Křížem krážem češtinou (1938)

Přidal: Přemek |

Červenec 27, 2006

Přednáška o kňubech a mravech. Jan Ort (= Pavel Eisner). O podivuhodnostech a zvláštnostech češtiny, tentokrát o existenci nekňubů, nikoli však kňubů.

Vysíláno 1938, natočeno (rozhlasová fólie). Vysíláno v pořadu Fonogramy – Křížem krážem češtinou.

Ukázka z přednášky:

„Co jsem se jen s tou drahou češtinou nasmál! Na vší veřejnosti a ještě víc, když jsme spolu byli sami a nikdo neviděl a neslyšel. Ale přišel den, kdy jsem objevil věc věru netušenou, a šeredně prozřel. I pravím vám: on je vám to jazyk škarohlídský, zatrvzele mrzoutský, zapeklitě pesimistický a soustavně nerudný. Baže nerudný, však hned uslyšíte:

Řekli jste už o někom, že mluví samé smysly? Já slyším jen a jen o samých nesmyslech. A máme významovou dvojici kladu a záporu cudný a necudný. Ale znám jen necudu, žádného cudy daleko široko nevidět. Není ho. Kdo z vás kdy mluvil o nějakém mravovi, přihlas se, půjdeme spolu na víno. Český kluk nemá věru na vybranou, jazykový osud sám mu velí, aby byl neposedou. Vždyť nějakého posedy vůbec není! Českému člověku souzeno jesti, aby se neměl k lidem, aby se kabonil a nedal dobrého slova. Aby tedy byl nerudný a neruda. Což je snad nějaký pan ruda?

A tato soustavnost samých a samých nepěkných záporů je ohromivá. Je nelida, ale nežije žádný lida. Není člověka, jenž by byl motorný a motora, jen samý nemotora škovrtá tím českým jazykovým světem. To české lidstvo je samá netýkavka a dejte milión za nějakého týkavku, a žádný jazykový dohazovač a kecal vám ho nedohodí. Vždyť on ten kecal sám může být jen nejapný, nikoli japný, jen nedovtipa, a ne dovtipa, jen nekňuba, nikdy však pořádný kňuba. Což je od té naší drahé češtiny chování trochu zvláštní. Ta dáma jen co je pravda se chová trochu nehorázně. Ale nevytýkejte jí to. Ona by vám řekla: což mohu být horázná?

A vy necháte nechutných polemik s tou dámou. Už proto, že dosud žádná polemika nebyla chutná.“

Eseje, fejetony, přednášky