Smrt bibliomanova (2011)
Jaroslav Havlíček. Povídka českého spisovatele. Připravil Jiří Vondráček. Režie Vladimír Gromov.
Účinkuje Josef Somr.
Natočeno 2011. Premiéra 27. 2. 2011 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.). Repríza 9. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 28. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 10. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 15. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: anonym: Jaroslav Havlíček: Smrt bibliomanova. In web ČRo 3 Vltava, únor 2011 (článek). – Cit.: Povídka českého spisovatele Jaroslava Havlíčka patří formálně spíše mezi tzv. pohádky pro dospělé, které autor nazval vzdoropohádkami. Premiéru ke 115. výročí autorova narození (3. února 1896) připravil Jiří Vondráček. V režii Vladimíra Gromova účinkuje Josef Somr.
Spisovatel Jaroslav Havlíček se narodil 3. února roku 1896 v Jilemnici v rodině učitele. Po maturitě na jičínské reálce v roce 1913 uvažoval o studiu malířství na umělecko–průmyslové škole. Místo toho však v roce 1914 absolvoval abiturientský kurs při obchodní akademii v Chrudimi a začal studovat na České vysoké škole technické v Praze obchodní vědy. Během první světové války byl odveden a bojoval postupně v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. Od téhož roku Jaroslav Havlíček pracoval jako úředník, při zaměstnání dostudoval obchodní vědy.
Od poloviny dvacátých let se Jaroslav Havlíček vedle své úřednické práce věnoval literární tvorbě. Publikoval především v Lumíru, Zvonu, Cestě, Severu a východu a Národních listech. Rozsáhlou část autorovy tvorby zahrnují povídky, často s obměňujícími se náměty vytvářejícími celé cykly, jak se můžeme přesvědčit v Havlíčkově posmrtně vydaných povídkových souborech Zázrak flamendrů(1964),Prodavač času(1968) a Hodinky pana Balabána (1986).
Děj téměř všech jeho povídek a románů se odehrává v maloměstském prostředí, které dobře znal z dětství. Velká část literárního díla Jaroslava Havlíčka zůstala v rukopisech a byla postupně vydávána až po jeho smrti. Jaroslav Havlíček zemřel 7. dubna roku 1943 v Praze.
Lit.: Mačas, Dominik: Povídky o bibliofilech i bibliomanech od Stefana Zweiga, Octava Uzanna nebo Jaroslava Havlíčka. In web ČRo 3 Vltava, 12. březen 2024 (článek). – Cit.: Měsíc březen od roku 2009 slaví knihovníci jako měsíc čtenářů. Po celé republice, ve více než čtyřech stovkách knihoven, připravují pro návštěvníky program na podporu a propagaci četby. Inspirováni měsícem čtenářů jsme do vltavské Povídky na tento týden připravili příběhy o těch největších milovnících knih – bibliofilech, i těch, u kterých láska ke knihám přerostla v posedlost – bibliomanech. (…)
Žijí mezi námi nepoznáni, dýchají jen pro své poklady ukryté v knihovnách. Ale zatímco bibliofil je milovník kultivovaný a ušlechtilý, pravý gentleman nebo rytíř knihy, biblioman žádné morální zásady své vášni do cesty nestaví. Vytouženou knihu musí získat stůj co stůj, i kdyby se měl dopustit zločinu.
Habent sue fata libelli, říkají latiníci. Knihy mají své osudy. A mají je i jejich milovníci a sběratelé, jak uslyšíte v našich povídkách. Jejich autoři jsou odborníci nadmíru povolaní, sami bibliofilové, znalí prostředí i citů, které krásné knihy vyvolávají. (…)
Velká část literárního díla mistra české psychologické prózy Jaroslava Havlíčka (1896–1943) zůstala v rukopisech a byla postupně vydávána až po jeho smrti. Bylo tomu tak i s povídkovým souborem Hodinky pana Balabána (1986), z něhož pochází i povídka Smrt bibliomanova.
Rukopis povídky je datován rokem 1928. Vypráví se v ní o setkání duše zemřelého bibliomana s andělem, který měl jeho duši odvést k poslednímu soudu. Anděl nalezl bibliomanovu duši ve chvíli, kdy se probírala knižními vazbami a listovala ve starých foliantech…
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku