Talisman (2002)

Přidal: Přemek |

Červenec 25, 2007

Johann Nepomuk Nestroy. Vídeňská fraška. Přeložila Eva Bezděková. Rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová. Hudba Vadim Petrov. Režie Otakar Kosek.

Osoby a obsazení: Titus Lišák (Jiří Langmajer), Paní z Cypřišova (Daniela Kolářová), Ema, její dcera (Kateřina Vaníčková), Konstance, její komorná (Naďa Konvalinková), Flora, zahradnice (Bára Štěpánová), Semínko, zahradnický pomocník (Bohumil Klepl), Pan Markýz, vlásenkář (Jiří Štěpnička), Salome, husopaska (Tereza Bebarová), Zátka, pivovarník (Bořivoj Navrátil) a Konrád, sluha (Jan Skopeček).

Natočeno v roce 2002 (76 min.). Repríza 13. 8. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 6. 12. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 25. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 24. 9. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: anonym: Johann Nepomuk Nestroy: Talisman. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2011 (článek). – Cit.: Po celé prázdniny patří sobotní rozhlasové jeviště na Vltavě komediím z německé jazykové oblasti. A podruhé se na něm v krátké době setkáváme s tvorbou vídeňského klasika Johanna Nepomuka Nestroye. Talismanem, který se ocitl v názvu komedie Johanna Nepomuka Nestroye, je paruka – předmět vskutku magické moci. Svému držiteli Titovi zajistí nečekaný společenský vzestup, zároveň však spouští kolotoč záměn a nedorozumění, jež mohou mít katastrofální důsledky…

Dramatik, herec a zpěvák, přední představitel a zároveň dovršitel vídeňského lidového divadla, Johann Nepomuk Nestroy (1801-1862) je právem označován za klíčovou osobnost německy psané veselohry. Své hry – napsal jich celkem třiaosmdesát – zakládal mimo jiné i z cenzurních důvodů na improvizaci a jejich satirický osten nešetřil společensko-politické poměry rakouského biedermeieru střeženého metternichovským režimem. Se stejným zápalem a zároveň se schopností výtečně odpozorovat životní detail vykreslil pokřivené charaktery především v lidových a měšťanských vrstvách.

Lit.: anonym: Johann Nepomuk Nestroy: Talisman. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2015 (článek). – Cit.: Paruka se stane předmětem vskutku magické moci. Alespoň ve frašce s Jiřím Langmajerem v hlavní roli. Titulním talismanem je paruka, která svému držiteli Titovi zajistí nečekaný společenský vzestup. Zároveň ale spustí kolotoč záměn a nedorozumění, které mohou mít katastrofální důsledky.

Dramatik, herec a zpěvák, přední představitel a zároveň dovršitel vídeňského lidového divadla, Johann Nepomuk Nestroy (1801–1862) je právem označovaný za klíčovou osobnost německy psané veselohry. Napsal celkem 83 her. (I) z cenzurních důvodů je zakládal na improvizaci. Jejich satirický osten nešetřil společensko-politické poměry rakouského biedermeieru. Navíc v dobách metternichovského režimu. Se stejným zápalem a zároveň se schopností výtečně odpozorovat životní detail vykreslil pokřivené charaktery především v lidových a měšťanských vrstvách.

Lit.: Bojda, Tomáš: Satirická fraška v rozhlase? S Nestroyem to funguje… In web RadioDock, 19. 11 2017 (recenze). – Cit.: Žánr frašky v rozhlase zase tak často neslýcháme. Jednak v dnešní době již tolik nevznikají, jednak jejich životnost a aktuálnost vyznění často podléhá dobovým nárokům publika. Čestnou výjimkou budiž rakouský klasik Johann Nepomuk Nestroy, jehož Talisman Vltava vysílá v sobotu 25. listopadu v rámci cyklu Rozhlasové jeviště.

Rozhlasová tradice adaptací vídeňského rodáka má kořeny již v osmdesátých letech, kdy v dramaturgii Jana Vedrala a režii Jiřího Horčičky vznikla dnes už památná nahrávka Nestroyovy pohádkové frašky Zlý duch Lumpácivagabundus aneb Ludrácký trojlístek (1986). V hlavních rolích zvukově košaté inscenace se tehdy objevili Viktor Preiss či Vladimír Brabec. O osm let později pak brněnské studio nastudovalo také další Nestroyovu klasickou frašku jménem Náčelník Večerní vánek aneb Hody divých mužů (režie Zdeněk Kozák, 1994). A konečně Talisman pro rozhlas z překladu Evy Bezděkové upravila Jana Paterová, režisérem byl v roce 2002 Otakar Kosek.

Uvážíme-li, že od smrti Johanna Nepomuka Nestroye letos uplynulo již stopadesátpět let, je s podivem, nakolik je jeho tvorba stále zábavná, jak lehce a nenásilně působí její komika, slovní humor, svižné tempo i většinou nikterak složitě šifrovaná idea textu. Nestroyovo dílo ve své době břitce satirizovalo společenské poměry, sklony ke kýči, biedermeierovské pózy snobů. Aktuálnosti této výsměšné rétoriky přitom přispívala situační komika, která leckdy připomene jiného fraškovitého mága Georgese Feydeaua. Dalším inscenačním kladem Nestroyových textů je jejich rytmická múzičnost, promyšlené vztahové peripetie, které přes průběžné kotrmelce spějí ke komické katarzi.¨

Záměrnost přehrávání je typická, ba nutná také v herecké interpretaci. V případě Talismanu se v titulní roli Tita Lišáka osvědčil Jiří Langmajer, pro něhož tento žánr jistě není takzvaně „domácím hřištěm“, přesto dokazuje schopnost technicky obsáhnout záměrně přeháněné intonování i úsměvně pečlivou dikci. Jiřího Langmajera doplňují v mužských rolích výrazově přesný Jiří Štěpnička či Bohumil Klepl, více však zaujmou citlivě typizované ženské postavy Daniely Kolářové (Paní z Cypřišova), Kateřiny Vaníčkové (Ema) a Nadi Konvalinkové (Komorná). Zvláště Daniela Kolářová si užívá virtuózní akceleraci výrazových prostředků, naoko procítěné vysoké intonace, jemné modulace, které prozrazují hravost a invenci jejího uchopení role.

Jazyková košatost je pro Nestroyovy texty typická. Projevuje se mimo jiné ve jménech postav, záměrně karikovaných, které dnes rozesmávají, ve své době však mnohé urážely. Uměle budované prázdné dialogy zobrazují spíše odcizení, autorovy tendence vysmívat se vnějškovému efektu, společenskému kýči nelze přehlédnout.

Narativní plynulost dokládá řemeslnou zkušenost režiséra Otakara Koska. Ten rétorické finesy protagonistů prokládá tematickým hudebním doprovodem skladatele Vadima Petrova. Hudební motivy nezapřou atmosféru vídeňských salónů předminulého století, pod jejichž skořápku Nestroy s takovým sarkasmem nahlížel.

Rozhlasové hry