Rybář života Rudolf Hrušínský (2010)

Přidal: Přemek |

Říjen 8, 2010

Pořad k 90. výročí narození (17. 10. 1920). Mimořádný herec, rybář, politik, nevšední osobnost s hlubokým morálním kreditem a hlubokým lidstvím. Připravil Dan Moravec a Jitka Škápíková.

Natočeno 2000 (?). Premiéra upraveného dokumentu 10. 10. 2010 (52 min.). Repríza 13. 7. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Léto rozhlasových legend; 6. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h); 11. 5. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Pozn.:17. října by se mimořádný herec, rybář, politik a hlavně osobnost Rudolf Hrušínský dožil 90 let. A to je důvod ke vzpomínání na nevšedního člověka s hlubokým morálním kreditem, s hlubokým lidstvím … Upravený dokument Rybář života Rudolf Hrušínský uslyšíme v 17:05 hodin na ČRo 2 – Praha. Připravili Dan Moravec a Jitka Škápíková.

Mimořádný herec, rybář, politik a hlavně osobnost Rudolf Hrušínský v mozaice vzpomínek Jitky Škápíkové. Narodil se v jihočeské vesnici Nový Etynk (dnes Nová Včelnice), jeden z nejlepších, možná vůbec nejlepší český herec 20. století, geniální a nedostižný Rudolf Hrušínský. Dokázal hrát zloduchy, psychopaty i legrační postavy. Přes rodovou linii maminky Hermíny Červíčkové byl spřízněn s Josefem Kajetánem Tylem, autorem textu české hymny. Rudolf Hrušínský neměl žádné herecké vzdělání. Nejprve studoval na gymnáziu, odkud ale brzy odešel. Na konzervatoř se nedostal, a proto již v 15 letech rozjel profesionální hereckou dráhu. Talent mu snad dal sám Bůh.

Lit.: Moravec, Dan: Rybář života – Rudolf Hrušínský. In web ČRo, říjen 2010 (článek). – Cit.: Když se řekne Rudolf Hrušínský, vybavím si podsaditého muže s ulízanými napomádovanými vlasy, přesně rozdělenými pěšinkou, jak se zvláštně dívá a zvláštně mluví. V očích strach, radost, fanatismus, nadpozemskost, víru, vyvolení, ďábelsky vyjádřené množství nepopsatelných pocitů, dohromady skládající jednu z nejlepších a nejúchvatnějších hereckých kreací Rudolfa Hrušínského staršího – a asi i jeden z nejlepších hereckých výkonů v dějinách české kinematografie vůbec – ve filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol. Právě emocionální dopad Hrušínského hereckého mistrovství na nás samotné, a to zdaleka nejen v tomto filmu, je oním důkazem, potvrzením, oceněním a úctou k tomuto muži a jeho poslání.

Sedmnáctého října si připomeneme 90. výročí narození herce, režiséra, spisovatele, rybáře, politika, ale hlavně člověka Rudolfa Hrušínského staršího. Nejen proto připravila stanice Praha dokument, který se pokusí o nemožné – zachytit bohatý život tohoto mimořádného umělce.

ZROZEN BÝTI HERCEM

Pomyslné sudičky herecké geniality mu přály už od kolébky. Narodil se totiž přímo na divadelních prknech kočovné společnosti svého dědečka Václava Červíčka-Budínského, 17. října roku 1920, do rodiny s hlubokými hereckými kořeny, které sahají až k Josefu Kajetánu Tylovi. Stalo se v tehdejším Novém Etynku, což je dnes Nová Včelnice. Jméno dostal Rudolf Böhm. Ve společnosti Václava Červíčka-Budínského hráli i oba Rudolfovi rodiče, Rudolf Hrušínský nejstarší a Hermína Červíčková-Budínská. Na ochotnických prknech stál už od dětství. Po konečném stěhování do Prahy studoval gymnázium, na konci tercie školu opustil, ale nepodařilo dostat se na konzervatoř, a proto v 15 letech zahájil profesionální hereckou dráhu.

