Zrcadlo – Poslední prohlášení generála Eliáše (2010)

Naďa Reviláková. Krátký dokument o nově nalezeném zvukovém záznamu prohlášení generála Eliáše, pořízeném těsně po jeho odsouzení. Kdy a kde byla nahrávka pořízena? Byla nakonec skutečně propagandisticky využita? Hovoří Naďa Reviláková, rozhlasový archivář Miroslav Turek a vojenský historik ppl. PhDr. Eduard Stehlík.

Natočeno 2010. Premiéra 1. 10. 2010 v rámci pořadu Zrcadlo (ČRo 6).

Lit.: Reviláková, Naďa: Poslední prohlášení generála Eliáše. In web ČRo, září 2010 (článek + nahrávky ke stažení). – Cit.: Protektorátní ministerský předseda a hrdina protinacistického odboje generál Alois Eliáš byl 1. října 1941 odsouzen k trestu smrti. V archivu Českého rozhlasu se podařilo po téměř 70 letech objevit nahrávku s Eliášovým vynuceným prohlášením, které při procesu pronesl ke svému národu.

Někdejší legionář a zapřísáhlý vlastenec generál Alois Eliáš se stal ministerským předsedou po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Jeho vláda byla jmenována 27. dubna 1939. Svou funkci přijal s odhodláním hrát tzv. dvojí hru. Podílel se například na zrodu odbojové organizace Obrana národa, kterou částečně řídil, komunikoval s exilovou vládou v čele s Edvardem Benešem, měl doma dokonce ukrytou vysílačku. Gestapu jeho činnost nezůstala utajena.

Generál Eliáš byl zatčen v sobotu 27. září 1941 v den příchodu nového říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy. Obviněn byl z velezrady a zemězrady, jak stálo v obžalobě. Po zatčení jej převezli do budovy gestapa v Petschkově paláci k výslechu. Ten trval téměř nepřetržitě dva dny. Soudní proces se konal už ve středu 1. října. Probíhal přímo na gestapu a byl uzavřen veřejnosti. Z Čechů se mohli zúčastnit jen dva pronacističtí novináři. Soudní jednání začalo v deset hodin dopoledne. Rozsudek smrti zazněl ve 13:45.

Pokud nahlédneme do protektorátního tisku, dozvíme se následující: „Celý průběh přelíčení dál se v jazyce německém. Obžalovaný, bývalý předseda vlády Eliáš, nepoužil při něm jediného slova českého“, uvádí Večerní České slovo ze 3. října. V němčině Eliáš také pronesl své závěrečné prohlášení, určitou formu obhajoby, respektive přiznání.

Jaké prohlášení Eliáš skutečně při procesu 1. října 1941 přečetl, o tom se vedou spory. Existuje totiž několik verzí, které se v detailech liší. Fakt, že se nahrávka objevila v archivu Českého rozhlasu, je překvapivý. Tím více, že kromě němčiny, v níž Eliáš při procesu hovořil, existuje také v češtině. I když se není vlastně čemu divit, Eliáš měl přece za úkol směřovat prohlášení ke svému národu. A kdyby tak neučinil? K.H. Frank mu údajně hrozil, že pokud prohlášení nevydá, bude popraveno 20 000 českých lidí.

Generál Eliáš prohlášení sice pronesl, ale o tom, že si za svými slovy nestál, není pochyb. Řada dalších otázek však zůstává. Například, zda byl Eliáš autorem textu. „Patrně to prohlášení nekoncipoval sám,“ míní vojenský historik Eduard Stehlík. „Určité body mu byly stanoveny. Ale domnívám se, i vzhledem k obratům, které se tam objevují, že prováděl jakousi konečnou revizi. Zřejmě s těmi, kdo ho tlačili k tomu prohlášení, řešil, co ještě je ochoten říct a co už z něj nedostanou.“

