Zrcadlo – Vina a trest po 60 letech (2009)
Teresa Babková. Dokument o retribučních soudech. Údaje o tvůrcích nezjištěny.
Účinkují Teresa Babková, dr. Lucie Jarkovská a Robert Tamchyna.
Premiéru (?) vysílal ČRo Leonardo 8. 5. 2009 v cyklu Zrcadlo (12 min).
Pozn.: K poslechu připraveno na webových stránkách ČRo.
Obsah: 1. Rozhovor Teresy Babkové s dr. Lucií Jarkovskou o poválečných soudech, 2. Případ Gustava Žida z knihy Odplata či spravedlnost? (čte Robert Tamchyna), 3. Rozhovor Teresy Babkové s dr. Lucií Jarkovskou o poválečných soudech.
Lit.: Jarkovská, Lucie: Vina a trest po 60 letech. In web ČRo 12. 5. 2009 (anotace). – Cit.: Odpovědnost a podíl jednotlivců za válečné zločiny 2. světové války stejně jako míra adekvátních trestů budí dodnes zájem laické i odborné veřejnosti. I po více jak 60 letech od jejího skončení se stává námětem literárních i filmových děl, naposledy Oskarem ověnčeného filmu Předčítač.
I Česká republika má svou historickou zkušenost, která ovšem dosud patří z velké části k bílým místům jak české historiografie, tak i české kolektivní paměti. Proběhla zde nejprve vlna bezprostřední poválečné lidové odplaty doprovázená projevy násilí. Spontánní vyrovnávání účtů s vinnými i nevinnými nahradila klasifikace válečných provinění a jejich soudní a správní trestání. Smyslem tzv. retribuce, dobově nazývané národní očista, mělo být potrestání nacistických zločinců, jejich přisluhovačů, zrádců, kolaborantů a udavačů. Před senáty 24 mimořádných lidových soudů v českých zemích stanulo přes 40 000 lidí. Rozsudek si vyslechlo 23 000 obviněných, 738 bylo odsouzeno k nejvyššímu trestu.
Za čísly vystupuje mozaika rozmanitých osudů, příběhy a zločiny konkrétních lidí, Čechů i Němců, řadových nacistů, dozorkyň, drobných udavačů, strůjců lidských tragédií, ale i lidí nespravedlivě obviněných. Všechny tyto případy jsou zajímavé jak z individuálního lidského hlediska, tak tím, že charakterizují dobu a společnost, v níž se odehrály.
Co mne přivedlo ke studiu této problematiky? Příběh jednotlivce, muže, který se stal obětí komunisty obnovených retribucí v březnu až prosinci 1948. Jeho případ již nese pečeť „třídní justice“, která byla nástrojem nově prosazovaného společenského zřízení. Během druhé světové války se jako policejní ředitel nacházel v nezáviděníhodném postavení. Zastával místo, jehož význam a zejména podíl na některých perzekučních zásazích se dal snadno dezinterpretovat. Byl na základě vykonstruovaných obvinění, podvržených důkazů a falešných svědectví odsouzen k desetiletému trestu těžkého žaláře. Až během studia jsem zjistila, že nebyl jedinou obětí nastupujících kádrů Státní bezpečnosti. A tak se jeden lidský osud stal branou k poznání mnoha dalších individuálních dramat.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku