Kronika 1/10 (2010)
Dětmar z Merseburku. Četba na pokračování z raně středověké německé kroniky. Překlad Bořek Neškudla a Jakub Žytek. Připravil Miroslav Stuchl. Účinkuje František Derfler. Režie Ivan Chrz.
Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 4. 3. 2010 (30min.).
Lit.: {Stuchl, Miroslav}: Dětmar z Merseburku – Kronika. In web ČRo, březen 2010 (anotace). – Cit.: Kronika merseburského biskupa Dětmara vznikla zhruba mezi lety 1012-1018. Dílo patří k nejvýznamnějším pramenům raně středověkých německých dějin. Její autor, původem z hraběcího rodu pánů z Walbecku, byl dobře obeznámen s děním v utvářející se multietnické Říši a osobně spřízněn s členy vládnoucí saské dynastie. Živým jazykem jsou zde podány události zásadního historického významu i pouhé pozoruhodnosti, líčení politického vývoje střídají úvahy státoprávního charakteru či osobně laděné vzpomínky. (…)
„Toto dílo vypisuje činy pěti císařů, totiž Jindřicha I. a jeho tří potomků: Oty, řečeného Ryšavý, Oty II. a Oty III., který byl nazýván krásný chlapec, a Jindřicha II. s přízviskem Zbožný. Tito císařové vládli statečně římské a německé říši sto sedm let. Autorem je biskup Dětmar z Merseburku. Protože byl Sas, nejvíce popisuje události, které tito císaři vykonali v Sasku.“ Těmito slovy se uzavírá rozsáhlá Kronika merseburského biskupa Dětmara, sepsaná zhruba mezi lety 1012-1018. Dílo patří k nejvýznamnějším pramenům raně středověkých německých dějin. Její autor, původem z hraběcího rodu pánů z Walbecku, byl dobře obeznámen s děním v utvářející se multietnické Říši a osobně spřízněn s členy vládnoucí saské (otonské) dynastie. Živým jazykem jsou zde podány události zásadního historického významu i pouhé pozoruhodnosti, líčení politického vývoje střídají úvahy státoprávního charakteru či osobně laděné vzpomínky. V době, kdy většinu historické produkce tvořila stručná letopisecká díla, jde o neocenitelný zdroj informací o způsobu myšlení a životních hodnotách tehdejších lidí. Avšak cena kroniky nespočívá pouze v její „říšské dimenzi“, v podrobném popisu vlády jednotlivých králů, zvláště pak Jindřicha II., ale hlavně v jejím širším, středoevropském záběru. Díky Dětmarovi se dochovala řada zpráv o Polabských Slovanech, o formování polského státu za Měška I. a Boleslava Chrabrého a v neposlední řadě i o dějinách českého státu, který kolem roku 1000 procházel svou první závažnou krizí. Bez Dětmara by bylo velmi obtížné zrekonstruovat událostí let 1002-1004, kdy český knížecí stolec přecházel takřka z ruky do ruky a nakonec se ocitl v moci polského vládce Boleslava Chrabrého, a také naše vědomosti o počátcích panování knížete Oldřicha by byly značně kusé. Kompletní vydání Dětmarova díla, vůbec první v češtině, tedy představuje významný příspěvek k poznání dějin našeho kulturního prostoru a vyplňuje se jím mezera v edičních počinech posledních desetiletí.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Premiéra prvního dílu byla 4.3.2010 – ve vašich údajích je překlep