Pláň Tortilla 1/8 (1961)

Přidal: Přemek |

Duben 6, 2006

John Steinbeck. Příběhy o Dannym a jeho přátelích. Překlad Heda a Pavel Kovályovi. Četbu na pokračování připravila Wanda Zámecká. Režie Josef Červinka.

Vypráví Jan Pivec.

Natočeno v roce 1961 (8 x 29 min).

Lit.: anonym: 110. výročí narození Johna Steinbecka připomene Pláň Tortilla. In web ČRo, červenec 2012 (článek). – Cit.: Dne 10. prosince roku 1962 převzal John Steinbeck ve Stockholmu Nobelovu cenu za literaturu „za realistické vypravěčské umění s bohatou představivostí, které se pojí se soucitným humorem a pronikavým sociálním vnímáním.“ Sto desáté výročí jeho narození a padesát let od roku, kdy mu byla udělena Nobelova cena, si připomeneme četbou na pokračování z jeho Pláně Tortily v okouzlujícím podání Jana Pivce. Vysíláme od 28. července 2012 v 18.30.

John Ernst Steinbeck se narodil 27. února roku 1902 v kalifornském městečku Salinas. Po studiích na střední škole a práci v cukrovaru se zapsal na Stanfordovu universitu, studia však nikdy nedokončil.. Pracoval jako pomocný zedník, malíř, přístavní dělník; začal publikovat v časopisech a v roce 1925, pevně rozhodnut stát se spisovatelem, zamířil jako reportér do New Yorku.

Po výzvě Rooseveltovy vlády se společně s dalšími 6000 literáty zapojil do mapování americké situace po hospodářské krizi. Odjíždí do rodné Kalifornie za vystěhovalci, kterým banky zabraly půdu, shromažďuje materiál pro své budoucí romány a povídky, píše reportáže. Skutečného úspěchu dosahuje humorným příběhem mexikánských zlodějíčků, povalečů a pobudů, kteří žijí ze dne na den – Plání Tortillou.

Rukopis této novely byl nakladateli údajně jedenáctkrát odmítnut. Po uveřejnění se kniha okamžitě stala bestsellerem, zároveň se setkala s odmítnutím většiny recenzentů a v katolickém Irsku byla dokonce zakázána. Obchodní komora v Monterey se v obavách z poklesu turistického ruchu odhodlala vydat prohlášení, že jde o lež a že v okolí žádní lidé tak pochybné pověsti nežijí.

Steinbeck vydává další díla – román Bitva, alegorickou novelou O myších a lidech a především grandiózní románovou epopej Hrozny hněvu. Tento román také ukázal, jaký vliv na politickou atmosféru a veřejné dění může kniha mít: během vlády prezidenta Franklina D. Roosvelta uspíšila přijetí opatření New Deal – Nový úděl s cílem reformovat ekonomiku Spojených států po velké hospodářské krizi.

