Světla a stíny baroka 1/28 (2001)

Přidal: Martin |

Září 11, 2010

Připravila Jarmila Lakosilová. O dění, životě a kultuře v zemích Koruny české zejména v letech 1620 – 1740. Cyklus přednášek vysílaný na stanici Vltava v r. 2001 jako mluvený obraz k výstavě pořádané v NG Praha „Sláva barokní Čechie“. Vědecký redaktor PhDr. Jiří Mikulec. Režie četby Jiří Hraše.

Ukázky čtou Věra Galatíková a Rudolf Pellar. Účinkují prof. dr. Jaroslav Pánek, doc PhDr. Vít Vlnas, Alexandr Stich a další.

Připravil Český rozhlas v roce 2001. Premiéru vysílal ČRo 3 Vltava od 3. dubna do 25. září 2001 (28 x 30 min.). Repríza dílu Architektura – komplexní umělecké dílo 19. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:00 – 16:30 h) pod názvem Barokní Velikonoce: Světla a stíny baroka 2; dílu Literatura 21. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h) pod názvem Světla a stíny baroka 3. Repríza dílu Baroko mezi zatracením a adorací 22. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 7:00 h) pod názvem Barokní Velikonoce: Světla a stíny baroka 4.

Díly: Baroko v české historii a kultu, Barokní variace v habsburské monarchii, Kultura a společnost českých zemí, Svět barokní šlechty, Nositelé kultu, Pobělohorské proměny – beseda, Měšťanská domácnost a její kult, Poddaní – lidé zatracovaní i obhajovaní, Ze života Židů, Společnost vlků a beránků, Šaty – lidé – moc, Slavnosti, Barokní Čechie na cestách, Malířství a sochařství, Architektura – komplexní umělecké dílo, Jazyk a řeč, Literatura, Hudba, Školství a vzdělání.

Lit.: Lakosilová, Jarmila: Světla a stíny baroka (9). In Týdeník Rozhlas, č. 24, 2001, 4. 6. 2001 (anotace). – Cit.: Jedním ze stínů doby barokní bylo pronásledování menšin – náboženských, sociálních a etnických, tedy i Romů. Ti se do střední Evropy dostali dávno před tím, než kdokoli pomyslel na barokní kulturu. Kdy to přesně bylo, nevíme, doloženi jsou od počátku 15. století. A v roce 1417 se už romští kočovníci pohybovali také po území českém. Přicházeli z Dálného jihovýchodu, z Asie, oni sami mluvili také o Egyptě, o Africe. Vydávali se za křesťanské kajícníky, poutníky, kteří přicházejí, aby odčinili někdejší hříchy svých předků, a ve středověké Evropě byli ve smyslu tehdejší devotio moderna, nového pojetí zbožnosti, zpočátku přijímáni velmi vstřícně. Dostávali dary, almužny, někdy byli dokonce i vítáni. Ale to byl jen začátek, zlatý věk tohoto stýkání dvou kultur, usedlých Evropanů a kočovných Romů. Po několika desetiletích se situace změnila. Evropané od těchto domnělých kajícníků nepochybně očekávali něco jiného než trvalé kočování, neočekávaně malou přizpůsobivost hostitelskému prostředí a zejména také jiné projevy zbožnosti. Už v průběhu druhé poloviny 15. století docházelo k prvním konfliktům a ve století 16. začali někteří panovníci vydávat proti Romům první nařízení. Ale tehdy se ještě konflikty nerozvinuly tak intenzivně jako po roce 1620, v době baroka. – Autorem volně citované přednášky o romské menšině je ředitel Historického ústavu AV, prof. dr. Jaroslav Pánek.

Lit.: JoMe: Světla a stíny baroka. In web Scéna 22. 4. 2001 (anotace). – Cit.: Český rozhlas 3 Vltava připravil na úterní podvečer rozhlasový cyklus Baroko v Souvislostech. Od 3. dubna do 25. září 2001 uslyšíme celkem dvacet čtyři dílů, které jsou rozhlasovým protějškem nebývale rozsáhlé výstavy Národní galerie v Praze, nazvané Sláva barokní Čechie, která bude pro veřejnost otevřena od 27. dubna a potrvá do 28. října. V režii Jiřího Hraše uslyšíme interprety Věru Galatíkovou a Rudolfa Pellara každé úterý v době od 17:00 do 17:30 h.

Na půl roku rozvržený cyklus programové řady Souvislosti se jmenuje Světla a stíny baroka. „Slovo v něm budou mít nejen znalci obecných dějin, ale také dějin umění, etnografie, hudby, filosofie, jazykovědy a literární historie. Představí nám období baroka v zemích Koruny české (1620-1740) i v širším rámci, a to jako dějinnou epochu a jako fenomén, který se zdaleka neomezoval jen na výtvarné umění a hudbu, případně na oblast kultury, ale prostupoval životem každého jedince i celé společnosti.“ říká Jarmila Lakosilová, odpovědná redaktorka. „Dovíme se proto nejen o situaci naší země a habsburské monarchie, ale poznáme také barokní společnost, něco z kultury každodenního života, odívání, slavností, cestování, z barokního umění, ale též z jazyka a řeči, myšlení, školství, vzdělanosti a z projevů zbožnosti.“

Celý cyklus, jehož vědeckým redaktorem je jeden z vedoucích pracovníků Historického ústavu AV, PhDr. Jiří Mikulec, uzavře přednáška generálního komisaře barokní výstavy, doc. PhDr.Víta Vlnase z Národní galerie v Praze, věnovaná proměnám v nazírání na tuto dlouhou a významnou epochu českých dějin. – V besedách k cyklu (poprvé 20. května od 16.00 a pak vždy každou třetí kalendářní neděli až do 20. října) se budeme věnovat vybraným tématům a reagovat na vaše poznámky, sdělení i dotazy.

Čtvrtý díl bude věnován pobělohorské šlechtě. Byla na historickém území českého království opravdu jen cizácká, odrodilá a k osudu našeho národa lhostejná? Také na tuto otázku se v dalším pořadu cyklu Světla a stíny baroka pokusí odpovědět historik doc. Vít Vlnas. Jeho přednášku s literárními ukázkami v podání Věry Galatíkové vysílá Český rozhlas 3 – Vltava v úterý 24. dubna od 17:00 h.

Páteční večer 27. dubna 2001 od 19:30 bude na stanici Vltava vysílán koncert přímým přenosem z kostela sv. Šimona a Judy. Sláva barokní Čechie – tak zní název výstavy Národní galerie v Praze. Český rozhlas se jí zúčastní jako mediální partner Národní galerie od samého začátku. Program je na naše poměry velmi neobvyklý: uslyšíme novodobou rekonstrukci barokní podoby Mše B dur českého skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera.

Radiodokument