Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky 1/7 (2010)

Přidal: Přemek |

Červen 22, 2010

Usáma ibn Munkiz. Četba na pokračování z knihy vzpomínek arabského středověkého válečníka a spisovatele. Překlad Rudolf Veselý. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Otakar Brousek I.

Natočeno 2010. Premiéra 21.-27. 6. 2010 (30 min.). Repríza 23. 2. – 1. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).

Lit.: Turek, Petr: Paměti bojovníka s křižáky. In web ČRo, červen 2010 (anotace) – Cit.: Autorem spisu je arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan a spisovatel Usáma ibn Munkiz (1096 – 1188). Na svět přišel dva rok předtím, než do Sýrie vpadli první křižáci, zemřel rok po bitvě u Hittínu, kde křižákům zasadil smrtelný úder Saladin. Usáma ibn Munkiz žil na dvorech a v armádách seldžuckých a fátimovských vládců, v Káhiře a v Damašku i mezi křižáky v Jeruzalémě. Od svých patnácti let se účastnil bojů. Když byly po roce 1139 navázány spojenecké svazky s jeruzalémským králem Fulkem, seznámil se blíže také s Franky. Při různých diplomatických posláních procestoval v letech 1140 až 1143 celé jeruzalémské království a navázal mnoho osobních přátelství s křižáckými rytíři.

V roce 1160 vykonal Usáma ibn Munkiz pouť do Mekky a před Bagdád se vrátil zpět do Damašku. S přibývajícími lety se vyžíval v lovu a literární činnosti. Vědomí blížícího se konce (dožil se třiadevadesáti let) jej přivádělo k zamyšlení nad vlastním životem a nad podstatou lidského bytí. To, co zažil, viděl a slyšel, vypráví v Knize zkušeností arabského bojovníka s křižáky z pohledu stárnoucího muže, který se rozhodl zanechat potomkům obrazy křehkosti a osudovosti lidského života. Zachytil osobní zážitky, válečné události, boje s Franky, kulturní poměry i lovecká dobrodružství. Jeho kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se v ní autor snaží vytěžit hlubší smysl z vlastních zážitků a přitom nastavuje – zpola bezděčně – zrcadlo sobě i své době. Přes své poměrně dobré přátelské styky s křižáky jimi Usáma ibn Munkiz vlastně pohrdá.Ač plně uznává jejich statečnost, postrádá u nich smysl pro čest.

Kniha je cenná i tím, že autor neidealizuje své arabské spolubojovníky a jejich vládce ani šmahem nezatracuje křižácké protivníky. Její význam tkví hlavně v ojedinělé bezprostřednosti, která jí dává charakter autentického svědectví o době.

Četba na pokračování