Legenda Emöke (2007, 2010)
Josef Škvorecký. Příběh o krátkém setkání dvou mladých lidí na bezútěšné rekreaci v Československu koncem padesátých let. Připravil a hudbu vybral Jiří Vondráček. Režie Aleš Vrzák.
Účinkuje Lukáš Hlavica.
Premiéra 13. 7. 2007 v cyklu Pokračování za pět minut (120 min.). Vydal Radioservis v únoru 2010 (2 CD; CR0480-2, 58 + 62 min.). Uvedeno 3. 1. 2012 k úmrtí J. Škvoreckého. Repríza 29. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Pokračování za pět minut; 3. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Pokračování za pět minut.
Obsah CD: CD 1 – 1. První setkání s Emöke (17:08), 2. Legenda jako z kalendáře (9:40), 3. Nebezpečné světy Emöke (18:11), 4. Objekt pro rekreační dobrodružství (13:32); CD 2 – 1. Večírek na závěr turnusu (27:04), 2. Střízlivá skutečnost chladného rána (35:16).
Lit.: (anonym): Josef Škvorecký: Legenda Emöke. In web ČRo 13. 7. 2007 (anotace). – Cit.: Příběh o krátkém setkání dvou mladých lidí na bezútěšné rekreaci v Československu koncem padesátých let (podle autorovy datace novela vznikla na jaře roku 1958). Děj této prózy se odehrává v krátkém časovém rozpětí (pobyt skupiny rekreantů ve venkovské zotavovně a zpáteční cesta vlakem). Pražského redaktora, který je zároveň vypravěčem příběhu, přitahuje svou krásou i tajemností Maďarka Emöke z východního Slovenska.
Emöke prožila nešťastné manželství s primitivním, hrubým mužem a to ji přivedlo k theosofickým naukám: věří, že pozemský svět, hmota, tělo jsou jen různými jmény pro zlo, od něhož se člověk má osvobozovat, aby se mohl rozplynout v boží lásce a dobrotě.
Vypravěč se pokouší vyvrátit její názory racionálními argumenty i tím, že probouzí k životu její potlačené ženství. Uvědomuje si přitom, že má-li ji přesvědčit, musí odvrhnout svůj sklon k pohodlným řešením, nabídnout jí svůj život naplno a bezvýhradně – a takovému kroku se podvědomě brání. Přesto se jej hluboce dotkne intrika jeho spolubydlícího, citově otupělého učitele, která jeho příznivě se rozvíjející vztah k dívce postaví naroveň tuctovému flirtu a přiměje Emöke k urychlenému odjezdu.
Druhého dne tedy redaktor využije příležitosti a během hry, kterou si rekreanti krátí zpáteční cestu vlakem, postaví učitele do trapné role omezence, neschopného pochopit elementární pravidla obyčejné společenské zábavy. Uspokojen malou pomstou vrací se vypravěč do Prahy, aby se opět účastnil “té veliké hry drobných surovostí, klamů, podvodů, přetvářek a lží, v jejímž pozadí je touha po ztraceném ráji”.
Emöke pro něj zůstává legendou, snem, který není z tohoto světa.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Lit.: (anonym): Josef Škvorecký: Legenda Emöke. In web ČRo 13. 7. 2007 (anotace). – Cit.:Příběh o krátkém setkání dvou mladých lidí na bezútěšné rekreaci v Československu koncem padesátých let (podle autorovy datace novela vznikla na jaře roku 1958). Děj této prózy se odehrává v krátkém časovém rozpětí (pobyt skupiny rekreantů ve venkovské zotavovně a zpáteční cesta vlakem). Pražského redaktora, který je zároveň vypravěčem příběhu, přitahuje svou krásou i tajemností Maďarka Emöke z východního Slovenska.
Emöke prožila nešťastné manželství s primitivním, hrubým mužem a to ji přivedlo k theosofickým naukám: věří, že pozemský svět, hmota, tělo jsou jen různými jmény pro zlo, od něhož se člověk má osvobozovat, aby se mohl rozplynout v boží lásce a dobrotě.
Vypravěč se pokouší vyvrátit její názory racionálními argumenty i tím, že probouzí k životu její potlačené ženství. Uvědomuje si přitom, že má-li ji přesvědčit, musí odvrhnout svůj sklon k pohodlným řešením, nabídnout jí svůj život naplno a bezvýhradně – a takovému kroku se podvědomě brání. Přesto se jej hluboce dotkne intrika jeho spolubydlícího, citově otupělého učitele, která jeho příznivě se rozvíjející vztah k dívce postaví naroveň tuctovému flirtu a přiměje Emöke k urychlenému odjezdu.
Druhého dne tedy redaktor využije příležitosti a během hry, kterou si rekreanti krátí zpáteční cestu vlakem, postaví učitele do trapné role omezence, neschopného pochopit elementární pravidla obyčejné společenské zábavy. Uspokojen malou pomstou vrací se vypravěč do Prahy, aby se opět účastnil „té veliké hry drobných surovostí, klamů, podvodů, přetvářek a lží, v jejímž pozadí je touha po ztraceném ráji“.
Emöke pro něj zůstává legendou, snem, který není z tohoto světa.