Kapitoly z historie českého rozhlasového vysílání 140. (PhDr. Václav Moravec)

Přidal: Přemek |

Leden 5, 2006

Hudba ve vysílání Českého rozhlasu

V devadesátých letech se v porovnání s léty osmdesátými celkový poměr hudby ve vysílání Českého rozhlasu výrazně nezměnil. Hudba tvořila přibližně polovinu vysílání. Co se však změnilo, bylo otevření se rozhlasu hudební tvorbě ze zahraničí. Týkalo se to jak hudby artificiální (vážné hudby, jazzu či stylizované etnické hudby), tak hudby nonartificiální (populární hudby, folku, country či dechové hudby). Do vysílání se vrátila hudba zakázaných nebo potlačovaných domácích autorů a interpretů, hudba duchovní a zvýšil se podíl angloamerické produkce. Členství Českého rozhlasu v Evropské vysílací unii (EBU) umožnilo nabídnout posluchačům stovky významných koncertů a projektů především západoevropských rozhlasových stanic.

Poměr hudby a mluveného slova a podíl jednotlivých hudebních žánrů se lišil podle zaměření jednotlivých programových okruhů Českého rozhlasu. Největší podíl hudby ve vysílání vykazoval ČRo 3 – Vltava, a to zhruba 70 % (50 % byla hudba vážná, 20 % tvořily ostatní druhy artificiální nebo přelomové hudby – jazz, elektronická hudba, etnická hudba, world music atd.). Následoval ČRo 1 – Radiožurnál (47 %). Na stanici ČRo 2 – Praha se hudba podílela 36 %.

Vážná hudba

Hlavní redakce hudebního vysílání byla v rámci reorganizace zrušena k 15. květnu 1992. Nové menší týmy začaly pracovat pod jednotlivými okruhy. V rámci organizační struktury ČRo 3 – Vltava vznikla redakce vážné hudby, jejíž činnost byla zaměřena na symfonické, operní, komorní a vokální žánry, hudební publicistiku a hudební vysílání pro děti a mládež. V roce 2002 někteří pracovníci přešli do nově vytvořeného Produkčního centra (hudební režiséři a produkční).

Zapojení Českého rozhlasu do EBU umožnilo nabídnout posluchačům ČRo 3 – Vltavy výjimečné snímky především z oblasti klasické hudby a jazzu. Konkrétně to znamenalo možnost přejímání zahraničních snímků formou výměny (vysílány byly převážně v pořadech Hudební galerie, Soudobá hudba a Musica moderna). Zvláště posluchačsky atraktivní byly přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku. Pravidelnými akcemi EBU jsou Speciální dny Euroradia – celodenní tematicky vymezené vysílání, na němž se podílejí členské organizace EBU včetně Českého rozhlasu (poslední neděle před Vánocemi nebo při příležitosti významných výročí). Od roku 1995 začal Český rozhlas vysílat z výměnné sítě EBU i koncerty v rámci Jazzové sezony. I v této oblasti významně přispíval do nabídky EBU svými přímými přenosy či záznamy koncertů.

V devadesátých letech Český rozhlas pořídil studiové nahrávky dvou oper. V roce 1995 byla dokončena a 21. března téhož roku odvysílána nahrávka opery Ilji Hurníka Dáma a lupiči. 25. května 1997 měla v Katedrále sv. Víta v rámci festivalu Pražské jaro světovou premiéru církevní opera Petra Ebena Jeremias, která vznikla na objednávku Českého rozhlasu. Významným projektem z oblasti vážné hudby bylo rovněž nahrávání české duchovní hudby (mše a církevní díla J. D. Zelenky, V. V. Maška, J. K. Vaňhala, F. X. Brixiho, A. Liehmana, A. Dvořáka, J. Suka a dalších autorů). Oblast duchovní hudby začaly mapovat nové pořady (Duchovní hudba a Liturgický rok, v němž bylo mimo jiné uvedeno i několik ročníků Bachových kantát).

Z hudebněpublicistických a popularizačních pořadů získaly pevné místo ve vysílacím schématu ČRo 3 – Vltavy a dodnes si zachovaly velkou přízeň posluchačů pořady Da Capo (populárně-naučná půlhodinka připravovaná Lukášem Hurníkem, oceněná v roce 1995 hlavní cenou v hudební kategorii na festivalu Prix Bohemia Radio) a kontaktní Telefonotéka (pořad se zajímavými nahrávkami, hosty ve studiu, hudebním hlavolamem a telefonáty posluchačů).

