Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou (2003)

Přidal: Přemek |

Duben 13, 2006

Samuel Königgratz (= René Levínský). Poklidný den železničářů ze zapadlé stanice Dolní Poustevna se promění v neklidné očekávání tajné kontroly z ústředí. Mistr zvuku Josef Daněk. Dramaturg Marek Horoščák. Rozhlasová úprava a režie Silvester Lavrík.

Osoby a obsazení: Antonín Jánský (Martin Havelka), Petr Dvořák (Miloslav Mejzlík), Aleš Podzimek (Michal Bumbálek), Gabriela Kleinová (Tereza Chytilová), Esmeralda Tóthová (Eva Vrbková), Gezider Šulc (Vladimír Hauser), František Bláha (Marek Daniel), Rudolf Altrichter (Radim Fiala) a Evžen Deka (Pavel Zatloukal).

Nastudovalo Brno. Premiéra 30. 10. 2003 (Vltava, 20:00 – 21:03 hod.; 59 min.). Repríza 15. 12. 2012 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Rozhlasové jeviště; 23. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:10 h) v cyklu Současná hra; 9. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Plánovaná repríza 7. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h); nevysíláno, pro úmrtí herce Vladimíra Brabce vysílána hra Čeho se bojí mistr.

Lit.: Hložková, Hana: Samuel Königgratz: Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou. In web ČRo 3 Vltava, 15. prosinec 2012 (článek). – Cit.: Rozhlasová hra Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou je krácenou verzí divadelní hry Samuela Königgratze. Odehrává se v jednom letním dni na železniční stanici v Dolní Poustevně. Všední den „modrých andělů“ nebo též „ajznboňáků“, jak si železničáři také říkají, se na místním nádraží nese v duchu předtuchy o příjezdu kontrolora z ústředí. Osudy lidí, zvyklých na drsnější podmínky, jsou zaznamenány s humorem, nezastírají však vlastní tragikomiku.

Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou je jedním z nejúspěšnějších českých divadelních dramat posledních let. René Levínský, v případě této hry vystupující pod pseudonymem Königgratz, ji původně napsal pro amatérský soubor Nejhodnější medvídci. Premiéra proběhla v koprodukci Divadla Na tahu roku 2001 (režie Andrej Krob). Cesta hry pokračovala na profesionální jeviště Divadla v Dlouhé (režie Hana Burešová), Městského divadla Zlín (režie Petr Štindl) a Městského divadla Karlovy Vary (režie Andrej Krob). V roce 2005 natočil podle této hry režisér Pavel Göbl stejnojmenný film.

Rozhlasová inscenace vznikla v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2003 v dramaturgii Marka Horoščáka. (…)

René Levínský (1970) vystudoval teoretickou fyziku na ČVUT a získal doktorát z teoretické ekonomie na CERGE University Karlovy. Několik let přednášel na univerzitě v německém Freiburgu, poté se přesunul do vědeckého výzkumu v institutu Maxe Plancka v Jeně. Mimo to je členem Game Theory Society. V roce 1988 zakládal v Hradci Králové divadelní soubor Nejhodnější medvídci, pro který začal psát původní texty. Dramatické tvorbě se věnuje dodnes, díla signuje pseudonymy: Samuel Königgratz, Šimon Olivětín, Arnalt Lionlöwe, Helmut Kuhl aj. Na profesionálních i amatérských scénách byly uvedeny např. hry: Podivné povětří (trilogie), Elena Štěpánová, Přehrada, Marbuel a Kratinoha, Kašpárek, četník koločavský, Artikulátor, Chiliastra, Václav, řečený Bajaja, Kocourkov sobě, Harila, Fyzik a jeptiška, Planoucí srdce (Doubkowa hole má) aj.

Rozhlasové hry