Kreutzerova sonáta (2004, 2014)

Přidal: ixi |

Únor 2, 2010

Lev Nikolajevič Tolstoj. Novela psaná na slova evangelia sv. Matouše, v níž autor uvažuje o manželství a lásce vůbec. Přeložil Bohuslav Ilek. Design obalu Ondřej Fučík, 2014. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová, 2014.

Čte Ladislav Mrkvička.

Načteno pro KTN v roce 2004 (3 MC, Z2361, 1 CD mp3, MP2361, 12 stop, 3:49:04). Vydalo Tympanum a Občanské sdružení Mluvící kniha 8. 10. 2014 (1 CD mp3, 3 hod. 51 min.), Edice Načteno.

Lit.: anonym: Vášeň je krutá. Hudba je věčná. Nesmrtelná Kreutzerova sonáta vychází jako audiokniha (zpráva o vydání, říjen 2014). – Cit.: Ve světové literatuře je jen málo děl tak slavných jako Tolstého Kreutzerova sonáta. Když v roce 1890 vyšla, způsobila senzaci, která v kulturních dějinách neměla obdoby. Jestliže ji někdo neznal, pak to byl – podle tehdejších zpráv – snad jen negramotný nebo ten, kdo se o literaturu a o vztahy muže a ženy vůbec nezajímal. O tom, že syrová, sugestivní a šokující „sexuální novela“ neztratila ani po několika generacích nic ze své svěžesti, přesvědčuje její nejnovější vydání u vydavatelství Tympanum. Jako nezkrácenou audioknihu ji připravilo v podání herce Ladislava Mrkvičky.

Podivuhodně smělé a působivé odhalení manželských neladů, jakým tato povídka bezesporu je, nenechalo již v době jejího vzniku nikoho lhostejným. Vedly se o ni vášnivé spory a v některých zemích bylo toto dílo soudně pronásledováno, včetně zemí českých. Boj o Kreutzerovu sonátu trval u nás bezmála dvacet let, než se podařilo výnos soudu zrušit. Tolstého „sexuální“ novela, jak bychom ji dnes mohli nazvat, je povídkou o kruté žárlivosti, jež bortí manželství, povídkou o hlubokém rozvratu mezi dvěma lidmi, kteří se kdysi hluboce milovali. Ve svých otázkách, které jsou zde představeny v šokující nahotě – po vztahu mezi čistotou a silnou fyzickou vášní, po vztahu muže a ženy – nepřestane být pravděpodobně nikdy aktuální.

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910)

Nejslavnější ruský spisovatel se narodil v roce 1828 ve starém šlechtickém rodě. Jeho život byl plný dramatických zlomů – studia na kazaňské univerzitě nedokončil, bojoval v krymské válce, procestoval Evropou. Tolstoj odmítal ruské zpátečnictví, ale i průmyslový pokrok a výstřelky moderního světa. Západní společnost považoval za nelidskou a krutou. Usiloval o návrat k tradičním hodnotám a jeho životním krédem bylo “neprotivit se zlu násilím“. Svými názory a chováním si Tolstoj proti sobě poštval rodinu a byl nucen v roce 1910 opustit rodnou obec. Zemřel v opuštěné stanici, na cestě vlakem aniž věděl, kam chce vlastně jet. Světu po něm zůstala velká díla, jež dodnes tvoří základy evropské literatury: Anna Kareninová, Vojna a mír, Vzkříšení a další.

Ladislav Mrkvička (*1939)

Po studiích na pražské DAMU působil nejprve v divadlech v Ostravě a v Hradci Králové. Od roku 1991 je členem činohry Národního divadla v Praze, kde ztvárnil tři desítky rolí (např. v inscenacích Peer Gynt, Oidipús vladař, Idiot, Romeo a Julie, Richard III.). Hostuje i na jiných scénách, například v divadle Bez zábradlí a v divadle Na Fidlovačce. Posluchači znají jeho hlas z rozhlasu, kde se objevil kupříkladu v díle Poslední noc (režie L. Engelová), nebo v pětidílné rozhlasové inscenaci Tristan a Isolda (režie H. Kofránková). Nadaboval nespočet filmových postav a hrál v celé řadě filmů a televizních inscenací.

Mluvené slovo na zvukových nosičích