Host Jana Pokorného – Arnošt Goldflam (2018)
Vzpomínáte, jak se Vinnetou v jednom ze svých příběhů skrýval pod vodou, a aby přežil, používal přitom k dýchání stéblo? Podobně jako malý uvažoval i Arnošt Goldflam. „Říkal jsem si třeba, že si vyrobím ponorku z kýblu,“ vzpomíná s úsměvem.
Později, už jako dospělý, o útěku z koncentračního tábora napsal dokonce divadelní hru: s malým chlapcem v hlavní roli. „Ta se ani u nás nehrála, hrála se v Londýně,“ dodává Arnošt Goldflam.
Holocaust, celoživotní téma
On sám má z návratu něčeho takového, jako byl holocaust, strach. A neskrývá to. „Člověk je nepoučitelný. Připravit se na to ale nedá,“ shrnuje. Jeho strach je pochopitelný. Téma holocaustu provází Arnošta Goldflama celým životem.
Arnošt Goldflam je synem židovských rodičů. Třináct členů jeho rodiny zahynulo v koncentračních táborech. Válečnými útrapami prošli i jeho otec a matka.
Mimochodem, právě Arnošt Goldflam se stal jedním z pokusných objektů velkého výzkumu s názvem Holocaust Survivers, který zjišťoval, zda zkušenost s holocaustem fyziologicky ovlivňuje i potomky obětí.
Nové knihy pro zvídavé
Jeho tvorba se ale rozhodně neomezuje jen na holocaust. Ve skutečnosti je mnohem veselejší: Arnošt Goldflam už má coby spisovatel na kontě řadu knih pro děti i zvídavé dospělé. A pracuje na nových.
„Před dvěma dny jsem dokončil korektury nových textů. Půjde o dvě knihy: jedna, pro děti, vyjde před Vánocemi a jmenuje se Hledání ztraceného tatínka. Pak jsem sepsal knihu povídek různého druhu. Jsou to takové blbosti, jmenuje se to Podivné historky,“ usmívá se.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku