Zaslepená generace 1/10 (2006)

Arnošt Kolman: Zaslepená generace „Napsat podobnou knížku jako román by nešlo, nikdo by jí nevěřil. Něco takového se mohlo jenom stát.“ (Pavel Kosatík) Dva roky svého dlouhého a neuvěřitelného pestrého života (6. 12. 1892 Praha – 22. 1. 1979 Stockholm) naplnil filozof, matematik a revolucionář Arnošt Kolman psaním více než pětisetránkových vzpomínek. Tento Pražan z českožidovské rodiny, vychovávaný v českém vlastenectví, psal své paměti rusky – a v Moskvě. Jeho sestra zahynula v nacistickém koncentračním táboře, bratr v táboře sovětském. Českému otci navzdory našel syn v čase pražského mládí zalíbení v kulturním sionismu a naslouchá Martinu Buberovi (jeho Tři řeči o židovství přeloží 1912 do češtiny).

Ještě jako gymnazista zvládá s bratrancem Jiřím Langrem základy starohebrejštiny; a pořídí český výbor ze středověkých hebrejských básníků, ceněný samotným Šaldou. Ale vlastním studijním oborem Arnošta Kolmana se stala matematika: Navštěvoval Einsteinovy přednášky a promoval na pražské filozofii v roce 1914. V témže roce narukuje k 91. pluku v Českých Budějovicích a jde v Haškových stopách. Znal se s ním už od roku 1911 – to se s bratrancem Františkem Langrem zúčastnil slavné Haškovy předvolební schůze Strany mírného pokroku v mezích zákona. Na ruské frontě je 1915 zajat a za bolševickou agitaci mezi zajatci následně uvězněn. Osvobodí ho až po říjnová revoluce; v roce 1918 vstupuje do bolševické strany.

Jako pracovník Kominterny je A. Kolman vyslán do Německa, je členem ÚV KSN, následně půl roku vězněn a 1922 z Německa vypovězen. Vrací se do SSSR a zastává tu řadu politických, pedagogických a vědeckých funkcí. Po druhé světové válce se vrací do Československa a působí jako vedoucí propagandy a agitace ÚV KSČ a stává se i profesorem pražské filozofické fakulty. Po únoru 1948 předsedá tamnímu akčnímu výboru, ale záhy se dostane do sporu s vedením KSČ, především se Slánským. V září 1948 je zatčen, Stalinem a Berijou označen za trockistu a tři a půl roku vězněn v moskevské Lubljance. Do Československa se vrací znovu v r. 1959 a až do roku 1963 vede Filozofický ústav ČSAV, pak se vrací na důchod do Moskvy. Srpnová invaze do Československa v r. 1968 jej těžce zasáhne; stane se kritikem sovětského komunismu. Po letech nesčetných pokusů se mu konečně podaří vycestovat za dcerou a zetěm prof. Františkem Janouchem do Švédska. Zůstává tam natrvalo a otevřeným dopisem Leonidu Brežněvovi se – po 58 letech! – vzdá členství v KSSS.

S neuvěřitelnými osudy „revolucionáře první hodiny“ Arnošta Kolmana, jenž navštěvoval Lenina v jeho bytě, se Stalinem jezdil výtahem, vedl v Praze plamenné polemiky s prof. J.B.Kozákem, kritizoval Slánského stejně jako Antonína Novotného a v polovině 50. let otevíral např. cestu „pavědecké“ kybernetice do tzv. socialistické vědy, se v můžete seznámit v desetidílné četbě na pokračování, kterou pro programovou řadu Osudy ČRo-3 Vltava připravil český editor Kolmanových vzpomínek, Libor Vykoupil.

Cyklus vysíláme od 19. do 30. června 2006.