Literární výročí: Rudolf Těsnohlídek (2012)

Přidal: Přemek |

Červen 4, 2012

Zdeněk Grmolec. Portrét Rudolfa Těsnohlídka. Připravila Alena Blažejovská.

Účinkují Michal Bumbálek a Igor Dostálek.

Připravilo Brno v roce 2012. Premiéra 9. 6. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Literární výročí: Rudolf Těsnohlídek. In web ČRo Brno, červen 2012 (anotace + úryvek textu). – Cit.: Příspěvek ke 130. výročí narození Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928) napsal pro Zelný rynk brněnský spisovatel Zdeněk Grmolec. (…) Málokterý český literát měl tak pohnuté životní osudy jako Rudolf Těsnohlídek. Jeden z těch, kteří Těsnohlídka znali, dokonce prohlásil: „S kým přijde do bližšího styku, toho to stojí život.“ Možná Těsnohlídka k takovému osudu předurčil již původ – jeho otec byl chalupník, ale i pohodný. Už ve škole se prý malému Rudolfovi děti posmívaly, že je „rasík“!

Rudolf Těsnohlídek se narodil v Čáslavi 7. června 1882, tedy ve stejném roce a ve stejném městě jako jeho přítel Jiří Mahen. Už v dětství se setkal se smrtí a tento zážitek ho poznamenal na celý život. Koupal se totiž se svým kamarádem Filou Weberem v řece a Fila se topil. Malý Rudolf stál na břehu, a i když uměl plavat, na pomoc nepřispěchal. Byl tak konsternován tím, co vidí, že se nebyl schopen pohnout z místa. Po studiích na gymnáziu se zapsal na filozofii a moderní filologii v Praze, kde se sblížil s anarchisty kolem Stanislava Kostky Neumanna.

V Praze se také seznámil s Jindrou Kopeckou, sblížily je kulturní zájmy – divadlo, hudba a literatura, především severská. Zajímali je zejména norští spisovatelé, a proto se rozhodli odejet na svatební cestu do Norska. Zde ovšem došlo k tragické události. Jindra Kopecká, již v dětství nazývaná Kaja podle iniciál jejího dívčího jména, v hotelovém pokoji dne 25. května 1905 umírá ranou ze svého dámského revolveru. Jediným svědkem smrti byl její manžel. Šlo o náhodu, nebo sebevraždu? Nebo dokonce o vraždu? Ihned po Kajině smrti byl Těsnoholídek vyšetřován místními policisty. Výsledkem pátrání bylo zjištění, že spisovatel nenese na smrti svojí manželky vinu. Pravděpodobně šlo o náhodu, i když je s podivem, že Těsnohlídek vydal krátce po tragédii různá svědectví, která vypovídají o nešťastné události vždy jinak.

Hrob Jindry Kopecké můžeme najít u norského fjordu ve vesnici Vestnes ještě dnes. Je ze surové žuly a zakoupili jej Jindřini prarodiče. Na spisovatelův duševní stav měla smrt Kaji i jeho kamaráda z dětství neblahý vliv. Měl pocit, že přivolává smrt svých blízkých, což se přirozeně odrazilo i v jeho tvorbě, konkrétně v jednoaktovce Příval. V dramatu se autor zabývá nešťastným manželstvím, které končí smrtí dítěte a rozchodem manželů. Těsnohlídkovi záleží více na vylíčení duševních stavů než na fabuli, což je příznačné pro impresionistickou dramatiku.

Radiodokument