V oblasti hudebních pořadů pro děti a mládež se na počátku devadesátých let ještě vysílaly programové typy jako Pusa na dobrou noc, Když se večer stmívá, objevily se publicistické pořady Slovo o hudbě, Rozhovory s hudbou, koncerty z rozhlasových nahrávek mladých interpretů Studio talentů a další. V průběhu devadesátých let však celkově došlo k podstatné redukci pořadů pro tuto věkovou skupinu posluchačů. Výjimkou je půlhodinový hudební pořad Sluchátko (vysílaný dvakrát měsíčně v neděli) s hudebními hádankami pro děti ve věku od 10 do 14 let, který vznikl v roce 1998.

Redakce vážné hudby se podílela na organizaci renomované mezinárodní soutěže mladých hudebníků Concertino Praga. Katalog snímků Concertina Praga evidoval do roku 2000 přibližně patnáct set skladeb a cyklů. V roce 1992 vznikla v redakci vážné hudby soutěž žákovských a studentských orchestrů Concerto Bohemia na stejném principu anonymního hodnocení zvukových snímků jako Concertino Praga. Redakce realizuje výrobu soutěžních nahrávek, sestavuje z nich programy, obstarává přímé přenosy koncertů vítězů, většinou ze Španělského sálu Pražského hradu, kde spolupracuje se simultánním vysíláním České televize.

Varhany a Zvony

Za chloubu Českého rozhlasu je možné v této oblasti označit ještě projekty Varhany a Zvony, ve světě naprosto ojedinělé. Původní myšlenka z roku 1988 natočit na dvou desítkách nástrojů nejvýznamnější skladby českých mistrů 18. a 19. století přerostla v záměr zmapovat nejvýznamnější dochované české hudební nástroje a v souvislosti s tím reflektovat i evropskou varhanní tvorbu. Počátkem roku 2003 bylo v rámci projektu Varhany podchyceno 144 památných nástrojů a natočeno asi tisíc titulů evropské varhanní hudby za spolupráce s jedenačtyřiceti předními českými i zahraničními varhaníky, což představuje asi sedmdesát hodin hudby.

Od roku 1991 byl podobně uskutečňován projekt Zvony. Nápad zaznamenat na magnetofonový pásek různé zvony, co jich po republice je, se zrodil vlastně v okamžiku, kdy po listopadu 1989 přestaly být ideologickým nepřítelem. (…) Přišla s ním tehdy dramaturgyně stanice Vltava Dagmar Maxová a k realizaci jej svěřila redaktorovi Radku Rejškovi. (…) Samozřejmě k tomu potřeboval i odborníka – našel ho v mistru zvonaři Petru Rudolfu Manouškovi ze Zbraslavi. Dohodli se, že každý zvon nejen nahrají, ale i popíší a pokusí se opatřit informace o jeho vzniku a tvůrci. Jednotlivé oblasti se tak ze zvonařského hlediska také zmapují, popsal okolnosti vzniku výjimečného projektu Týdeník Rozhlas. Počet záznamů z různých míst Čech, Moravy a Slezska dnes jde do stovek. Projekt Zvony začal být po roce 2000 postupně rozšiřován též o zvonohry a carillonérské zvonkohry.

Jazz, etno, world music

Souběžně se zánikem Hlavní redakce hudebního vysílání a vznikem redakce vážné hudby byla v polovině května 1992 ustavena i redakce jazzové a populární hudby (populární hudbou se v tomto případě rozuměl jazz, swing, etno, world music a další „nekomerční“ žánry). S tím, jak se měnila hudební dramaturgie jednotlivých programových okruhů Českého rozhlasu v první polovině devadesátých let, byly jazzové pořady postupně přesouvány na ČRo 3 – Vltava. Zatímco v roce 1994 redakce jazzové a populární hudby zajišťovala na této stanici 8 % vysílání, o rok později to bylo již 12 %. V roce 1997 se toto číslo zvýšilo na 18 %. Jazz a ostatní „nekomerční“ žánry tvořily v roce 2002 pětinu vysílání třetího programového okruhu Českého rozhlasu.

