Baruška 1/4 (2011)

Přidal: Přemek |

Leden 12, 2012

Božena Němcová. Četba na pokračování z prózy obrozenské autorky pohádek, venkovských povídek a črt z lidového života. Připravila Jarmila Konrádová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Daniela Kolářová.

Natočeno 2011. Premiéra 22. – 25. 1. 2012 (4 x 30 min.) ke 150. výročí úmrtí Boženy Němcové. Repríza 1. dílu 29. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). K poslechu a stažení zde.

Lit.: Konrádová, Jarmila: Premiéra četby na pokračování ke 150. výročí úmrtí Boženy Němcové. In web ČRo, leden 2012 (článek). – Cit.: Četba na pokračování z prózy obrozenské autorky pohádek, venkovských povídek, a črt z lidového života. Připravila Jarmila Konrádová. V režii Markéty Jahodové účinkuje Daniela Kolářová. Premiéru uvádíme ke 150. výročí úmrtí Boženy Němcové.

Božena Němcová, dívčím jménem Barbora Panklová, se narodila ve Vídni 4. února 1820. Datum jejího narození i její původ bývají různě interpretovány. Panský kočí Johann Pankl, a služka Terezie Novotná, kteří sloužili u vévodkyně Zaháňské, mohli být pouze náhradními rodiči české spisovatelky. Za pobytu u své dcery v Ratibořicích v letech 1825-1829 měla na její výchovu velký vliv babička Magdaléna Novotná, tkadlena z Náchodska. Němcová chodila do školy v České Skalici a ve Chvalkovicích (do roku 1833). V roce 1837 byla provdána za úředníka finanční stráže Josefa Němce, o patnáct let staršího než ona. Manžel byl často překládán, spolu s ním a později i se čtyřmi dětmi pobývala v Josefově, v Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a v Praze. V roce 1861 se Němcová definitivně rozešla s manželem a odcestovala do Litomyšle redigovat své spisy, ale to se jí už nepodařilo. Koncem listopadu ji odvezl její manžel z Litomyšle do Prahy a 20. ledna 1862 zemřela.

Povídka Baruška vyšla v roce 1852 vyšla v časopise Koleda, vydávané jejími moravskými přáteli. V této povídce částečně použila látku z tehdy hojně čteného německého spisovatele Auerbacha. Jak sama poznamenala, staví v ní ostré zrcadlo ožehavé otázce sociálního postavení služek i nerovnému poměru muže a ženy ve společnosti. Nebojí se postavit před oči čtenáře ožehavý problém nerovnosti muže a ženy zastižených ve veřejných místnostech. Kladná rozhodující úloha je zde přiřčena rovněž porotnímu soudu. Právě tehdy, v roce 1852 byla zrušena porota, jedna z pokrokových vymožeností revolučního roku osmačtyřicátého, Zásah poroty je v Barušce složkou smírného vyřešení individuálního konfliktu s mocí úřední, ale jinak opět, jako zpravidla u Němcové, je smírné řešení těžkých sociálních otázek řešeno zásahem dobrého člověka.

Četba na pokračování