Paradoxy české šlechty 1/10 (2007, 2022)

Přidal: Přemek |

Červenec 13, 2007

Mluvené slovo Vladimír Votýpka: Paradoxy české šlechty Vladimír Votýpka. Četba na pokračování z knihy o osudech českých aristokratů. Připravila Jaroslava Jiskrová. Natáčecí technik Naděžda Culková, Jitka Kundrumová. Zvukový mistr Jiří Fuhrman. Hudební spolupráce Hana Brothánková. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Aleš Procházka.

Premiéra prvního dílu 16. 7. 2007 (27 min.). Repríza 1. dílu 25. 10. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Vydala Radiotéka, květen 2022 (MP3, CR.ES.2022.279).

Obsah: 1. Rudolf Thurn-Taxis. – 2. Radslav Kinský – 4. Christian Kinsky – 5. Richard Belcredi – 6. Václav Dlauhoweský – 7. Barbara Coudenh-Kalergová – 8. Jiří Kryštof Podstatsky Lichtenštejn – 9. Jan Lobkowicz – 10. Diviš Czernin a rod Razumovských.

Pozn.: Poprvé dnes budeme v Radioknize pátrat po příbězích českých aristokratů. V knize Paradoxy české šlechty je popsal spisovatel Vladimír Votýpka. Vypráví o historických peripetiích šlechtických rodů, o jejich osudech v různých dobách a režimech, a také ztrátách jejich majetku. V první kapitole uslyšíte příběh potomka šlechtice, který se údajně kvůli národnímu obrození vzdal prakticky všeho. Je jím Rudolf Thurn-Taxis.

Dnešní příběh je o potomkovi jednoho z nejslavnějších rodů v Česku – Radslavu Kinském.

Třetí díl Votýpkovy „aristokratické série“ představuje pozoruhodné osudy zástupců české šlechty a přináší autentické svědectví o tom, jak se v polistopadové éře moderní „zámečtí páni“ vyrovnávali s problémy spojenými se správou navráceného a zděděného majetku. V jedenácti kapitolách (knižních) ožívají zcela neznámé osudy potomků knížete Rudolfa Thurn-Taxise, členů knížecího rodu Kinských z Chlumce nad Cidlinou i jejich příbuzných z moravské hraběcí větve Kinských ze Sloupu, rodu Belcrediů, Dlauhoweských z Dlouhé Vsi, Coudenhovů-Calergi, Podstatských-Lichtensteinů, vinořských i jindřichohradeckých Czerninů, drahenických Lobkowiczů, rychnovských Kolowratů a původně ruského rodu Razumovských, usedlého do roku 1946 v Českém Slezsku.