Z pražského zátiší (1989)

Přidal: Přemek |

Prosinec 21, 2005

Jakub Arbes (povídka Pražský domácíček aneb Buď spořivý!). Mravokárný románek o šetrném panu domácím. Dramatizace Oldřich Knitl. Scénická hudba Vladimír Truc. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: pan Vorlíček (Zdeněk Řehoř), Marie Vacková (Jana Hlaváčová), pan Zvára (Ilja Prachař), pan Šnajder (Vladimír Pospíšil), Lízinka (Hana Doulová), policejní úředník (Jiří Holý), hostinský (Milan Neděla), Kryšpín Metyes, mužík (Jan Přeučil), vdova (Miriam Kantorková) a flašinetář (Miroslav Středa).

Natočeno 1989. Premiéra 24. 12. 1989 (Praha, 14.30 – 15.30 h.; 54 min.). Repríza 19. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama; 7. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: Venclová, Renata: Z pražského zátiší. Zdeněk Řehoř a Jana Hlaváčová v rozhlasové hře na motivy povídky Jakuba Arbese. In web ČRo 3 Vltava, 19. únor 2022 (článek). – Cit.: Rozhlasová hra podle povídky českého prozaika o trampotách šetrného pražského domácího pána. (..)

Téměř celý svůj život prožil spisovatel Jakub Arbes v Praze, v jejíchž kulisách se také odehrává většina jeho prozaického díla. Budoucí redaktor Národních listů, žák a posléze přítel Jana Nerudy, znalec a ctitel díla Karla Hynka Máchy se narodil v roce 1840 do rodiny smíchovského ševce. Chlapcovo nadání přimělo rodiče, aby mu umožnili studia na reálce, kde se jeho učitelem českého jazyka stal krátce Jan Neruda. Ten také později vymyslel název pro Arbesův zvláštní literární útvar na pomezí novely a románu, v jehož základu je příběh vycházející z nějakého tajemného, nevysvětlitelného jevu – romaneto. K nejznámějším patří Svatý Xaverius, Sivooký démon, Zázračná madona nebo Newtonův mozek.

Povídka Z pražského zátiší (později opatřená názvem Pražský domácíček aneb Buď spořivý!) však nabízí mnohem profánnější obraz života z autorova milovaného města. Poprvé vyšla na pokračování v časopise Světozor od října do prosince roku 1879.

Arbes v ní vypráví příběh majitele několikapodlažního domu na pražské periferii. Mohlo by se zdát, že pana Vorlíčka čeká klidný podzim života, zvlášť když pro svou staromládeneckou domácnost najde šikovnou a hodnou hospodyni. Jenže kdo z nás si dokáže vážit toho, co má, a nenapadne ho, že by se mohl mít ještě líp! Ani dobrák pan Vorlíček takovému pokušení neodolá, což se neobejde bez následků. (…)

Rozhlasové hry