Myši Natálie Mooshabrové 1/12 (2006, 2017)

Přidal: beatman |

Září 28, 2006

Ladislav Fuks. Četbu na pokračování z románu českého spisovatele připravil Miroslav Stuchl. Natáčecí technik Alena Vejsadová. Zvukový mistr Jiří Fuhrman. Hudební spolupráce Michal Rataj. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Jiří Ornest.

Natočeno 2006 (12 x 30 min.). Repríza 1. dílu 17. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení na pokračování; 8. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Vydala Radiotéka 2. 11. 2017 (1 CD MP3).

Pozn: Příběh podivínské osamělé vdovy marně se pokoušející čelit pocitu ohrožení z okolního světa, který je obrazem každodenního nenápadného a ubíjejícího násilí, sugestivním obrazem totalitní moci.

Lit.: -jvk-: Románové podobenství o přízračné mašinérii. In: stránky ČRo, 12. 9. 2006 (článek). – Cit.: Spisovatel Ladislav Fuks se narodil 24. září v Praze, v rodině policejního důstojníka. Maturoval v roce 1942 na gymnáziu v Truhlářské ulici. Po krátkém zaměstnání v účtárně pozemkového úřadu byl totálně nasazen jako správu statků v Hodoníně.

Po válce vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, psychologii, pedagogiku a dějiny umění. Po ukončení studií v roce 1949 pracoval několik let v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze. V letech 1956 – 1963 působil jako odborný pracovník Státní památkové správy a Národní galerie (po reorganizaci). Uveřejnil řadu populárněvědných statí a článků o hradech a zámcích a rozsáhlou monografii Zámek Kynžvart – historie a přítomnost (1958). Publikoval povídky v časopisech Květen, v Židovské ročence, Plameni, Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu, Literárních novinách, Tvorbě, Literárním měsíčníku a v dalších periodikách. Od roku 1963, kdy ho proslavil jeho první román Pan Theodor Mundstock, byl na volné noze.

V utopicko-alegorickém románu Myši Natálie Mooshabrové autor vypráví příběh nešťastné matky zlých dětí, která se ze soucitu k ostatním rodičům málem stává vražedkyní cizích dětí. Je někým zcela jiným, než se jeví svému okolí i sama sobě. V bizarních situacích Fuksovy šesté prózy se odráží zkušenost evropského člověka poloviny dvacátého století, v jehož životě se – vedle osobních tragédií – střetává zázračná, osvobodivá technika se znásilňující, přízračnou mašinérií a středověkými formami zla.