Rozhlasový archiv odkrývá tajemství historie

Alois Eliáš svůj projev přednesl údajně před vynesením rozsudku smrti. I když byl určen národu, v plném znění zveřejněn nebyl, otištěna byla jen fotografie, na které přes sebe ležely tři listy projevu, přečíst bylo tedy možné jen jeho část. Jak se dostal do archivu Českého rozhlasu? Před několika lety při stěhování fondů gramofonových desek do nových depozitářů narazili jeho pracovníci na několik krabic pokrytých vrstvou spadané omítky. Byly v nich gramofonové desky a zvukové fólie, mezi nimi také složka s názvem Generál Eliáš. Pracovník archivu zvukový technik Miloslav Turek nejdříve vyčistil a poté si poslechl její obsah. „Upoutal mě projev v české řeči. Já jsem ho nejprve považoval za rozhlasovou nahrávku. Že někdo generála Eliáše odvedl před rozhlasový mikrofon, aby si posypal hlavu popelem.“

Nahrávka však s největší pravděpodobností v budově rozhlasu vzniknout nemohla. Eliáš se po svém odsouzení 1. října 1941 pohyboval pouze mezi pankráckou věznicí a vyšetřovnou gestapa. Kde byl tedy jeho projev nahrán? Odpověď částečně najdeme v přepisu výslechu někdejšího státního tajemníka úřadu říšského protektora K.H.Franka, který o procesu s Eliášem vypovídal před lidovým soudem v březnu 1946: „Vzpomínám si, že později byl natočen zvukový záznam Eliášova přiznání a provolání na desku. Vím to, že snímek byl pořízen na gestapu, ovšem stalo-li se tak na gestapu, nebo někde jinde, to nevím.“

Další podrobnosti nám už prozradil samotný zvukový záznam. Kromě Eliášova projevu, natočeném v české a německé verzi, obsahuje totiž zbytky rozhovorů, mezi kterými bylo toto prohlášení pořízeno. Tyto rozhovory jsou většinou téměř nesrozumitelné a nevíme přesně, s kým je generál Eliáš vede. Ale přesto z nich získáváme důležité informace. Prohlášení jednak nemohli natočit pracovníci rozhlasu, jak připouští i pan Turek: „S takovouhle nahrávkou jsem se ještě nesetkal. Ta nemohla vzniknout na objednávku rozhlasu, ta do něj byla importována zvenku, státní mocí.“

Nahrávka nejspíš vznikla tam, kde byl Eliáš vyslýchán, tedy v budově gestapa. A navíc, z obsahu úryvků rozhovorů také vyplývá její přesná datace. Hovoří se v ní o procesu s Otakarem Klapkou, bývalým pražským primátorem, který byl 2. října 1941 odsouzen k trestu smrti. Eliáš se dozví, že proces proběhl předchozí den. I z dalších informací, které se podařilo přeložit, časový údaj vyplývá. Eliáš se například utvrzuje, zda jeho žena byla u prezidenta Háchy předevčírem. Ze vzpomínek paní Jaroslavy Eliášové víme, že Háchu skutečně navštívila 1. října, hned po manželově odsouzení. Nahrávka tedy pochází téměř jistě ze 3. října 1941.

Otázkou však zůstává, zda byla v rozhlase odvysílána. V dostupných dokumentech o tom totiž nemáme žádnou zprávu. Ze zvukového nosiče však můžeme soudit, že techničtí pracovníci fólii v rukou měli. „Na té fólii jsou tři rýhy“, vysvětluje Miloslav Turek. „To znamená, jako by dnes byly na CD tři tracky, a u té jedné, kde je právě český projev generála Eliáše, tak kolem celé desky jsou šipky, které tento track zdůrazňují, aby se náhodou technik nespletl a neodvysílal něco jiného.“

Jistotu, že se Eliášovo vynucené prohlášení dostalo skutečně do vysílání, však nemáme. Je tedy možné, že tuto nahrávku nyní slyšíme vůbec poprvé.

A jaké byli (sic!) reakce na Eliášovo odsouzení? Prezident Hácha  požádal Hitlera o milost. Ten ji sice neudělil, ale poprava byla odložena. Rozsudek kategoricky odsoudila londýnská exilová vláda. Tehdy také vznikl návrh ke spáchání atentátu na některého z protektorátních nacistických činitelů. Ten později generála Aloise Eliáše stál život. Byl popraven 19. června 1942. Pouhý den poté, kdy v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici zahynuli strůjci atentátu na Heydricha.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)