Polibek Čanity (1958)

Přidal: Přemek |

Únor 9, 2006

Opereta. Mladí lidé z Argentiny putují na světové setkání mládeže. Jurij Miljutin. Libreto Jevgenij Šatunovskij. Překlad K. M. Walló. Hraje Pražský rozhlasový orchestr, spoluúčinkuje Pěvecký sbor Čs. Rozhlasu, nastudoval Miroslav Matějo. Operetu nastudoval a řídí Vlastislav Antonín Vipler. Hudební režie Antonín Šatra. Rozhlasová úprava, průvodní slovo a režie Oldřich Nový.

Osoby a obsazení: Čanita (Dagmar Rosíková), Pablo (Milan Karpíšek), Ramon (Milota Holcman), Diego (Jindřich Janda), Cesare (Jan Sedliský), Angela (Eva Šenková), Underwood (František Mrázek), Anita (Věra Macků), Cavalcado (Lubomír Lipský), Felipe (Jindřich Doležal), Michal (Martin Raus), Ema (Nelly Gaierová), Rosalie (Gabriela Třešňáková), Messalina (Lída Slaná), Cleopatra (Míla Janů), seržant (Stanislav Ulrych), teta Marcelina (Alexandra Hájková), prodavač novin (Karel Šlajs), kamelot, host (Jaroslav Synák).

Natočeno 1958, konec natáčení 22. 10. 1958 (97 min.).

Pozn.: Úryvky v pořadu Fonogramy – Nezaměnitelný hlas (2005).

Lit.: Hubička, Jiří: Oldřich Nový: Polibek operety. In web ČRo Archiv rozhlasu, 7. 8. 2013 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: „Políbit ruku vám a říci děkuji“, „Oči tmavohnědé“, „Dívka v modrém“, „Škoda že nejste kouzelník“, „Když žena řekne ne“… „Jen pro ten dnešní den“ … a další a další známé písně. Všechny patří do oné éry, která nebyla sama o sobě příliš veselá, která však přinesla onu báječně optimistickou hudbu zvanou swing. A všechny spojuje především nezaměnitelný a nezapomenutelný interpret oněch písní – Oldřich Nový.

Všechny jmenované písně jsou velmi známé. Já se však pokusím představit vám dnes Oldřicha Nového v jeho druhé, ctitelům filmů pro pamětníky méně známé poloze – v poloze operetní. Zdá se mi na tom lákavé právě to, že půjde o úryvky ze zvukových záznamů poměrně neznámých, o snímky, jež existují výhradně v rozhlasovém archivu.

Oldřich Nový, to je dostatečně známo, se věnoval operetě po celý svůj život. Režíroval a sám také hrál ve velkém počtu operet, které uváděl v divadle, jež založil v roce 1936 pod názvem „Nové divadlo“. Sídlilo v pasáži Alfa a bylo velmi oblíbené a úspěšné. Po roce 1948 přišly však nové doby a divadelnímu podnikání, jakožto všemu dalšímu podnikání se dařit přestalo. Oldřich Nový své divadlo zavřel a věnoval se hostování v operetách na jiných scénách, jako operetní herec, režisér a úpravce pak vystupoval v 50. letech i v rozhlase. V roce 1958 zde natočil operetu, kterou sice sám upravil, kterou režíroval, ale v níž si žádnou roli nepřidělil. Vystoupil však v ní jako průvodce dějem.

Oldřicha Nového jako průvodce dějem Miljutinovy operety Polibek Chanity spolu s ukázkami hudby máme možnost sledovat v prvních dvou zvukových úryvcích na této stránce.

V roce 1954 byla v rozhlase natočena opereta na motivy rakouského dramatika Johanna Nepomuka Nestroye. Jmenovala se „Podruhé na světě“, hudbu napsal Jan Frýda, text Jiří Aplt a Oldřich Nový si v ní zahrál hlavní roli pána z Landeku. Pán z Landeku jako by byl psán Novému doslova na tělo. Svízele zahálčivého života bohatého šlechtice nám Oldřich Nový otevírá se vší bezútěšností toho stavu. Máte pocit, že jste herce v této stylizaci slyšeli a viděli už v mnoha filmech? Možná. Je to ale stylizace neodolatelná, souhlasíte?

Opereta „Podruhé na světě“ nezapřela dobu svého vzniku. Dekadentní šlechtic z Landeku se posléze uchýlí na venkov, kde se veskrze napraví. Pomůže mu k tomu – jak jinak – opravdová a upřímná láska k prosté venkovské dívce Katušce. V optimistickém duchu tak vyznívá závěrečná píseň, kterou si můžeme poslechnout v poslední zvukové ukázce na dnešní archivní stránce, jež je připomínkou faktu, že 7. srpna uplynulo už 114 let od narození nezapomenutelného a nezaměnitelného herce Oldřicha Nového. (Letos v březnu jsem si současně připomněli 30. výročí jeho smrti.)

Rozhlasové hry