Sára a její bary (2010)

Přidal: Přemek |

Září 1, 2010

Panait Istrati. Příběh z pera francouzsky píšícího rumunského prozaika. Překlad Petr Turek. Připravil Petr Turek. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Miroslav Táborský.

Natočeno 2010. Premiéra 5. 9. 2010 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 28 min). Repríza 18. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: anonym: Panait Istrati: Sára a její bary. In web ČRo 3 Vltava, září 2010 (článek). – Cit.: Francouzský prozaik a novinář rumunského původu Panait Istrati dostal hned na začátku své literární kariéry přídomek „vypravěč Orientu“. Takto výstižně ho čtenářům představil jeho dobrodinec Romain Rolland, který mu pomáhal v jeho spisovatelských počátcích.

Istrati se narodil v r. 1884 v rumunském přístavním městě Braila, z něhož odjížděly lodi do Orientu. Otec, řecký pašerák, zemřel, když dítěti bylo devět měsíců; matka byla pradlena. Národnostně pestrá Braila a blízkost přístavu byly tím nejlepším prostředím, aby člověka prostoupila touha cestovat. Istrati se po čtyřech třídách obecné školy vydává na pouť dítěte z chudé rodiny. Toulat se začíná již ve dvanácti letech.

Naši povídku vybíráme z volně koncipovaného cyklu Středozemní moře – východ slunce (1934). Adrien Zograffi, literární alter ego francouzsky píšícího rumunského prozaika, opouští poprvé svou zemi v prosinci roku 1906 ve věku dvaadvaceti let. V jednom rumunském přístavu nastoupí na loď, která směřuje do egyptské Alexandrie. Až do předvečera první světové války bude mladý idealista putovat Středomořím…

Když Istrati v r. 1935 zemřel, odešel „člověk, který se nikdy nepřipojil k žádné politické straně“. Jeho rozsáhlé a osobité pikareskně laděné literární dílo má silnou jednotící myšlenku: palčivou a všudypřítomnou snahu o eticky zakotvený postoj.

Povídky