež jsou aktuální i v dnešní době – vina, manipulace, zrada, lež, smutek. Téměř tři hodiny budete společně s hrdinou napjatě čekat, co nového se mu přihodí a zda se mu podaří rozluštit záhadu, do které byl nechtěně vtažen. Rowe se ocitá v prostředí lidí, již si s ním zahrávají, a on netuší, komu může důvěřovat a kdo je jeho skrytý nepřítel.

Velký obdiv si zaslouží Radoslav Brzobohatý, jenž propůjčil svůj charakteristický hlas hlavnímu hrdinovi – Arthuru Roweovi. Postava bývalého novináře hledajícího pravdu díky tomu působí mužněji a je vám zvláštním způsobem blízká. Stejně výborný výkon podala i Hana Maciuchová, která se představí v roli rakouské emigrantky Anny Hilfové. Tím však plejáda známých jmen nekončí, v rozhlasové adaptaci proslulého špionážního románu uslyšíte například Jiřího Adamíru, Petra Nárožného, Borise Rösnera, Lukáše Hlavicu, Svatopluka Beneše, Petra Haničince a další.

Ministerstvo strachu bude útočit na všechny vaše smysly. Napětí, které prožívá hrdina, pocítíte na vlastní kůži. Spletitý příběh vás donutí zamyslet se nad tím, jak snadno se může člověku jeho svět obrátit vzhůru nohama a vše, co jste považovali za samozřejmé a známé, se vám náhle může zdát cizí a nebezpečné. Každopádně na vás tato audiokniha udělá velký dojem a nedovolí vám, abyste na Ministerstvo strachu jen tak zapomněli.