Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou 1/6 (1991, 2023)
Arnošt Lustig. Četba na pokračování. Připravila Iva Steinová. Zvukový mistr Hana Milenová. Dramaturg Jiří Vondráček. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Rudolf Pellar, Jan Teplý a Ota Sklenčka.
Natočeno 1991. Repríza 5. – 9. a 12. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). Repríza 1. dílu 30. 4. 2021 (ČRo České Budějovice, 18:03 h.) v cyklu Podvečerní čtení; 29. 4. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Vydala Radiotéka, listopad 2023 (MP3, CR.ES.2023.355). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: „Ale já nechci zemřít,“ odpovídá Kateřina Horowitzová svému otci při příjezdu na kolejiště koncentračního tábora. Právě tato slova, její krása, hrdost a vůle k životu jí zajistí, že je vykoupena a připojena ke skupině dvaceti amerických bohatých židů. Těch se ujal nacistický důstojník Bedřich Brenske a slíbil jim cestu na západ. Mluvčí skupiny zajatých židů Herman Cohen přejímá starost o Kateřinu a u tamějšího krejčího objednává jí i sobě drahý cestovní oblek.
Pozn. 2: Kateřina Horovitzová je velmi krásná, odvážná dospívající dívka, která na rampě po vystoupení z vlaku ve vyhlazovacím táboře prohlásí, že nechce zemřít. Zahlédne ji při tom Herman Cohen, bohatý židovský obchodník, který se jí ujme a vyprosí si její záchranu. Jenže oba se stanou obětí cynické hry nacistů. Kateřina Horovitzová ale bojuje až do konce. Tento příběh prý napsal Arnošt Lustig za pouhých dvanáct dní a vycházel z reálné události.
Své knihy měl Lustig tendenci přepisovat či rozšiřovat, snad proto, aby se nezapomnělo a aby bylo řečeno co nejvíc.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je jednou z mála knih, kterou dodatečně téměř neupravoval. Vychází z reálné události, která se stala italským Židům, a z příběhu o polské tanečnici, která se na poslední chvíli před plynovou komorou vzepřela svému osudu. (anotace)
Pozn. 3: Podle tvrzení Hany Kofránkové (in Páteční večer – Rudolf Pellar) interpret Lustigův text zásadně přestylizoval. V úvodu každého dílu je použita nahrávka židovského zpěvu, která zazněla i v Horčičkově inscenaci textu Jistý den daleké minulosti (Jaromír Ptáček, 1965).
Lit.: Toušková, Martina – Kliková, Marie: Arnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. Novela o marné touze po svobodě a odvaze uchýlit se k poslednímu zoufalému činu. In web ČRo České Budějovice, 30. duben 2021 (článek). – Cit.: Spisovatel Arnošt Lustig za druhé světové války prošel terezínským ghettem a koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 se mu podařilo utéct z transportu smrti a až do konce války se ukrýval v Praze.
Po zbytek svého života prý přemýšlel nad tím, proč zrovna on přežil. To, že přežil, znamenalo, že zabili někoho jiného. Hrůzy koncentračních táborů a toho, co zažil na útěku za svobodou, nosil v sobě a zpracovával do svých knih.
Věnoval se tématu holocaustu i života po válce, kdy prožité děsy zůstávají s vámi a je těžké znovu začít žít. Hrdiny jeho próz jsou většinou obyčejní lidé, velice často mladé dívky a chlapci, vrženi do neúprosného prostředí koncentračních táborů. Své knihy měl Lustig tendenci přepisovat či rozšiřovat, snad proto, aby se nezapomnělo a aby bylo řečeno co nejvíc.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je jednou z mála knih, kterou dodatečně téměř neupravoval. Napsal ji prý za pouhých 12 dní. Vychází z reálné události, která se stala italským Židům, a z příběhu o polské tanečnici, která se na poslední chvíli před plynovou komorou vzepřela svému osudu. Knize se dostalo jak filmového, tak divadelního zpracování.
Kateřina Horovitzová je velmi krásná, odvážná dospívající dívka, která na rampě po vystoupení z vlaku ve vyhlazovacím táboře prohlásí, že nechce zemřít. Zahlédne ji při tom Herman Cohen, bohatý židovský obchodník, který se jí ujme a vyprosí si její záchranu.
Kateřina se tak dostává mezi další bohaté obchodníky s americkými pasy, kterým bylo přislíbeno, že můžou výměnou za německé zajatce odplout do Ameriky. Kateřina může odjet s nimi, stává se však jen dalším nástrojem k vydírání. V uzavřeném vlaku na cestě mezi táborem a pomyslnou svobodou se pod vedením důstojníka SS Bedřicha Brenskeho začíná odehrávat krutá a cynická hra nacistů. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Na obálkách různých vydání knihy se jméno píše s jednoduchým v: Horovitzové (ostatně i zde – v textu převzatém z webu ČRo).