Marie Stuartovna (1998)

Přidal: Přemek |

Srpen 17, 2005

Friedrich Schiller. Drama dvou velkých královen. Přeložil Jaroslav Bílý a Václav Renč. Rozhlasová úprava Miroslav Stuchl. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Lída Engelová.

Osoby a obsazení: Alžběta, anglická královna (Dana Syslová), Burleigh, kancléř (Jaromír Meduna), Leicester, člen státní rady (Jiří Schwarz), Talbot, člen státní rady (Radovan Lukavský) Davison, státní sekretář (Oldřich Vízner), Paulet, rytíř, žalářník Marie Stuartovny (Václav Postránecký), Mortimer, Pauletův synovec (Ivan Trojan), Okelly, Mortimerův přítel (Jan Szymik), Důstojník osobní stráže a páže anglické královny (Jaroslav Someš), Marie Stuartovna, skotská královna, vězněná v Anglii (Jana Preissová), Kennedyová, chůva Marie Stuartovny (Věra Galatíková) a Melville, hofmistr Marie Stuartovny (Vladimír Brabec).

Natočeno 1998 (93 min). Repríza 25. 6. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 3. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 19. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).

Pozn.: Jeden z nejslavnějších hrdelních případů v dějinách inspiroval Friedricha Schillera k napsání tragédie Marie Stuartovna. Vzniklo psychologické drama o touze po moci, lásce i svobodě, v němž se střetnou dvě lidsky i morálně stejně silné osobnosti, k nimž se osud zachová různě. V režii Lídy Engelové se v hereckém souboji střetne Jana Preissová jako nešťastná Marie a Dana Syslová jako královna Alžběta.

Friedrich Schiller vytvořil na pozadí příběhu Marie Stuartovny a Alžběty Tudorovny svou hru v roce 1800. A jako básník samozřejmě nad historickou pravdu bez rozpaků povýšil pravdu básnického dramatu, divadelní repertoár tak obohatil o strhující střet dvou protikladných ženských osobností, které nepřestávají fascinovat diváky ani v 21. století. (anotace)

Lit.: Venclová, Renata: Friedrich Schiller: Marie Stuartovna. In web ČRo 3 Vltava, červen 2011 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Jeden z nejslavnějších hrdelních případů v dějinách inspiroval Friedricha Schillera k jeho slavné tragédii Marie Stuartovna. Vzniklo tak velké psychologické drama o touze po moci, lásce i svobodě, v němž se střetnou dvě lidsky i morálně stejně silné osobnosti, k nimž se osud zachová různě. V režii Lídy Engelové se v hereckém souboji střetne Jana Preissová jako nešťastná Marie a Dana Syslová jako královna Alžběta.

Marie Stuartovna, která se už v kolébce stala skotskou královnou, se už brzy po své smrti v roce 1587 stala legendou. Jak ve svých Dějinách Anglie napsal André Maurois – „jen málo žen má větší právo na shovívavost než Marie Stuartovna, která se octla tak mladá a bez věrných rádců v oné romantické a surové době mezi bezohlednými šlechtici a nelidskými kazateli.“

Narodila se roku 1542 jako dcera skotského krále Jakuba V. a jeho francouzské ženy Marie de Guise. Po otcově smrti ji matka posílá na výchovu k francouzskému dvoru. V roce 1558 se provdala za následníka francouzského trůnu Františka II., v tomtéž roce dosedla v Anglii na trůn nevlastní sestra Marie Stuartovny, Alžběta, a pochybnosti nad legitimitou Alžbětiných nároků na anglickou korunu se napříště stanou věčným pokušením pro Marii Stuartovnu, aby uplatnila vlastní nároky. Roku 1559 se František II. stává francouzským králem, o rok později umírá, stejně jako matka Marie Stuartovny Marie de Guise.

Osmnáctiletá vdova Marie náhle nemá ve Francii žádnou budoucnost a vrací se do rodného Skotska. V té době by se těžko hledaly v Evropě dvě ženy, které by měly víc nápadníků, než Marie Stuartovna a Alžběta Tudorovna. Alžběta se nakonec přes četné nabídky nikdy neprovdá a zůstane panenskou královnou, pozdější tragický osud Marie Stuartovny bývá připisován na vrub také špatné volbě svých dvou manželů Henryho Darnleye, kterému porodila syna Jakuba VI. a Jamesa Bothwella, za něhož se provdala za tři měsíce po Darnleyeho podezřelém úmrtí. Sňatek šokuje celé Skotsko, od Marie Stuartovny se odvrátili i dosavadní katoličtí spojenci papež, Španělsko, Francie.

Skotští lordi se vzbouří proti královně a Bothwellovi, Marii uvězní na hradě Lochlevenu, z něhož se jí podaří uprchnout do Anglie. Tam hledá sesterskou podporu od Alžběty, která však nebezpečnou rivalku drží v ústraní téměř po dvacet let. Ani dvacetileté vězení nepřimělo Marii Stuartovnu, aby přestala hledat podporu pro uplatnění svých nároků na anglický trůn. Dopisuje si s francouzskými, papežskými a španělskými vyslanci, se svými přívrženci ze Skotska a Holandska. Nakonec se nechá zatáhnout do falešného spiknutí proti královně Alžbětě je obžalována a z přípravy a schvalování atentátu. Po dlouhém váhání nakonec Alžběta podepíše rozsudek smrti, který je vykonán 8. února 1587. Ke stětí Mariiny nepokojné hlavy bylo třeba tří ran katova meče.

Friedrich Schiller vytvořil na pozadí příběhu Marie Stuartovny a Alžběty Tudorovny svou hru v roce 1800. A jako básník samozřejmě nad historickou pravdu bez rozpaků povýšil pravdu básnického dramatu, divadelní repertoár tak obohatil o strhující střet dvou protikladných ženských osobností, které nepřestávají fascinovat diváky ani v 21. století.