V devadesátých letech byl jazz pravidelně prezentován v pořadech Jazz lunch, Jazz club začátkem roku 1993 přejmenovaný na Jazzový klub (šlo o přímé přenosy či záznamy jazzových koncertů, posluchačsky oblíbené byly koncerty z pražské Reduty, často byly v tomto pořadu vysílány nahrávky Big Bandu Radio Praha), Eurojazz – EBU (v tomto pořadu byly prezentovány jazzové nahrávky z výměnné sítě EBU), Jazzový podvečer, Noční vlna jazzu či Jazz za kuropění. K posluchačsky oblíbeným pořadům rovněž patřily cykly Jazzmeni vyprávějí (vzpomínky světových jazzmenů doprovázené jejich tvorbou) či Jazz od začátku, připravované Lubomírem Dorůžkou.

Akcí mezinárodního významu byl přímý přenos jazzového koncertu Eurobigbangu (EBU Public Jazz Concert) z divadla ve Slaném 18. listopadu 1995. Orchestr sestavený ze sólistů delegovaných jednotlivými členskými rozhlasovými stanicemi EBU vystoupil pod vedením dirigentů Karla Růžičky a Jana Konopáska s programem, který byl později vydán na CD.

Cestu do rozhlasového vysílání si našly i další hudební žánry patřící do skupiny artificiální hudby jako například šanson, experimentální rocková hudba, new age či world music (například v pořadech Svět jiné hudby či Alternativa). World music byla pravidelně prezentována v pořadu Hudba na pomezí, který připravoval a uváděl Petr Dorůžka. Součástí pořadu byl pravidelný žebříček World Music Charts Europe, který Český rozhlas připravoval ve spolupráci s berlínskou stanicí MDR.

Další hudební žánry

Specializované pořady, zaměřené na vybrané hudební žánry, vysílaly i další celoplošné stanice Českého rozhlasu. Stanice ČRo 2 – Praha jako okruh pro celou rodinu se věnovala široké škále hudebních žánrů nonartificiální hudby, což dokládají pořady Poledne s dechovkou (oblíbené dechovky uváděla Pavlína Filipovská), Trubte, nám trumpety!, Muziky, muziky (půlhodina písniček a melodií české lidovky a dechovky) či Pojď do chambre séparée (pořad zaměřený na svět operety).

Z hudebních pořadů ČRo 1 – Radiožurnálu zmiňme například Discoklub Bravo (zaměřen byl na populární hudbu pro -náctileté), Country dostavník (pořad country melodií z domácí i zahraniční produkce připravoval a uváděl Miroslav Černý), Hot pop 100 – Billboard (seriál americké singlové hitparády týdeníku Billboard), Rozhlasovou hitparádu později přejmenovanou na Radiohity (přehlídka nejhranějších titulů na českých rádiích uváděná Jitkou Benešovou), Noční proud (tříhodinový blok hudby moderovaný diskžokeji a vysílaný od pondělí do neděle od 23.10 do 2.00 hod.), Formule pop (oficiální hitparáda Nočního proudu).

Kvůli dodržování hudebního formátu a pravidelnému střídání skladeb začala být populární hudba vybírána prostřednictvím specializovaných počítačových programů (prvním a nejznámějším programem byl Selector). Dramaturg do počítače uloží stovky či tisíce skladeb, které odpovídají danému formátu, a z nich pak podle předem nadefinovaných kritérií (například potřebného tempa, energie, vzdálenosti mezi jednotlivými přehráními apod.) počítač sestaví podrobný rozpis skladeb na celý den; v rozhlasovém žargonu se tomuto rozpisu dostalo označení playlist. Výběr hudby pomocí počítače byl zaveden v Českém rozhlase nejdříve na stanici ČRo 1 – Radiožurnál, a to od března 1995 (nejprve program Music Master a od 1. dubna 1996 program RCS Selector) a od 1. února 1999 i na stanici ČRo 2 – Praha (od začátku program RCS Selector). Přesto na obou okruzích existovaly v devadesátých letech specializované pořady, v nichž se výběr hudby pomocí počítače neuplatňoval (například u ČRo 1 – Radiožurnálu šlo o deset procent hudební produkce, což se týkalo především kulturních pořadů, Zápisníku zahraničních zpravodajů, Zápisníku domácích zpravodajů, Křesťanského týdeníku a pořadů pro národnostní menšiny).

PhDr. Václav Moravec

Pozn.: Jedná se o poslední díl seriálu o rozhlasové historii. Ve spolupráci s Týdeníkem Rozhlas zde postupně uveřejníme všechny díly.

Historie rozhlasu