Kos (2008)

Přidal: Přemek |

Červen 15, 2009

David Harrower. Rozhlasová adaptace stejnojmenné divadelní hry. Překlad Selma Dimitrijevič. Redakce Herba Ivankovič (?). Hudební dramaturgie Adriana Kramarič. Zvuk Delka Lambeša-Milano. Režie Selma Dimitrijević.

Účinkují Sreten Mokrovič, Anna Maras, Maja Kovač.

Natočeno v roce 2008 (Dramski program Hrvatsko Radio, 52 min.). Premiéra 11. 5. 2009 (HR3, 18:00 h.) v cyklu Radio Igra.

Pozn.: Radijska igra „Kos“ snimljena je prema motivima drame škotskog pisca Davida Harrowera.
Riječ je o provokativnoj priči o susretu muškarca i žene, koji prebirući po sjećanjima pokušavaju rekonstruirati ono što im se dogodilo prije njegova odlaska u zatvor.
Ona je tada imala 12, a on 40 godina. Sud nije imao puno dvojbi o prirodi tog odnosa, no njegovi akteri očito jesu … (anotace)
O hře: Světová premiéra novinky Davida Harrowera byla součástí programu festivalu v Edinburghu v roce 2005. Nastudování režíroval Peter Stein, což jenom potvrzuje respekt i očekávání vkládaná do talentovaného glasgowského autora, kterého u nás známe díky inscenaci jeho vysoce oceňované hry Nože ve slepicích (Divadlo Na zábradlí).
Blackbird je velmi zřetelný, emocionálně sugestivní text. Zachycuje konfrontaci dvojice – Ray (téměř šedesátník) a Una (brzy třicátnice). Una bez pozvání přichází do místa Rayova pracoviště a vytrhne ho z jeho povinností.
Zatímco kdesi ve vedlejších místnostech probíhá jakási porada, Ray a Una se v zaměstnanecké kuchyňce plné poházených zbytků od oběda vracejí do minulosti. Když Uně bylo dvanáct, seznámili se na zahradní slavnosti, Ray a Unina rodina byli sousedé. Dívka se do staršího muže bezhlavě zamilovala, ovšem totéž potkalo i jeho. Po důvěrnostech za keři v parku se rozhodli utéct spolu do Holandska. Těsně před plánovaným odjezdem se spolu vyspali, ke spokojenosti obou, a nešťastná shoda okolností způsobila, že se sobě v cizím městě ztratili. Pravda o jejich vztahu vyšla najevo, Ray dostal desetiletý trest.
Nikdy už se neviděli a ztratili kontakt, nevěděli, jaká je druhá část příběhu, co tehdy k sobě cítili. Ray dlouho odmítá Unu vůbec vyslechnout, ale působením vzpomínek znovu vše prožije. Unu, ačkoli byla dítě, miloval a obdivoval z důvodů, které jsou obvyklé v lásce k naprosto dospělým ženám. A Una ho nezatratila, i když měla víc než dost důvodů myslet si, že ji pouze použil a utekl. Vzájemné odcizení přišlo až po tom, kdy byli donuceni litovat svých činů. Una se stala tou, na kterou si ukazují na ulici, a poznamená je stále, Ray si odpykal trest, přestěhoval se, změnil jméno a začal nový život, několik let žije šťastně s o rok starší ženou. Una, která stále ještě neuzavřela starý příběh, chce vidět Rayovu ženu a vše jí říct, i detaily, které nezná.
Do místnosti vstoupí dvanáctiletá dívka, která hledá „otce“. Ray odstrčí Unu a odchází se svou nevlastní dcerou za ženou, která ho čeká před kanceláří.
Harrower cestu přirozenosti (čistého citu, i když v kategorii trestného činu) a cestu společenských norem (trest za zneužití, diktatura kárajících rodičů, psychiatrů a dalších, kteří Uně ošklivili její činy) nestaví do protikladu. Nevyhrocuje svůj názor, nesděluje tezi, ale nabádá, abychom byli vnímaví, nesoudili rychle a zamýšleli se nad platností společenských stereotypů.
O autorovi: I když tento Skot patří ke generaci autorů drsných her ze současnosti (tzv. cool), jeho dílo má mnohem širší spektrum, které sahá od dramat ze života současného velkoměsta po historizující lidové hry. Z druhé kategorie jsou i jeho nejznámější „Nože v slepicích“ (1995). Uvedeny byly nejprve v edinburském Traverse Theatre, pak se dostaly do světa: v berlínském Baracke je inscenoval např. Thomas Ostermeier. Dalšími jeho díly jsou hry „Neznámá krajina“ („The Unwalked Land“, 1994), „Staré zabít, jejich děti týrat“ („Kill the old, torture their young“, 1997) a operní libreto „Příběh Kočičího muže“ („Cat Man˘s Tale“, 1998). Je i spoluautorem scénáře „Tichá noc v“ („Quiet Night In“, 1996).

David Harrower has also adapted versions of Pirandello’s Six Characters in Search of an Author (Six Characters Looking for an Author (2000)), first staged at the Young Vic in 2000
Blackbird was commissioned by the Edinburgh International Festival and premiered at the 2005 festival under the direction of Peter Stein. In February 2006 it opened at the West End Albery Theatre with Roger Allam and Jodhi May in the primary roles.[1][2]
Awards and nominations
* 2006 Critics‘ Awards for Theatre in Scotland for Best New Play
* 2007 Laurence Olivier Award for Best New Play