Páteční večer – V židovské Praze (1998)

Přidal: Přemek |

Červen 22, 2009

Soubor pásem a dokumentů.

Co přetrvává staletí
Dokument o památkách židovské kultury a o muži, který dal jméno Maislově ulici v Praze.

Myšlenky o městě – vyznání Pražanů
Připravili Dr. Arno Pařík a Dr. Zdeněk Bouček.
Účinkuje Petr Adler.

Co odnesl čas – tančírny, lokály a nevěstince páté čtvrti
Připravil Dr. Arno Pařík za použití děl Ignáta Hermana Ze života páté čtvrti, E.E. Kische Zapovězené
lokály, Tržiště senzací a Nanebevzetí Tonky Šibenice, K.L. Kukly Pražské bahno, Gustava Meyrinka Golem a Jana Nerudy Obrázky policejní. Technická spolupráce Karel Petřík a Martina Beranová. Režie Karel Bouček.

Účinkují Simona Stašová, Jan Hyhlík, Karel Posíšil.
Zpívají Iva Hüttnerová, Ivana Chýlková, Jiřina Jirásková, Eva Olmerová, Eduard Hrubeš, Jan Rosák
a Karel Štědrý.

Jethro Spencer McIntosh – Golem (1997)
Dramaturg Zdeněk Bouček. Režie Jan Fuchs.
Osoby a obsazení: vypravěč + komentátor (Boris Rösner), císař (Jiří Hromada), rabbi Löw (Václav Mareš) a Hilel (Jiří Šrámek).

Lit.: anonym: V židovské Praze. In Týdeník Rozhlas, 1998 (anotace). – Cit.: Někdejší pražské Židovské Město už neexistuje. Bylo zbouráno za asanace na konci 19. století v prvních desetiletích 20. století bylo zcela nově vybudováno. Jen jakoby na připomínku minulosti zůstal až do dnešních časů Starý židovský hřbitov, židovská radnice a šest synagóg a zbyla i stará pojmenování některých ulic. Židovské Město nebylo nikdy veliké, rozlohou tvořilo jen asi desetinu Starého Města, nemělo paláce, jen činžovní domy s přeplněnými byty, nemělo zahrady ani sady. Ale tato část Starého Města patří k nejstarším. Židé se začali usazovat v Praze jako přímí poddaní panovníků nejpozději od desátého století. Staré kroniky vyprávějí, že jejich příchod do Prahy předpověděla už kněžna Libuše a kníže Hostivít prý první povolil, aby se na levém břehu Vltavy usadilo stopadesát Židů se ženami a dětmi, kteří už deset let bloudili světem. Kníže Bořivoj jim pak vykázal nová sídla na pravém břehu. Tak vznikla nevelká čtvrť, kde se brzy začalo říkat V Židech. Její obyvatelé byli často napadáni a docházelo k drancování. K jednomu z největších pogromů došlo v roce 1389 za vlády krále Václava IV., kdy kněz spěchající k nemocnému byl zraněn kamenem ze židovské čtvrti. Pobouření Pražané vnikli do Židovského Města, zapálili domy a pobíjeli Židy i v synagóze a na hřbitově. Při pogromu byl také poraněn rabbi Avigdor Kara, který pak složil báseň o těch hrozných událostech. Avigdor kara je pohřben na Starém židovském hřbitově, který patří k proslulým pozoruhodnostem staré Prahy. Byl založen v první polovině 15. století, a protože podle židovského náboženství nesmějí být hroby rušeny ani náhrobní desky odstraňovány, je na celkem malé ploše hřbitova mnoho tisíc desek, často bohatě zdobených a opatřených znaky židovských kmenů i dlouhými nápisy. K nejstarším náhrobkům patří právě náhrobek Avigdora Kary z roku 1439. Ale nejhledanější a nejnavštěvovanější je tumba jiného slavného rabína, který žil v dobách císaře Rudolfa II. Byl to Rabbi Löw, Jehuda Liwa ben Becalel. Učený rabín byl pokládán za mocného kouzelníka a kolem jeho osoby vzniklo velké množství pověstí a legend. Většinou se týkají golema, postavy uhnětené z hlíny a podobné člověku, kterou uměl rabín oživit šémem, kouzelným hebrejským nápisem vloženým do golemových úst. Ale o tom a dalších zajímavostech ze židovské Prahy se dozvíme z dnešního Pátečního večera.