Program let sedmdesátých

Přidal: beatman |

Srpen 17, 2005

O programu sedmdesátých let

Čím rychleji postupovala obměna rozhlasového osazenstva, tím více upadala úroveň vysílání především ve zpravodajství a publicistice. Politická náplň byla naddimenzována a časté opakování ideologických floskulí působilo metodou vymývání mozku. Příliv redaktorů a vedoucích pracovníků z výrobních profesí způsobil, že vysílání připomínalo první polovinu padesátých let, a to včetně obnovy stranicky angažovaných písní a dělnických kantát (viz například skladby P. Nyklese). Příznačné bylo tvůrčí uplatnění stranických funkcionářů a dělnických zástupců v programu a zařazování velkého množství propagandistických příspěvků ze zemí socialistického tábora. Příkladem poklesu úrovně rozhlasového programu působením snaživých, politicky prověřených autorů třetího řádu bylo silvestrovské vysílání roku 1974.

Hlediskům nesmiřitelně zpolitizovaného pohledu podléhaly i redakce připravující tzv. umělecký program. Zřetel na „ideologickou nezávadnost“ byl vedením uplatňován i v období tradičních křesťanských svátků (Vánoce, Velikonoce). Pro ilustraci ocitujme pasáže
z Rámcových směrnic pro tvorbu vánočních, silvestrovských a novoročních programů z roku 1975: „Vánoce považovat za svátky pokoje a míru, odpočinku a regenerace fyzických a duševních sil pracujících. I v tomto období však ukazovat na agresivní síly imperialismu, na nepřátele pokroku a míru. Programy koncipovat ve smyslu prohlubování socialistické výchovy posluchačů, samozřejmě s respektováním specifiky svátečních dnů. K lidovým tradicím přistupovat z třídního hlediska v souladu s hlavními zásadami ideové výchovy občanů socialistického státu. (…) Celkovým vyzněním vysílání prosazovat socialistický charakter
vánočních svátků, soustředit se na tematiku našich pokrokových a revolučních tradic, připravit působivé pořady motivované současnými politickými záměry, socialistickým vlastenectvím a bojem pokrokových sil celého světa. (…) celkové vyznění programu nepřelyrizovat, nenavozovat laciné sentimentální nálady, (…) nezařazovat pořady oživující podvědomí církevního chápání vánoc.

Pro srovnání uveďme, jak se s těmito požadavky programové redakce vypořádaly. Stanice Praha vysílala v průběhu Štědrého dne 1975 mj. tyto pořady: Listy přátelství a lásky (z korespondence významných osobností české literatury); Mikuláš Dačický z Heslova: Prostopravda – literární montáž; Jan Seidel: Zpěvy vánoční na slova lidové poezie; pohádka Zlatovláska; Posvícení v Hudlicích - premiéra úpravy původně loutkové hry; Milostné dvojzpěvy z oper; Jakub Arbes: Štědrý večer bratří Mánesů; Josef Suk: Serenáda Es dur; Vánoční zamyšlení zasl. umělce Ladislava Stehlíka; Veselé vánoční hody (koledy). Stanice Vltava: Italo Calvino: Vánoční nadílka, povídka; Julius Zeyer: Rokoko, novela; Erbenův Štědrý večer; Vinšujem večer veselý (lidové písně a koledy); J. K. Tyl: Don Juan, arabeska; Hvězdy světového reprodukčního umění; Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční…

V duchu nesmiřitelně třídního pohledu normalizačního vedení byla pochopitelně výrazně potlačena liturgická a křesťanská podstata vánočních svátků, nicméně prostor tu zbyl i na koledy. O rozsah vysílání koled byly sváděny velmi ostré diskuse. Vedení sledovalo přesnou stopáž, po kterou se koledy ve vysílání směly objevit.

Příklad vánočního programu z roku 1975, resp. jeho rozpor s deklarovanou podobou lze zobecnit. Pokud bychom se pokoušeli hodnotit celkovou úroveň vysílání rozhlasu v průběhu nevlídných sedmdesátých let pouze na základě znalosti programových provolání, hodnocení a formulací záměrů tak, jak je nalézáme v četných materiálech rozhlasového vedení všech stupňů, dospělibychom k velmi nevábnému obrazu zmaru, šedi, nezajímavosti a všeprostupující ideologizace programu. Skutečnost však byla složitější, vrstevnatější a barvitější.
Zásluhou řady redaktorů, dramaturgů, režisérů a dalších pracovníků vysílal rozhlas i v této době program, který (jakkoli na ploše ohraničené řadou omezení, tabuizovaných témat, zúženým autorským zázemím a hrozbami sankcí za překročení tohoto prostoru) dokázal posluchačům nabídnout řadu nepominutelných kulturních hodnot.

Historie rozhlasu