Páteční večer – Po stopách šumavského skla (2012)

Přidal: Přemek |

Duben 19, 2012

Rozhlasová kompozice rozhovorů, literatury a hudby, která nás po stopách šumavského skla zavede na místa sklářské historie, která proslavila umění českých sklářů daleko za hranicemi království. V reflexích na téma šumavské sklo a jeho proměny hovoří mgr. Zdeňka Řezníčková, historička PhDr. Jitka Lněničková, se kterou se po stopách tohoto krásného řemesla vydáme do Sušice, na Pomezí, do Rejštejna, Kašperských Hor a do Anína. Použitá literatura Ladislav Stehlík (verše), Vilém Kudrlička (Co zmizelo z Královského hvozdu) a další. Čte Ivan Řezáč, Lukáš Hlavica a Jitka Tůmová. Pořad připravil a uvádí Jan Tůma.

Natočeno 2012. Premiéra 27. 4. 2012 (120 min) v rámci projektu ČRo 3 Vltava „Skleněné dny“.

Lit.: Kamen, Jiří: Skleněné dny na Vltavě. In web ČRo, duben 2012 (anotace). – Cit.: V čase Pátečního večera rozhlasová kompozice rozhovorů, literatury a hudby posluchače zavede po stopách šumavského skla na místa sklářské historie, která proslavila umění českých sklářů daleko za hranicemi království. Pořad připravil Jan Tůma, z jeho scénáře vybírám:
„Šumavský prales se svými močály dokázal dlouhou dobu ukrývat své nerostné bohatství. Patrně to byli Keltové, kteří tu objevili železnou rudu na Železnorudsku a poté i zlato v Otavě a jejich přítocích Ostružné, Losenickém potoku. Potřeba zlata a stříbra na počátku 14.století v době vlády Jana Lucemburského vedla ke zvýšenému úsilí při hledání nových ložisek drahých kovů. Rýžoviště však nesplňovala očekávání, postupně byla opouštěna a tak byli povolání horníci, kteří otevřením zlatonosných dolů pod královskou patronací založili slávu hornických obcí jako byl Rejštejn, Kašperské Hory, Hory Matky Boží, Hartmanice a další. Práce zlatokopů v nitru Královského hvozdu přinesla ještě jeden užitek – odhalila značné zásoby křemene, vápenců, tuhy, pyritů, síranu, prostě surovin, které – kromě dřeva nezbytného pro vytápění skelných hutí a pro výrobu potaše – byly základní podmínkou výroby skla.“
V srdci Šumavy se tak zrodilo skleněné království, které po staletí patřilo do této zádumčivé krajiny stejně jako zlatokopectví a dávno před tím i keltské osídlení…
Za každým kusem skla, se kterým se dnes na Šumavě potkáte je jméno, příběh, fortel, který ze šumavského skla udělal špičkový exportní artikl.
Během dlouhé historie se charakter produkce měnil od pateříků (korálky do růžence), tabulového a zrcadlového skla až k luxusním kusům dutého skla, které v očích znalců byly srovnatelné se slavným sklem benátským.