Cimrman kontra Zimmermann & Cimrkino (2000, 2003)

Salón Cimrman. Scénář Jiří Šebánek. Režie Martin Rek. Hraje Skupina Radka Krampla (Radek Krampl, Vladan Malinjak, Pavel Razím, Vít Švec). Remastering R. C. Atelier, Roman Cejnar. Cover design Dan Vlachynský.

Účinkují Jiří Šebánek, Miloň Čepelka, Karel Bartoníček, Martin Zákravský a Václav Glazar (host z Vídně).

Natočila Česká televize v roce 2000. Vydal František Rychtařík ve spolupráci s Českou televizí v roce 2003 (1 CD, FR 0063-2, 70:31).

Obsah: 1. Já mám ráda Konráda (píseň, 2:01), 2. Bludy profesora Fiedlera (3:20), 3. Vzpomínka na budoucnost (1:36), 4. Zubní kámen úrazu (1:13), 5. Lulkový tabák Vihorlat (3:52), 6. Čaj po páté (1:01), 7. O Palečkovi a jeho bratru (1:06), 8. Blesková akce (2:21), 9. Poste restante – úplná balada (3:27), 10. Spor s Vídní (21:41), 11. Radeckého marš – instrumental (1:03), 12. Reklama – instrumental (1:18), 13. Průjezd tunelem (3:36), 14. Ženevská komise (2:56), 15. Film – Nevlastní manžel (2:57), 16. Film – Každý má svého mouchu (1:38), 17. Film – Tarzan (1:44), 18. Film – Levoboček (1:16), 19. Němá opera – Samson a Dalila (4:43), 20. Palírna v Liptákově (1:33), 21. Film – Kapitán Němo (2:37), 22. Závěrečné slovo semináře (3:16).

Pozn.: Další dva semináře televizní řady Salón Cimrman. První je tentokrát věnovaný známému českému mysliteli a jeho vlivu na světovou kinematografii, který je nesporný. Kde by byl dnes Hollywood nebýt Járy Cimrmana? Druhý seminář je věnován problému, který je pro všechny Čechy zvláště citlivý. Vídenští Zimmermanologové se totiž pokoušejí přivlastnit si Járu Cimrmana a udělat z Českého génia Vídeňáka. V semináři je jasně prokázáno jakým bludům profesor Fidler podlehl a jakých mystifikací jsou Rakušáci schopni aby si přivlastnily tohoto ryze českého génia.
Seminář badatelského týmu s ukázkami ze života a díla Járy Cimrmana, tentokrát poprvé s kontroverzním výstupem opozičního rakouského cimrmanologa.
Od chvíle, kdy byla objevena pozůstalost dnes již světoznámého génia Járy Cimrmana, existují dvě hlavní názorové skupiny, zabývající se bádáním o Mistrově životě a díle – vědecký tým Salón Cimrman a kabinet prof. Ericha Fiedlera Jaro Zimmermanngesellschaft. Liší se především ve výkladu jeho smyslu a poslání, ale také jeho národní příslušnosti, to jest, zda Cimrman byl Čech, nebo Rakušan, čili komu patří jeho kulturní dědictví…
(anotace 1. části)
Seminář badatelského týmu o filmové tvorbě Járy Cimrmana s ukázkami Mistrovy filmové tvorby.
Od roku 1979, vždy 5. listopadu, zasedá v Ženevě bilaterální komise složená ze zástupců české a americké strany. Předmětem jednání je naše žádost o vydání filmů Járy Cimrmana natočených na území Spojených států v letech 1908-1911 jednak v ateliérech Edison a jednak v produkci společnosti Selig. Cimrmanova díla uložená v trezoru Americké akademie filmového umění náleží podle zákona o dědickém právu našemu státu. Žádný z potomků Járy Cimrmana, nikdo z přímých ani nepřímých příbuzných, se k tomuto dědictví totiž nechce hlásit. Vinou obratného manévrování amerických delegátů zůstávalo jednání komise ještě donedávna na mrtvém bodě. Jejich mluvčí Thomas Frazer do omrzení opakoval stále tentýž argument, že Jára Cimrman ve své závěti trvá na tom, aby po něm nezbylo nic… Tato patová situace se změnila po našem vstupu do NATO…
(anotace 2. části)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)