Interview Plus – Pavel Telička (2018)
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička bude hostem v Interview Plus. 12 ze stadionů letišť spojených s fotbalovým MS v Rusku má podle agentury Bloomberg spojitost s firmami nebo lidmi na sankčním seznamu USA. Jak kontroverzní je ruské MS ve fotbale? Dochází při něm k porušování západních protiruských sankcí? A lze spojovat sport a politiku? Ptá se Michael Rozsypal.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Ruští miliardáři vydělávají navzdory sankcím. Jsou nedokonalé, ale fungují, namítá Telička. In web ČRo Plus, 21. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko kvůli fotbalovému šampionátu investovalo přes jedenáct miliard dolarů na infrastrukturu, například na rekonstrukci stadionů nebo letišť. Na těchto investicích přitom podle zjištění agentury Bloomberg vydělávají i lidé zařazení na sankčním seznamu Spojených států – podíleli se na dvanácti z pětadvaceti významných staveb.
Týdeník Respekt dále poukazuje na to, že skrz televizní práva a sponzoring přitékají do země velké částky, z nichž část putuje na účty těch, které Západ chtěl potrestat. Nepotvrzuje to argument kritiků sankcí, kteří upozorňují na jejich nefunkčnost a žádají jejich zrušení?
„S tím absolutně nesouhlasím. Tito kritici to částečně mají založené na ideologii a částečně sami mohou mít byznysové zájmy, nebo jsou pod tlakem určitých lobby. Pokud by sankce nebyly, tak tady máme úplný Klondike a džungli,“ zdůrazňuje místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Ne náhodou vidíme rezistenci Ruska vůči sankcím. Dotýkají se konkrétních lidí, jejich majetku, bankovních účtů a cestování, a to funguje. Pavel Telička
Vedle byznysu ale jde podle Teličky i o politiky. „My něco přijmeme, protože někdo porušuje mezinárodní právo a okupuje, a tito politici naši společnou pozici naleptávají,“ dodává.
Migrace pod kontrolou
Prezidenti a předsedové vlád zemí Evropské unie by se příští týden měli dohodnout na mechanismu, podle něhož by k rozdělování oprávněných a neoprávněných žadatelů o azyl docházelo mimo Evropu, a to na africkém pobřeží.
„Je to jeden z dobrý kroků. V Česku se na celou problematiku téměř výlučně díváme prizmatem kvót, ale už nevidíme řadu rozumných a perspektivně velmi efektivních opatření,“ hodnotí nezávislý europoslanec.
Pokud ale bude žádosti azylanta v Libyi vyhověno, která země ho pak přijme? „Pokud docílíme stavu, kdy bude kontrolovaná a pouze legální migrace a bude fungovat návratová politika, pak považuji otázku, kam azylant půjde, za méně významnou,“ reaguje Telička.
Podle svých slov věří spíše v dobrovolné mechanismy a připomíná případ kosovských uprchlíků, které Česko přijalo v 90. letech. „Myslím, že bychom měli i na dobrovolné bázi umět dostát svým mezinárodněprávním závazkům,“ uzavírá Telička s tím, že počty migrantů by byly radikálně odlišné od současných čísel.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku