Tragédie člověka (1965)

Přidal: Přemek |

Leden 12, 2006

Imre Madách. Klasické dílo maďarského dramatu. Překlad Kamil Bednář a Ladislav Hradský. Rozhlasová úprava Lya Říhová a Josef Melč. Hudba Marek Kopelent, řídí Zbyněk Vostřák, sbormistr Pavel Kühn. Asistentka režie Věra Havlatová. Zvukový mistr Ivo Fišer. Natáčecí technik Jaroslava Eliášková. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: Adam (Radovan Lukavský), Lucifer (Václav Voska), Eva (Viola Zinková), Rudolf II. (Eduard Kohout), Hospodin (Miloš Nedbal), dvořan (Bohumil Švarc), dvořané (Karel Urbánek) a (Oldřich Janovský), Sansculotte 1 (František Holar), Sansculotte 2 (František Vicena), Saint-Just (Miroslav Doležal), Robespierre (Karel Houska), matka (Olga Scheinpflugová), Eskymák (Vladimír Hlavatý), hospodský (František Hanus), chlapec Kimon (Václav Mareš), důstojník (Bořivoj Navrátil), otrok (Josef Velda), markýz (Karel Hlušička), žák (Jiří Bednář), Michelangelo (Josef Chvalina), vědec (Jiří Hurta), hlas ducha země (Rudolf Pellar), demagogové (Jiří Adamíra a Josef Větrovec), loutkář (František Filipovský) a další.

Obsazení u jednotlivých obrazů:

obraz Athén – Josef Velda (otrok)

obraz Egypta – Václav Mareš (Miltiadův syn), Jiří Adamíra a Josef Větrovec (demagogové), Ivo Gübel, Ferdinand Krůta, Luděk Kopřiva, Jiří Suk, Karel Fořt, Karel Kastner a Otto Budín

obraz Prahy – Eduard Kohout (Rudolf II.), Jiří Bednář (žák), Bohumil Švarc, Karel Urbánek a Oldřich Janovský (dvořané)

obraz Paříže – Bořivoj Navrátil (důstojník), Karel Hlušička (markýz), Miroslav Doležal (Saint-Just), Karel Houska (Robespierre), František Holar, František Vicena, Marie Landová, Jan Bartoš, Rudolf Jelínek, Ladislav Trojan, Miloš Rozhoň a Karel Beníško

obraz Londýna – František Filipovský (loutkář), Olga Scheinpflugová (matka), František Hanus, Vladimír Krška a Bohumil Pastorek

obraz utopie – Jiří Hurta (vědec), Antonín Zíb (kmet) a Josef Chvalina (Michelangelo)

obraz vesmíru – Rudolf Pellar (hlas Ducha země)

obraz doby ledové – Vladimír Hlavatý (Eskymák).

Natočeno 1965. Premiéra 26. 12. 1965 (Československo I, 21:30 h.; 108 min.). Repríza 31. 1. 2009 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště; 16. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště.

Pozn.: Úryvek v pořadu Benefice pro Radovana Lukavského (1995).

Alternativní název: Tragedie člověka.

Pozn.: Klasické dílo maďarského dramatu, vydané v roce 1862. Rámec hry tvoří v duchu goethovské tradice sázka mezi Hospodinem a Satanem. Ten pak v řadě obrazů pokouší člověka – Adama na různých místech světa a v různých dobách. Adam se přitom převtěluje do významných historických osobností, třeba Rudolfa II., Michelangela nebo Robespierra.
Tragédie člověka má 11 obrazů:
Obraz nebes
Obraz ráje
Obraz země
Obraz Egypta
Obraz Athén
Obraz rudolfínské Prahy
Obraz revoluční Paříže
Obraz průmyslového Londýna
Obraz vědecké utopie
Obraz vesmíru
Obraz doby ledové

Lit.: Ochová, Sheila: Rádio vedle stromečku. In Rudé právo, 28. 12. 1965, str. 2 (recenze).