Zapomenutý čert (2006)
Rozhlasová pohádka. Jan Drda. Dramatizace Helena Sýkorová. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Václava Ledvinková. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Zvukový mistr Radek Veselý. Natáčecí technik Jana Fišerová. Produkce Dagmar Podlešáková. Režie Dimitrij Dudík.
Osoby a obsazení: vypravěč (Josef Somr), Mates – Trepifajksl, zapomenutý čert (Jiří Štěpnička), Plajznerka (Dana Syslová), Luciper, pekelný kníže (Ilja Racek), Solfernus, pekelný soudce (Viktor Preiss), čert Marbulín (Kamil Halbich), kovářský mistr (Pavel Rímský), Tonda, kovářský tovaryš (Michal Zelenka), čertík (Mikuláš Veselý), 2. čertík (Tobiáš Vacek), 3. čertík (Josef Tuček).
Sbor (Petr Šplíchal, Jan Kostroun, Tomáš Pergl a Jiří Litos). Hudební těleso: Jan Mach, Martin Hlavsa, Jan Pařík, Michal Mandel, Miloš Bydžovský, Vladimír Frank, Matouš Křiváček.
Natočeno v roce 2006. Premiéra 25. 12.2006 (Praha, 13:00 – 14:00 h., 56 min.). Repríza 23. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:04 h); 17. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).
Lit.: Fiedlerová, Markéta: Ocas, rohy nebo trocha lásky? In Rozrazil Online, leden 2007 (recenze).
Lit.: Babková, Teresa: Jak se dělá rozhlas – Zapomenutý čert loká pivo. In Týdeník Rozhlas 45/2006, s. 15 (reportáž).
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Dnes jsem si pohádku s chutí poslechl na Junioru a můžu říct, že se bavím pořád. Mně se líbí nejen Jiří Štěpnička coby Trepifajxl, ale i nádherně uvztekaný Ilja Racek (lucifer) nebo Viktor Preis (uhlazený, ale zákeřný Solfernus). Byl to myslím i dobrý nápad obohatit hru o dětské čertíky. Ale klidně bych nechal říct Plajznerku repliku o tom, že ji vyhnal sedlák z podruží než že jí lehla chalupa popelem, ale chápu, že slovo podruží už nikomu nic neřekne. Ale za tuhle pohádku velký dík!
Zapomenutý čert je totiž součástí divadelní hry Dalskabáty, hríšná ves aneb Zapomenutý čert.
Ty stejně jako třeba Hrátky s čertem vznikly v době, která si žádala určitou agitaci, kladla důraz na výchovné tendence.
Původně to tedy je jen hra s pohádkovými motivy a proto nelze současné nastudování, které je očištěno od klerikánství a všech prvků poplatné své době srovnávat se
Stehlíkovým nastudováním z roku 1960, což je vlastně jen přenesená divadelní hra do rozhlasu, ale ani s Lormanovým zpracováním z roku 1986.
Za velmi šťastný nápad tvůrců současného nastudování považuji právě to očištění textu a vůbec skutečnost, že pracovali pouze s motivem Zapomenutý čert.
rázem dostává text úplně jinou dimenzi a z dnes již poněkud zkostnatělé divadelní hry může vzniknout nenáročná, nicméně velmi milá pohádka vhodná pro zpříjemnění vánočních svátků.
Přesně tohle jsem si při poslechu uvědomil. Aniž bych předtím tušil, kdy bude pohádka v premiéře odvysílána.
Ještě bych rád zmínil, že úspěch pohádce dodá určitě i dobrá volba herců.
Jiří Štěpnička, co by čert Trepifajksl je prostě báječný. Takhle úžasně koktat jsem už dlouho nikoho neslyšel.
Za zmínku stojí samozřejmě také Viktor Preiss, ale i Dana Syslová nebo Ilja Racek.
Však se o tom budete moci přesvědčit na Boží hod vánoční..