Naši furianti (1969)

Přidal: beatman |

Prosinec 17, 2005

Ladislav Stroupežnický. Obraz života české vesnice. Rozhlasová úprava a režie Jiří Roll. Scénická hudba Josef Hart. Dramaturg Karel Gissübel.

Osoby a obsazení: Filip Dubský. sedlák a starosta (Jiří Dohnal), Marie Dubská, jeho žena (Dana Medřická), Václav, jejich syn (Bořivoj Navrátil), Petr Dubský, Filipův otec, výměnkář (František Smolík), Jakub Bušek, sedlák a první radní (Felix Le Breux), Františka Bušková, jeho žena (Jaroslava Drmlová), Martin, jejich syn (Michal Dytrych), Verunka (Jana Drbohlavová), Matěj Šumbal, sedlák a obecní výbor (Stanislav Neumann), Marie, jeho žena (Vlasta Fabiánová), Pavel kožený, sedlák a obecní výbor (Václav Trégl), Kašpar Šmejkal, sedlák a obecní výbor (Václav Vydra), Valentin Bláha (Jaromír Spal), Josef Habršperk, švec (Bohumil Záhorský), František Fiala, krejčí (František Filipovský), Terezka, jeho žena (Slávka Budínová), Kristina (Luba Skořepová), Karel Kudrlička, učitel (Jaroslav Kepka), Marek, majitel hospody (Bohumil Bezouška), Markytka (Drahomíra Fialková), závodčí četníků z městečka Rotic (František Velebný) a Vojta, čeledín na živnosti Dubského (Artur Šviha).

Natočeno v roce 1969 (101 min.). Repríza 1. 1. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.).

Lit.: Pavlovský, Petr: Aktuální klasika. In Týdeník Rozhlas 43/2013 (recenze). – Cit.: Sváteční svatováclavské odpoledne probíhalo na Vltavě ve znamení jistot klasiky: staří čeští mistři, Mozart, Bedřich Smetana… Klasickým titulem jsou i Stroupežnického Naši furianti, tato „Prodaná nevěsta české činohry“, určitě nejčastěji inscenovaná česká hra 19. století. Nastudování z roku 1969 (režie Jiří Roll) s podtitulem Obraz ze života české vesnice slibovalo „pohodový“ zážitek z veselohry, okořeněné výkony tehdejších mistrů českého jeviště.
Upnul-li se posluchač na téma, naznačené názvem hry, mohla se mu celá záležitost jevit jako spolehlivě odeznělá, furiantství už dlouho není ničím příznačným pro českou společnost. Pokud ale sledoval pozorně jednotlivé dějové prvky současnýma očima, musel ohromeně konstatovat, že je takříkajíc „mezi svými“.
Leitmotivem je boj o veřejnou zakázku (ponocenství), o které má rozhodnout zastupitelstvo. Boj je ostrý a nezastaví se nejenom před pomluvou, ale dokonce ani před hrozbou teroru (vypálení vesnice) a šíření poplašné zprávy. Po neznámém pachateli se pátrá detektivně a usvědčen je nakonec grafologií. Dále je tu zločin (pytláctví) jednoho z mocných (první radní), který si myslí, že je nad zákonem. Ten pokračuje v pokusu zkorumpovat svědka. Tedy nejenom detektivní motiv, ale i motiv krimi, jakkoli ústící do happy endu.
Satira se strefuje především do praxe komunální politiky – obecní výbor je intrikami zmanipulován tam a zpátky. Svou roli tu hraje i gamblerství jednoho z radních; většina členů vůbec nehlasuje dle svého přesvědčení – nebo spíš žádné nemá. Konečně přichází další zcela dnešní téma – gender. Spravedlnost bere do ruky manželka starosty, usvědčí celý slavný výbor z omylu a křivdy a dá průchod právu. V tu chvíli se Dana Medřická stává protagonistkou: Je to její postava, která usvědčí darebáka a zjedná nevinnému zadostiučinění – navzdory formální demokracii vesnické samosprávy.

Rozhlasové hry