Lit.: Zemančíková, Alena: John Steinbeck – Pláň Tortilla. In Čtvrtletník Klubu Vltava 2/2012, s. 20 (článek). – Cit.: Dne 10. prosince roku 1962 převzal John Steinbeck ve Stockholmu Nobelovu cenu za literaturu „za realistické vypravěčské umění s bohatou představivostí, které se pojí se soucitným humorem a pronikavým sociálním vnímáním“. Při té příležitosti pronesl projev, při němž se sálem ozýval smích: „Děkuji švédské Akademii, že mou práci shledala hodnou této nejvyšší pocty. V hloubi duše možná trochu pochybuji o tom, že si zasloužím být oceněn Nobelovou cenou na úkor všech ostatních mužů pera, mužů, které chovám v nejvyšší úctě a vážnosti – na druhou stranu mám velikou radost a jsem ohromně pyšný, že ji mám sám pro sebe.“
John Ernst Steinbeck se narodil 27. února roku 1902 v kalifornském městečku Salinas. Jeho otec byl úředník německého původu, matka (s irskými kořeny) učitelka. Rodina rozhodně nepatřila k majetným, a tak si malý John už jako školák přivydělával na okolních rančích. Po studiích na střední škole a práci v cukrovaru se zapsal na Stanfordovu universitu, studia však nikdy nedokončil. Jeho život plný neklidu, těkání z místa na místo, přecházení od zaměstnání k zaměstnání, znamenal často boj o holou existenci. Pracoval jako pomocný zedník, malíř, přístavní dělník; začal publikovat v časopisech a v roce 1925, pevně rozhodnut stát se spisovatelem, zamířil jako reportér do New Yorku. Jeho reportáže mu zprvu úspěch nepřinášely – byly příliš „literátské“. Karta se obrátila, když se John Steinbeck po výzvě Rooseveltovy vlády (společně s dalšími 6000 literáty) zapojil do mapování americké situace po hospodářské krizi. Odjíždí do rodné Kalifornie za vystěhovalci, kterým banky zabraly půdu, shromažďuje materiál pro své budoucí romány a povídky, píše reportáže. Skutečného úspěchu dosahuje humorným příběhem mexikánských zlodějíčků, povalečů a pobudů, kteří žijí ze dne na den – Plání Tortillou. Rukopis této novely byl nakladateli údajně jedenáctkrát odmítnut.
Po uveřejnění se kniha okamžitě stala bestsellerem, zároveň se setkala s odmítnutím většiny recenzentů a v katolickém Irsku byla dokonce zakázána. „Pláň Tortillu jsem napsal po důkladném studiu legendy o králi Artušovi,“ vysvětloval spisovatel svůj záměr. „Chtěl jsem jeho příběhy přenést do Monterey a obdařit je přídechem místního koloritu. Odmítal ji jeden nakladatel za druhým, až ji nakonec vydal Pascal Covici. Od mých předchozích knih se odlišovala v jednom: nebyla ignorována. Obchodní komora v Monterey se v obavách z poklesu turistického ruchu odhodlala vydat prohlášení, že jde o lež a že v okolí žádní lidé tak pochybné pověsti nežijí. Obchodní komora mi nejspíš prokázala laskavost; knihy se rozprodala hned dvě vydání.“
Steinbeck se stává uznávaným autorem a svou pozici potvrzuje dalšími díly – románem Bitva, alegorickou novelou O myších a lidech a především grandiózní románovou epopejí Hrozny hněvu. Tento moderní epos o utrpení nejprostších Američanů v době velké hospodářské krize se stal americkou „knihou roku“ 1939, následujícího roku byl oceněn literární Pulitzerovou cenou a úspěšně zfilmován.
Hrozny hněvu také ukázaly, jaký vliv na politickou atmosféru a veřejné dění může kniha mít: během vlády prezidenta Franklina D. Roosvelta uspíšila přijetí opatření New Deal – Nový úděl. Druhé světové války se John Steinbeck zúčastnil jako zpravodaj. Byl také jedním z 250 novinářů a spisovatelů světa, kteří sledovali Norimberský proces.
Trvalé přestěhování do New Yorku, k němuž Steinbecka přimělo jeho třetí manželství, znamenalo odtržení od inspiračního zdroje jeho tvorby, rodné Kalifornie. V Salinasu a Monterey se ještě odehrávají novely Na plechárně a Sladký čtvrtek a v nejrozsáhlejší panoramatické sáze s autobiografickými prvky Na východ od ráje je salinaské údolí dějištěm biblického podobenství o Kainu a Abelovi.
Svůj proslov ke Švédské akademii zakončil slovy: „Literatura je stará jako sama řeč. Vyrostla z vnitřní lidské potřeby a od té doby se vůbec nezměnila, snad jen v tom, že je nám jí dnes zapotřebí ještě více. Autoři, bardové, spisovatelé nestojí mimo společnost, nejsou od ní odloučeni… Odvěký úkol spisovatele se nezměnil. I dnes je jeho úkolem odhalovat naše bolestné chyby a poklesky, vytahovat na světlo naše temné a nebezpečné sny, abychom na sobě mohli pracovat… Jsem toho názoru, že spisovatel, který není vnitřně přesvědčen, že se člověk může stát dokonalejším, není věci oddán a nemá v literatuře místo…“
Šest let po udělení Nobelovy ceny za literaturu, 20. prosince roku 1968, John Steinbeck zemřel. Sto desáté výročí jeho narození a padesát let od roku, kdy mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, si připomeneme četbou na pokračování z jeho Pláně Tortily z archivní nahrávky v okouzlujícím podání Jana Pivce.

Četba na pokračování