V začátcích měl na herectví Rudolfa Hrušínského největší vliv E. F. Burian a pak také Městská divadla pražská. Diváky udivoval svým klidem, nehybnou mimikou, rozvážnými gesty a melancholickýma očima. Duševní rozpoložení postavy a nové pohnutky dokázal přetvořit jen pouhou změnou intonace svého klidného hlasu. Hrušínského herecký rejstřík byl opravdu neuvěřitelný: od komediálních postaviček udivujících svým temperamentem a lišáctvím až po ďábelsky strnulé záporáky, kteří nikdy nezmění výraz tváře, ale přesto z nich jde po celou dobu zloba a strach. Na divadelních prknech se například představil v inscenacích Křišťálová noc, Sancho Panza, Nebožtík Nasredin, Othello, Idiot nebo Lucerna. A v mnohých dalších.

ŠIROKÝ REJSTŘÍK

Krátce poté, co se herectví začal věnovat profesionálně, započal pravidelně i s rozmnožováním své filmografie, která čítá téměř na 200 titulů. Poprvé se na filmové titulky zapsal jako nezbedný starostův syn Jarka Rejlek v melodramatu Václava Binovce Lízin let do nebe v roce 1937. Zpočátku ztělesňoval různé malé roličky, jež občas hrál i v pozdějším věku.

Do roku 1945 pro mladého a atraktivního Rudolfa Hrušínského nalezli režiséři významné uplatnění v těchto rolích: Jarka Kohout v Burianově snímku Věra Lukášová, student Karel Toman v Cikánkově komedii Studujeme za školou a například student a skladatel Jan Vaněk ve študácké komedii Martina Friče Cesta do hlubin študákovy duše.

Po roce 1945 ztělesnil na filmovém plátně kromě již zmíněného smrt milujícího zaměstnance krematoria Karla Kopfrkingla velké a výrazné role. Namátkou: podvodníčka Vocílku ve Strakonickém dudákovi, vykutáleného vojáka Josefa Švejka v obou dílech Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím podle románu Jaroslava Haška, nenažraného sládka Pandrholu v pohádce Dařbuján a Pandrhola, udavače a konfidenta Zajíčka ve Vyšším principu, kriminalistu Kalaše v kriminálkách Vrah skrývá tvář, Po stopách krve a Diagnóza smrti.

A potom přišly Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Dým bramborové natě, Adéla ještě nevečeřela, Kulový blesk, Báječní muži s klikou, Postřižiny, Pozor vizita, Tři veteráni, Obecná škola, Vesničko má středisková a další a další a další…

HERECKÉ TICHO

Jeho oblíbenost a vysoká mravní prestiž zapříčinila, že byl po roce 1968 na několik let umělecky umlčen a poté v letech 1990 – 1992 za Občanské fórum zvolen poslancem Federálního shromáždění. Za své herectví obdržel tituly zasloužilý i národní umělec, Státní cenu „Za postavy v divadelních, televizních a rozhlasových inscenacích“, ocenění zasloužilý člen ND i Cenu Senior Prix. Řadu ocenění získal díky filmovým postavám na filmových festivalech. Nepostradatelná byla také jeho práce recitační – stačí připomenout například Máchův Máj nastudovaný pro Český rozhlas. Zastavení nad jeho rozhlasovými rolemi by vydalo na samostatný rozsáhlý materiál.

Rudolf Hrušínský st. zemřel po těžké nemoci 13. dubna 1994 v Praze ve věku nedožitých 74 let. V herecké tradici pokračují jeho synové Rudolf Hrušínský ml. a Jan Hrušínský i vnoučata Rudolf Hrušínský nejml. a Kristýna Hrušínská.

V rozhlasovém dokumentu Jitky Škápíkové s názvem Rybář života Rudolf Hrušínský vzpomínají na mimořádného umělce a člověka jeho synové, režisér Jiří Menzel, Blanka Bohdanová, Josef Vinklář, František Němec, Radovan Lukavský a další.

Věříme, že mozaika vzpomínek a postřehů i vám připomene tohoto mimořádného muže.

Radiodokument