Čteme Bibli 1/173 (1996-2002)
Čtení z Jeruzalémské Bible. Překlad z francouzštiny František X. a Dagmar Halasovi. Připravil Jan Halas a Rudolf Matys. Režie Josef Melč.
Přednes Jan Hartl.
Pozn.: Projekt zůstal nedokončen – režisér Melč zemřel v roce 2002. Také pod názvem Čteme Písmo.
Části: 6. Starý Zákon – Geneze VI.; 80. Starý Zákon – Kniha Jozuova IV.; 104. Starý zákon – První kniha Samuelova/VI.; 115. Starý zákon – Druhá kniha Samuelova/III.; 133. Starrý zákon – První kniha králů X.; 134. Starý zákon – První kniha králů XI.; 159. Starý zákon – Kniha Nehemiášova/VI.
Lit.: Halas, Jan: Neměl jsem ambice pokračovat v otcově díle (z rozhovoru s šéfem literární redakce Českého rozhlasu 3-Vltava Janem Halasem). In Katolický týdeník 23/2005. – Cit.: Nelze vyjmenovat všechny pořady, které pocházejí z vaší redakce. Ale přece jen se zmiňme o jednom důležitém – Čteme Písmo. Jak to vypadá s jeho budoucností? Původně jste předpokládali, že ho dotočíte v roce 2007…
Ten pořad stále běží, ale nové díly už se nenatáčejí. Dobrovolně jsme ho ukončili při 176. pokračování(?), a zůstal tak monumentálním torzem. Jeho režisérem byl Josef Melč, který před dvěma lety zemřel, a nikdo jiný není schopen čtení z Písma udělat v té dokonalosti, jako to uměl on.
Jaká byla práce na tomto cyklu?
Já jsem vždycky jeden díl připravil, Josef Melč prostudoval všechny dostupné podklady – francouzský originál Jeruzalémské Bible, ekumenický překlad -, opoznámkoval další překlady, pak to konzultoval s nejrůznějšími biblisty, byl v telefonickém spojení s mým bratrem, který působil jako náš velvyslanec ve Vatikánu a se svou ženou Jeruzalémskou Bibli překládal. Když už měl Josef všechno důkladně připravené, přišla zkouška s interpretem, Janem Hartlem. Natočilo se několik verzí a on ty nejlepší sestříhával dohromady. Člověk měl pocit, jakoby se natáčela velká činohra. Je to absolutní ukázka slovesného rozhlasového umění.
Viděli jsme, že Josef je unavený, a přemýšleli jsme o tom, že bychom přerušili Starý zákon a natočili Nový, aby tady byl, a pak se zase vrátili ke Starému. Jenže ta nemoc nás předběhla. Není člověk, který by byl práv v tom pokračovat.
Lit.: Halas, Jan: Monumentální rozhlasové torzo – Čteme Písmo. In Týdeník Rozhlas, 2004 (?). Cit. – viz obrázek.
Co je JERUZALÉMSKÁ BIBLE?
Špičkové dílo katolické biblistiky druhé poloviny 20. století. Vzešla z prací Jeruzalémské biblické školy, založené v roce 1890 z iniciativy dominikánského řádu, v níž se po desítky let převážně francouzští badatelé věnovali studiu a výzkumu na poli biblické filologie, historie a archeologie. Na základě zevrubné a velmi přesné exegetické práce vznikl pak z původních jazyků nejprve francouzský překlad – La Bible de Jérusalem (JB), 1. vydání 1954, definitivní 1973 –, jenž se stal základem pro další edice v hlavních evropských jazycích. Hlavní zásadou jeho tvůrců je nevnášet do biblického překladu literární kvality, které nejsou vlastní originálu. Druhou předností vloženou do tohoto díla jsou úvody k jednotlivým biblickým knihám a pomocný poznámkový aparát, které každému čtenáři Bible dodávají nejdůležitější poznatky interpretační, aniž by ho zbytečně zatěžovaly svým rozsahem. Česká verze Jeruzalémské bible vzniká metodou srovnávacího překladu z francouzštiny (originální znění JB) a původních biblických jazyků (pro přesné rozpoznání předlohy). Její autoři vzali v potaz i bohatou tradici českých biblických překladů 20. století, které se staly inspirací, cennou zejména po terminologické stránce. Žádný ale nebyl měřítkem, či dokonce svazujícím břemenem v otázce jazykového stylu. I pro tvůrce české JB je totiž nejdůležitější, aby výsledek jejich práce byl věrný biblickému originálu, s co nejpatrnějším uchováním jeho stylu i literární formy. Manželé Dagmar a František X. Halasovi zahájili práci na českém překladu v roce 1980, v polistopadové době se publikovalo pracovní vydání (celkem v 17 svazcích). Kompletní jednosvazková Jeruzalémská bible v českém jazyce vychází v listopadu roku 2009.
_________________________________________________________
Rudolf Matys říká k tomuto projektu :
Melčových pauz, zejména v legendárním velecyklu Čteme Písmo, bylo sedm druhů: to absolutní a delší, například obklopovalo slova Hospodinova, naopak to s lehkým, neslyšitelným šumem prostupovalo promluvy a dialogy lidské. Jeho ticha tedy v sobě měla zakódován sémantický diferenciál. Leckoho to až rozčilovalo a argumentoval proti tomu i tím, že se ty rozdíly přece nedají na běžných přijímačích odlišit. Melčova odpověď byla: „Jde o Boží věc, a ta musí být absolutně dokonalá, však jednou ty rozdíly všichni na dokonalejších mašinkách uslyší, má-li ta technika taky k něčemu důležitému být!
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Dobrý den, poslech knih Starého zákona pana Hartla mě úplně vzal. Je to nádhera! Zvlášť, když je člověk nemocný. Kéž byste pokračovali. Plánujete? I Nový zákon by byl super. Popř. doporučili byste mi prosím nějakou alternativu? Díky moc za dílo a také za odpověď
Josef Kubeček