Co je v životě hlavní (1970)
Viktor Štoňko. Překlad Karel Gissübel. Scénář Jiří Horčička a Karel Gissübel. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: Lexa (Jaroslav Kepka), Helena (Karolína Slunéčková), otec (Čestmír Řanda), Ondřej (Jiří Vala), hlas (Artuš Kalous). Písně vyjadřující pocity hrdiny zpívá Laďka Kozderková.
Natočeno 8. 6. – 5. 10. 1970 (studio 2). Premiéra 10.12. 1970 (54 min.). Repríza 11. 1. 1972.
Lit.: Herget, Jan: Co je v životě hlavní. In web Laďka Kozderková, b. d. (článek + ukázka ze hry). – Cit.: Tato sovětská hra Viktora Štoňka nabízí posluchačům příběh z obyčejného života. Mladý lékař Lexa je dva roky po promoci a pracuje na klinice svého otce. Prochází však obdobím deziluze, práce ho netěší, má pocit, že ji dělá jen z povinnosti k otci a nedaří se mu nalézt smysl života. Proto se rozhodne z kliniky odejít, což otec nejdřív nemůže pochopit, ale nakonec se s tím smíří. Lexovo rozhodnutí nechápe ani jeho sestra Helena. Tu ve skrytu duše trápí rozchod s přítelem Ondrou, kterého nechtěla následovat do pustiny v daleké tajze. Právě tam se za Ondrou vypraví Lexa s tím, že už není lékařem a žádá jakoukoliv jinou práci. Ondra ho tedy přijme do své party a společně pátrají ve zmrzlé zemi po ložiscích diamantů. V tajze Lexa zůstane dva roky, s otcem a Helenou je v kontaktu jen díky zvukovým dopisům, které si navzájem nahrávají na magnetofon. Díky tomu dojde částečně i k opětovnému sblížení Heleny s Ondrou. Při jedné zimní cestě k nalezišti na Ondru spadne velký balvan a těžce ho zraní. Jediný, kdo mu může v místní malé nemocnici pomoct je právě Lexa a bez zaváhání to také udělá. Tím, že zachránil život svému blízkému příteli a ne neznámému pacientovi jako dřív, si Lexa uvědomí smysl lékařské profese a znovu k ní najde cestu. Pochopí, co je v životě hlavní.
Trochu jednoduchá a trochu schematická hra – typická sovětská tvorba – s důrazem na zodpovědnost jedince vůči celku. Výsledku výrazně pomáhají herci, kteří vytvořili živoucí postavy a i moralizující fráze se jim daří prezentovat lidsky, uvěřitelně. Lexu hraje Jaroslav Kepka, otce Čestmír Řanda, Helenu Karolina Slunéčková a Ondru Jiří Vala. Režisér Jiří Horčička zatraktivnil celou hru tím, že jednotlivé scény předělil zpívanými mezihrami. Pro tyto pasáže si jako interpretku vybral Laďku Kozderkovou, která si už podobnou účast na rozhlasové hře vyzkoušela v inscenaci „Schovávaná na schodech“ z roku 1967. Ve hře „Co je v životě hlavní“ zpívá Laďka Kozderková šest písní, které vyjadřují pocity hlavního hrdiny. Jednadvacetiletá zpěvačka je podává citlivě a s velkou pěveckou jistotou, nejde ale cestou hereckého zpívání. Při tom právě tento způsob herecké i pěvecké práce byl později její doménou, což dokázala v dalších rozhlasových hrách především pod vedením Jiřího Horčičky.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku