Mlha. Rekviem (2011)

Přidal: Martin |

Únor 20, 2011

Bjarte Breiteig. Povídka norského spisovatele. Překlad Jitka Jindřišková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vladimír Gromov.

Účinkují Lucie Pernetová a Jan Vondráček.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 17. 2. 2011 (ČRo 3 Vltava, 30 min.) v cyklu Moderní povídka. Repríza 31. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Moderní povídka; 17. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) u příležitosti konání Měsíce autorského čtení (čestný host: Norsko).

Lit.: (anonym): Bjarte Breiteig: Mlha. Rekviem. In web ČRo 17. 2. 2011 (anotace). – Cit.: Bjarte Breiteig svými povídkami zachycuje celkem běžné, ale svým způsobem zneklidňující životní situace. Opakují se témata jako strach, smrt, stárnutí, žal. Postavy často nemají ani jména, spíš vytvářejí jakýsi „typ“, funkci, kterou v povídce plní. Autor nezřídka vstupuje přímo doprostřed děje, dramatizuje atmosféru i situaci a zpravidla ji náhle ukončí, takže zůstává pocit nedopovězenosti, neukončenosti. Taková je i (trochu filmově působící) povídka „Mlha.Rekviem“.

Norský spisovatel Bjarte Breiteig (1974) bývá vnímán jako pokračovatel Kjella Askildsena. Oba spojuje mistrovství poetické stručnosti a umění „nevyslovení sdělovaného“. Absenci, nedostatek či postrádání demonstrují už samotné názvy autorových povídkových sbírek. Jak Fantomové bolesti tak Surogáty odkazují k něčemu, co není.

Breiteig přiznává, že jeho tvůrčí metodou je drobné texty téměř donekonečna přepisovat, až se finální tvar vyloupne jako cibule. Čtenář musí vnímat opravdu pozorně, aby z jakýchsi téměř poznámek na okraj vyčetl skutečnosti v pozadí jednotlivých textů.

Povídky ve sbírce Fantomové bolesti, z níž pochází i vybraná „Mlha. Rekviem“, zachycují zpravidla celkem běžné, ale svým způsobem zneklidňující životní situace. Spisovatel svým vyprávěním vstupuje přímo do děje, situaci i atmosféru dramatizuje a vzápětí vyprávění ukončí tak, že čtenář zůstává s pocitem nedopovězeného, nevysvětleného. Sám autor se ostatně netají tím, že upřednostňuje takového čtenáře, pro něhož příběh nekončí přečtením…

Lit.: Mačas, Dominik: Breiteig, Harstad a Christensen. Poslechněte si povídky norských autorů! In web ČRo 3 Vltava, 18. červenec 2023 (článek). – Cit.: Norsko je v letošním roce čestným hostem mezinárodního literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Na akci, kterou v Brně a dalších městech každoročně pořádá nakladatelství Větrné mlýny, se osobně představí celá řada současných norských básníků a spisovatelů. S díly některých z nich se můžete setkat i ve vltavské Povídce. (…)

Hostem festivalu byl například na začátku července v současnosti pravděpodobně nejznámější hlas současné norské literatury Lars Saabye Christensen nebo norský prozaik a obdivovatel díla Franze Kafky, Bjarte Breiteig. (…)

Bjarte Breiteig (*1974) bývá vnímán jako pokračovatel Kjella Askildsena. Oba spojuje mistrovství stručnosti a umění „nevyslovení sdělovaného“. Absenci, nedostatek či postrádání demonstrují už samotné názvy autorových povídkových sbírek – Fantomové bolesti i Surogáty odkazují k něčemu, co není.

Norský spisovatel přiznává, že jeho tvůrčí metodou je drobné texty téměř donekonečna přepisovat, až se finální tvar vyloupne jako cibule. Čtenář musí vnímat opravdu pozorně, aby z jakýchsi téměř poznámek na okraj vyčetl skutečnosti v pozadí jednotlivých textů.

Povídky ve sbírce Fantomové bolesti (uváděná povídka Mlha. Rekviem je z tohoto souboru) zachycují zpravidla celkem běžné, ale svým způsobem zneklidňující životní situace. Spisovatel svým vyprávěním vstupuje přímo do děje, situaci i atmosféru dramatizuje a vzápětí vyprávění ukončí tak, že čtenář zůstává s pocitem nedopovězeného, nevysvětleného. Sám autor se ostatně netají tím, že upřednostňuje takového čtenáře, pro něhož příběh nekončí přečtením…

Norský spisovatel je v těchto dnech hostem festivalu MAČ, v rámci kterého představí také svůj román Pět let tátou (přeložený i do češtiny), v němž zpracovává téma zneužití dítěte, ale mnohem více než zločin samotný ho zajímají jeho příčiny a následky. (…)

Povídky