Intimní liturgie (2002)
Paul Verlaine. Verše přeložil, pořad připravil a vlastním vyznáním doplnil Gustav Francl. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Jiří Zahajský a Michal Pavlata.
Natočeno 2002. Premiéra 31. 3. 2002 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).
Lit.: Šrut, Pavel: Paul Verlaine: Intimní liturgie. In web ČRo, b. d. (článek). – Cit.: Sbírka „prokletého básníka“ Paula Verlaina Intimní liturgie je velmi osobním dílem, intimním vyznáním člověka, jemuž víra poskytla v jeho nejtěžších dobách pomoc a naději. Verše přeložil, pořad připravil a vlastním vyznáním doplnil Gustav Francl. V režii Markéty Jahodové účinkují Jiří Zahajský a Michal Pavlata.
„V říjnu 1871 přichází do Paříže polotulácky ze svého rodiště Rimbaud (text Opilého korábu přináší již s sebou) a počíná „pekelný milostný vztah“ Paula Verlaina (1844-1896) a Arthura Rimbauda. Tento vztah končí jejich útěkem do Belgie a Anglie, či spíše dvěma ranami z revolveru, které zoufaljící a nepříčetný Verlaine vypálí dne 10. července 1873 v Bruselu na Rimbauda. Z čehož plyne zatčení, soud, odsouzení Verlaina k dvěma rokům vězení 8. srpna 1873.“ Tolik Václav Černý.
Ve vězení dochází k náboženské proměně a nápravě básníka, která dostane výraz ve sbírce Moudrost a především v Intimní liturgii. „Tato nevelká sbírka, obracející se k nevelké čtenářské elitě, není v podstatě ničím jiným než dovršením rozlehlého díla“, říká o své knížce autor, který se tehdy – v roce 1892 – musel spokojit s nákladem ve výši 375 výtisků. Sbírka je velmi osobním dílem, intimním vyznáním člověka, jemuž víra poskytla v jeho nejtěžších dobách pomoc a naději. Víra a náboženství, to je pro Verlaina jeden z opěrných sloupů, jemuž pravděpodobně vděčí za to, že vydržel nápory života, které zle cloumaly touto bezbrannou lidskou třtinou, z jejíž neustále zraňované ulity vycházely okouzlující básnické perly.
V katechismu má kořeny definitivní přimknutí k náboženství a víře člověka, který si uvědomil, že jeho dosavadní víra byla jen formální, nedostatečná. V roce 1875 píše Rimbaudovi: „Jsem pořád stejný. Přísně náboženský, protože to je jediná rozumná a dobrá věc. Všechno ostatní je podvod, zloba, hloupost. Církev udělala moderní civilizaci, vědu, literaturu, především pak udělala Francii a Francie hyne, že se s ní rozešla. To je docela jasné. A církev také udělala lidi, vytvořila je…, měl jsem osmnáct měsíců, dost času si to rozmyslet kolem dokola a ujišťuji tě, že se toho držím jako jediné opory.“ Umělecky nejzávažnější důkazy Verlainovy víry najdeme v jeho sbírce Moudrost. Oproti ní jsou Intimní liturgie spíše jen velmi okrajovým vyznáním pokorného křesťana, který v soukromém básnickém katechismu děkuje za pomoc, jíž se mu ve chvíli nejtěžší dostalo. Tolik Gustav Francl, který premiérový velikonoční pořad doplnil vlastním slovem a vyznáním.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku