Malá pražská matahára (1997)

Přidal: Přemek |

Prosinec 15, 2005

Josef Škvorecký. Povídka. Režie Petr Adler.

Účinkuje Michal Pavlata.

Natočeno 1997 (28 min.). Repríza 29. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Moderní povídka; 23. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h) k úmrtí M. Pavlaty; 22. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 24. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) ke 100. výročí narození Josefa Škvoreckého.

Lit.: anonym: Josef Škvorecký: Malá pražská matahára. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (anotace + ukázka k poslechu). – Cit.:
V povídce s názvem Malá pražská matahára evokoval spisovatel Josef Škvorecký podezíravou atmosféru špiónománie v komunistickém Československu 50. let 20. století. Ústředním tématem autorovy tvorby – a je tomu tak i v tomto textu – je člověk usilující hájit svou nejvlastnější každodenní existenci v ohrožení totalitními režimy. Pořad vysíláme při příležitosti nedožitého 90. výročí narození českého spisovatele: Josef Škvorecký se narodil 27. září 1924 v Náchodě.

Lit.: anonym: Připomeňte si rozhlasové mistrovství Michala Pavlaty v povídce Malá pražská matahára. In web ČRo 3 Vltava, 23. 1. 2017 (článek). – Cit.: Podezíravou atmosféru špiónománie v komunistickém Československu 50. let 20. století i lehkost Škvoreckého pera oceníte v bezchybném a zaujatém podání Michala Pavlaty.

Herec, dabér, publicista a pedagog Michal Pavlata zemřel po dlouhé těžké nemoci v sobotu 22. ledna. Bylo mu 71 let. Jeho nezaměnitelný hlas z něj udělal vyhledávaného rozhlasového a také dabingového herce, namluvil tisíce větších i menších rolí.

Ústředním tématem povídky Josefa Škvoreckého je člověk usilující hájit svou každodenní existenci v ohrožení totalitními režimy.

Lit.: Fleyberková, Klára: Povídky Josefa Škvoreckého. In web ČRo 3 Vltava, 19. únor 2018 (článek). – Cit.: Povídky zaujímají v rozsáhlém prozaickém, esejistickém, publicistickém, překladatelském a literárněhistorickém díle Josefa Škvoreckého významné místo. Nejen jako rozběh k závažnějším, rozsáhlejším prozaickým pracím, ale v duchu tradic angloamerické literatury, jež se Josefu Škvoreckému stala předmětem profesního zájmu i nesmírně důležitou inspirací k vlastní tvůrčí práci, představují zcela svébytné, mistrně vystavěné, stylisticky i jazykově dokonalé útvary. Jejich ústředním tématem, tak jako u převážné části autorovy tvorby, je člověk usilující hájit svou nejvlastnější každodenní existenci v ohrožení totalitními režimy.

Spisovatel Josef Škvorecký se narodil v Náchodě v rodině bankovního úředníka (27. září 1924). Během studií na zdejším reálném gymnáziu se začal věnovat své celoživotní lásce – jazzu. Po maturitě (1943) pracoval jako pomocný dělník v rámci válečného totálního nasazení. V roce 1945 začal studovat nejprve na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, po prvním semestru však přestoupil na Filozofickou fakultu UK, kde vystudoval angličtinu a filozofii (1946–1949).

Poté nastoupil na umístěnku jako učitel do pohraničí, v letech 1951–1953 absolvoval vojenskou službu u tankistů. Od poloviny padesátých let pracoval v angloamerické redakci Státního nakladatelství a umění. V roce 1957 se stal zástupcem šéfredaktora dvouměsíčníku Světová literatura, z něhož po skandálu, který vyvolalo vydání jeho románu Zbabělci, musel odejít, mohl se však vrátit do svého předchozího místa. Od roku 1963 byl spisovatelem z povolání. V roce 1969 pohostinsky přednášel na univerzitách v USA, od podzimu téhož roku, kdy se rozhodl nevrátit do tehdejšího Československa, přednášel na Toronto University v Torontu. V roce 1975 byl jmenován řádným profesorem a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1990.

Lit.: Fleyberková Vičíková, Klára – Mačas, Dominik: Malá pražská matahára, Eine kleine Jazzmusik, Krpatovo blues a další jazzové povídky Josefa Škvoreckého. In web ČRo 3 Vltava, 23. září 2024 (článek). – Cit.: Povídky zaujímají v rozsáhlém díle Josefa Škvoreckého významné místo. Nejen jako rozběh k rozsáhlejším prózám, ale v duchu tradic angloamerické literatury, jež byla Škvoreckému předmětem profesního zájmu i důležitou inspirací, představují zcela svébytné, mistrně vystavěné, stylisticky i jazykově dokonalé útvary. Ke stému výročí narození autora jich sedm vybíráme do vltavské Povídky. (…)

Spisovatel Josef Škvorecký se narodil před sto lety (27. září 1924) v rodině bankovního úředníka v Náchodě. Během studií na zdejším reálném gymnáziu se začal věnovat své celoživotní lásce – jazzu. Po maturitě pracoval jako pomocný dělník v rámci válečného totálního nasazení. V roce 1945 začal studovat nejprve na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, po prvním semestru však přestoupil na Filozofickou fakultu UK, kde vystudoval angličtinu a filozofii. Poté nastoupil na umístěnku jako učitel do pohraničí. V letech 1951–1953 absolvoval vojenskou službu u tankistů. Od poloviny padesátých let pak pracoval v angloamerické redakci Státního nakladatelství a umění. V roce 1957 se stal zástupcem šéfredaktora dvouměsíčníku Světová literatura, z něhož po skandálu, který vyvolalo vydání jeho románu Zbabělci, musel odejít, mohl se však vrátit do svého předchozího místa. Od roku 1963 byl spisovatelem z povolání. V roce 1969 pohostinsky přednášel na univerzitách v USA, od podzimu téhož roku, kdy se rozhodl nevrátit do tehdejšího Československa, přednášel na Toronto University v Torontu. V roce 1975 byl jmenován řádným profesorem a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1990. (…)

Název povídky evokuje podezíravou atmosféru špiónománie v komunistickém Československu padesátých let 20. století. Ústředním tématem autorovy tvorby – a je tomu tak i v tomto textu – je člověk usilující hájit svou nejvlastnější každodenní existenci v ohrožení totalitními režimy. (…)

Povídky